Osamělost zabíjí, varuje psycholog. Podle odborníků má na zdraví podobný dopad jako 15 cigaret denně
Nikdy nebylo snadnější se spojit s dalšími lidmi než nyní, v časech elektronické komunikace. Přesto se čím dál víc lidí potýká s osamělostí. Světová zdravotnická organizace (WHO) spojuje osamělost s průměrně 870 tisíci úmrtími ročně, což je kolem stovky za hodinu. Před dvěma lety hlavní hygienik USA mluvil o epidemii osamělosti, jejíž účinky přirovnal ke kouření patnácti cigaret denně. Je to skutečně s osamělostí tak zlé? A jak situaci zlepšit?
„Zpočátku jsme v digitalizaci viděli zejména pozitiva: možnost okamžitého propojení, získávání informací o tom, co se děje na druhé straně zeměkoule, a dokonce i větší empatii, když vidíme, jak lidé jinde trpí. Na druhé straně se však ukazuje i odvrácená stránka. Myslím si, že digitalizace v mnoha případech vztahy oslabila a udělala je povrchnějšími,“ tvrdí psycholog Marek Preiss.
Podle něj v dnešní době trpí osamělostí zejména dvě skupiny obyvatelstva: senioři a mladí lidé. „U starších lidí osamělost více souvisí se sociální izolací a faktickou samotou. U mladých je spíše spojena s otázkami identity: Kdo vlastně jsem? Kam směřuji? Jaké mám cíle?“ vysvětluje pražský psycholog. Souhlasí s vyjádřením hlavního hygienika USA, který účinky osamělosti přirovnal k vykouření 15 cigaret denně a hovořil o epidemii osamělosti, se kterou je třeba začít bojovat. „Osamělost je vysoce nepříjemný stav, a pokud s tím člověk nedokáže sám nic udělat, nepožádá o pomoc nebo pokud pomoc nefunguje, jde o skutečně vážný zdravotní problém. Proto věřím, že toto přirovnání není přehnané – vychází z exaktních údajů i z terapeutické praxe, která jasně ukazuje, že lidé trpící osamělostí to mají nesmírně těžké.“
Některé státy světa, jako například Velká Británie a Japonsko, už právě boj s osamělostí vyhlásily jako jednu ze svých priorit a zavádějí programy na její potírání. „Takové programy většinou vedou psychologové nebo jiní specialisté, kteří se inspirují nejlepšími příklady ze světa,“ popisuje Marek Preiss, a shrnuje, čím jsou takové programy tvořeny. „V klinických podmínkách například nácvik komunikačních strategií, asertivity, skupinová psychoterapie, stanovování cílů a jejich dosahování v různých formách kognitivně-behaviorální psychoterapie.“
V rozhovoru na webu Heroine.cz mluví psycholog Marek Preiss o příčinách osamělosti, jejích projevech i možných řešeních. Těch je celá pestrá škála, mnozí lidé ale potřebují oporu psychologa nebo psychoterapeuta, aby byli schopní se (znovu) začlenit do společnosti. „Spolu s pacientem bychom hledali místa, kam by mohl chodit a kde by měl možnost být s lidmi. Užitečné jsou i formy organizovaného vzdělávání, například univerzita třetího věku, která v Česku dobře funguje jako nástroj socializace a prevence osamělosti. Takových možností by se dalo vygenerovat více, ale podstatné je pravidelné a opakované setkávání se s jinými lidmi, zejména ve vyšším věku.“
