„Nechtěla jsem být máma. Měla jsem pocit, že mi dítě bere tělo,“ říká Moje Heroine Nina Špitálníková
Jde svou vlastní cestou, a i když to není vždycky cesta jednoduchá, vyplácí se jí to. Spisovatelka a koreanistka Nina Špitálníková dráždí i inspiruje. Tím, jak vypadá, jak žije nebo jak vychovává syna – jako svobodná matka. Přinesla svědectví o tom, jak se žije v KLDR, a mění pohled společnosti na to, co znamená být sólo máma. I proto je Moje Heroine.
Blonďatá hříva, rudá rtěnka, výrazné tetování. Tím, jak vypadá, provokovala vždycky. „Začalo to tetováním. Nechala jsem si udělat rukáv už v roce 2005. Bylo mi osmnáct, mít potetovanou celou ruku bylo výrazné a všichni to řešili. Teď je pokérovaný každý druhý, tak už není moje tetování ve hře,“ říká autorka úspěšných knih o životě v Severní Koreji Nina Špitálníková v rozhovoru pro časopis Heroine.
Zrovna v době, kdy měla pocit, že se jí profesně daří, vstoupilo jí do života nečekané těhotenství. A neobešlo se bez kontroverzí. Nina totiž otevřeně promluvila o tom, že zpočátku uvažovala o interrupci a že láska k dítěti k ní nepřišla automaticky.
„Byl to průser,“ říká na rovinu v rozhovoru. „Začala jsem být vidět v mediálním prostoru, což jsem vnímala v té době jako senzační. Cítila jsem se být na vrcholu. A teď najednou těhotenství. ‚Bude to strmý pád,‘ tušila jsem.“ S otcem dítěte netvořila tradiční rodinu, byli milenci, a i když v jeden moment byla Nina rozhodnutá, že podstoupí interrupci, nakonec dítě porodila a vychovává sama.
„Nedlouho po našem rozhodnutí Malcolma si nechat na to všechno přišla manželka a on do druhého dne switchnul – ze zamilovaných zpráv se staly výhrůžky od ‚musíš jít na potrat‘ až po ‚vyříznu ti dítě z břicha‘,“ popisuje Nina. „Já už byla v jedenáctém týdnu – zbývaly poslední čtyři dny na možný potrat. Šla jsem jak ve snu na gyndu s tím, ať mi tu žádanku napíšou. V tu chvíli jsem už měla v břiše dítě s rukama a nohama. Uviděla jsem ho na ultrazvuku a zhroutila se. Všechno jsem na doktorku vylila a ona se mě zeptala: ‚Uživíte se sama?‘ Já, že jo. Ona na to: ‚Serte na všechno a dítě si nechte,‘“ vzpomíná.
Nadační fond Propolis 33 je nezávislý subjekt založený za účelem tvořit a podporovat smysluplné, primárně ženské iniciativy v oblastech plánovaného rodičovství, mateřství a reprodukce; ekologie; tělesné svobody a automonie; feministické a gender tematiky a také tabuizovaných témat v oblasti plodnosti. Mezi jeho projekty patří například podcast @Reproduktor.online, #kozaven, #zenavzenu nebo @naporoduzalezi.cz
Její příběh sice u mnohých budí pohoršení, ale také se stal inspirací a útěchou pro mnoho žen, které se ocitly v podobné situaci. „Zcela beze studu přiznávám, že jsem nechtěla být mámou,“ říká. „Cestování, život v pohybu, chvíle plné sexu. Kdo by se toho chtěl vzdát? Při pohledu na děti jsem necítila vůbec nic. Nepřipadaly mi ani roztomilé, ani inspirující. A mámy – tak ty jsem na jednu stranu obdivovala a na druhou hluboce litovala. A najednou jsem měla být jednou z nich,“ popsala svůj příběh pro Heroine.
Zpočátku se jako matka trápila, dělalo jí potíže kojení i hojení porodních zranění. Jakmile se vrátila k životu, na jaký byla zvyklá, začala i s dítětem znovu cestovat a pracovat, dokázala se vrátit i ke svému já a ke své síle a nezávislosti. Co přesně jí pomohlo, popisuje v rozhovoru pro časopis Heroine.
Matky obecně čelí silné společenské kritice z mnoha často protichůdných důvodů. Nina jako svobodná matka, která je veřejně známou a nekonformní osobností, ale provokuje ještě víc. I když nechce být mluvčí sólo matek, protože díky tomu, že se dokáže dobře uživit psaním, je v trochu jiné situaci, je pro mnohé inspirující, že se jí podařilo se v mateřství neztratit. O tom, jak prožívala těhotenství a mateřství bez podpory partnera a jak jí změnil život nález nádoru v prsu, mluví v otevřeném rozhovoru.
Co najdete v novém čísle
- Ani lenoši, ani sněhové vločky… O generaci Z koluje řada stereotypních představ, leckdy úplně protichůdných. Dá se ale vůbec dnes mluvit o jediné generační zkušenosti, existuje něco, co mladé lidi propojuje? Přečtěte si osm otevřených rozhovorů o světě, který si mladí nevybrali, ale musí v něm žít.
- Domov jako luxus. Mladí lidé kvůli drahým nájmům a nejistým smlouvám odkládají studium, vztahy, děti i práci, kterou by opravdu chtěli dělat.
Krátké vlasy jsou síla. Ostříhaná hlava dřív pro ženy znamenala potupu, dnes je to radikální projev svobody. Buzz cut ženám, které ho vyzkoušely, expresně dodal sebevědomí. Co se stane, když vezmete do ruky strojek a ukáže se, že už se nemáte za co schovat?
Foto: Alžběta Jungrová
Make-up a styling: Natálie Host (Pure District)
Produkce: Linda Majerová
Fotografie vznikly ve Volmanově vile (www.vilavolman.cz).
Partnerem projektu Moje Heroine je NF Propolis Lilie Khousnoutdinové.
Oblečení na focení zapůjčil módní e-shop Answear.cz. Sako, HUGO, 7899 Kč, kalhoty, HUGO, 5199 Kč, šaty, Victoria Beckham, 23 990 Kč.
Nominujte ženu, která by podle vás měla být Moje Heroine
