Ahoj, budeme kamarádky? Jak hledat a udržovat zdravé přátelství, když po nás okolí chce hlavně vztah s mužem

V dospívání se většina z nás naučí jednu věc: vnímat ostatní dívky a ženy jako sokyně. Tak, jako na to vzpomíná i redaktorka Lucie Zajda: „Představovaly pro mě hlavně pocit ohrožení. Srovnávání, závidění. Neustálý závod, ve kterém mohla zvítězit jen jedna. Pro všechny nebylo dost: času na výsluní, kluků, příležitostí. Jako teenagerka jsem navíc přátelským vztahům nepřikládala přespříliš významu. Cílem je přece životní partner!“ popisuje, jak se měnilo její vnímání kamarádství mezi dívkami.

„Kamarádky tak v mém životě zůstávaly na okraji. Trávila jsem s nimi méně času, příliš mě netrápilo, když vztahy s některými z nich ochladly. Až po letech mi došlo, o co jsem sama sebe připravovala.“ Lucie postupně pochopila, že je to patriarchální systém, co staví ženy proti sobě, nutí je vidět v sobě navzájem konkurentky bojující o uznání a pozornost mužů, závidět si. Přitom to byly právě jiné ženy, které jí pomohly ve chvílích, kdy to nejvíc potřebovala.Třeba když procházela ošklivým rozchodem a potřebovala někde přespat a trochu se vypovídat. V tu chvíli jí nabídly útočiště i ženy, které znala vlastně jen celkem povrchně. 

Svým přátelstvím vděčí za hodně i terapeutka ve výcviku Zuzana Vyhnánková. „Díky nim jsem tím, kým jsem. Vždy jsem inklinovala k lidem, kteří mě inspirovali a od kterých jsem se mohla učit,“ říká. Právě tato rovina přátelských vztahů je podle ní klíčová: mění nás, posouvají, otevírají nám dosud nepoznané perspektivy. „Jsou zdrojem pohledů na svět, hodnot, vzorců chování, které nemusíme vidět ve své primární rodině. Tím rozšiřují naše možnosti a zdroje k růstu.“ „Přátelské vztahy, ty hezké a povedené, jsou totiž místem, kde zažíváme respekt, bezpečí, přijetí. Slouží nám jako zrcadlo, vyvíjejí se spolu s námi,“ popisuje nový náhled na kamarádství na Lucie Zajda.

Pro to, aby přátelství mohlo být skutečně hluboké, je potřeba mít i určité schopnosti a dovednosti - a taky mu věnovat pozornost a pečovat o něj. „Důležitá je ochota otevírat se, být autentický, sdílet, nechat se vidět ve své zranitelnosti – a tím zmenšovat vzdálenost mezi námi. Když to dělají oba, mají šanci se přiblížit,“ popisuje Markéta Vyhnánková, která si ve své praxi všímá, že ženy jsou schopnější navazovat intimnější, trvalejší přátelství. Muží naopak v těch svých mnohdy klouzají po povrchu. Baví se o práci, sportu, politice; častěji se cítí osamělí. O tom, jak pevná a autentická přátelství vypadají, co jejich rozvoji stojí v cestě, a jak vám dokážou doslova zachránit život, si přečtěte na webu Heroine.cz.