Budoucnost je rodu ženského
Bude vaši práci dělat robot? Pokud jste žena, je to pravděpodobnější. Přestože si první oběti Průmyslu 4.0 představujeme jako propuštěné dělníky, jejichž práci u pásu nahradí pokročilá technologie, budou jimi mnohem spíše paní z kanceláří, které dělají „něco na počítači“.
Na webu České televize se nedávno objevila zpráva, podle které roboti a umělá inteligence připraví o práci spíše ženy než muže. Tato zpráva vychází z výsledků americké studie, kterou pod názvem „Women, Automation and the Future of Work“ zveřejnil Institute for Women’s Policy Research.
Ve stručné zprávě byla z celé studie zdůrazněna pouze jediná informace – že na každých sedm mužů v činnostech s vyšší než devadesátiprocentní pravděpodobností, že je převezmou technologie, připadá deset žen.
Citovaná studie ale obsahuje mnohem více informací, z nichž mnohé jsou o dost zajímavější než tato jednoduchá kvantifikace. Vychází z řady předchozích výzkumů a analýz a vnáší novou perspektivu do jevů, které jsme se už naučili označovat jako čtvrtou průmyslovou revoluci nebo Společnost 4.0.
Vezme vám robot práci?
Pravděpodobnost toho, že časem váš džob převezme robotická inteligence, se dá spočítat. Šance na ztrátu zaměstnání je namátkou:
- 96 % u obsluhy v obchodě
- 94 % u účetních a auditorů
- 89 % u řidičů a taxikářů
- 75 % u pošťáků
- 11 % u novinářů
- 4 % u právníků
- 0,3 % u sociálních pracovníků
Zdroj: willrobotstakemyjob.com
Aktuálně probíhající – a i ty rychle se blížící – změny práce, průmyslu a společnosti spojené s digitalizací, nástupem nových technologií a umělé inteligence, jsou nezpochybnitelné. Pociťujeme je všichni, ať už si to uvědomujeme nebo ne. Pokud tomu nevěříte, vzpomeňte si, jaký telefon jste měli před deseti lety a jaké jste na něm měli appky. Jak vypadala vaše práce, jak jste nakupovali a s čím jste chodili do banky.
Tempo těchto proměn se neustále zrychluje a je těžké kvalifikovaně odhadnout, jak bude náš běžný život vypadat za dalších deset nebo dvacet let. Přesto na toto téma pochopitelně existují různé studie a analýzy, z nichž ta patrně nejznámější predikovala zánik téměř poloviny pracovních míst v horizontu dvou dekád.
Řada následujících odhadů byla opatrnějších. Akcentují se v nich regionální odlišnosti a zdá se, že většinou nemusí jít ani tak o zánik pracovních míst, jako spíš o jejich transformaci.
Dokud nejste levnější
Jako odpověď se nabízí zejména nutnost zásadní proměny vzdělávání. A to jak toho „vstupního“ na všech úrovních, tak následného, celoživotního. Lidé budou muset být připraveni se průběžně adaptovat na měnící se podmínky po celý svůj pracovní život.
V kontextu čtvrté průmyslové revoluce se občas vykresluje optimistická představa světa bez repetitivní, namáhavé, nezajímavé či nebezpečné práce. V dosavadních stádiích digitalizace a elektronizace najdeme řadu příkladů, kdy změny tímto směrem skutečně šly – představme si například, jaký typ práce převzaly bankomaty.
Nebylo tomu tak ovšem vždy, a jistě tomu tak bez dalšího nemusí být do budoucna. Je potřeba mít na paměti, že nahrazení robotickým zaměstnancem se rozhodně nebude odvíjet od toho, jestli lidské zaměstnance jejich práce baví. Mnohem podstatnějším kritériem pro automatizaci je její ekonomická výhodnost.
Vaše práce může být sebeotravnější, ale dokud budete levnější než robot, tak budete dál solit hranolky ve fritéze fast foodu.
Lidský přístup
Pravděpodobnost automatizace konkrétní činnosti nebo profese ale nezávisí jen na ceně práce. Z citované studie (a i z jiných předchozích zjištění) vyplývá, že profese, u kterých je riziko brzkého nahrazení robotem nižší, mohou být různorodé jak co do výše výdělku, tak do požadované kvalifikace.
Práce budoucnosti
Kanadský vzdělávací institut CST se poměrně seriózně zamyslel nad tím, jak by mohla vypadat práce v roce 2030. Na základě měřitelných trendů dali dohromady profese, které většinou ještě neexistují, ale mohly by. Za deset let byste kupříkladu mohli pracovat jako:
- fyzioterapeut pro bolesti způsobené nositelnou elektronikou
- specialista na paliativní péči
- kontrolor udržitelnosti ekosystému
- vychovatel v jeslích
- školní výživový poradce
Mezi profese, které se budou vyvíjet, ale zůstanou vždy potřebné, řadí studie instalatéry, hasiče, módní návrháře nebo vizážisty.
Najdeme zde obory z tak odlišných oblastí, jako jsou vzdělávání, péče o zdraví nebo beauty business. Lze však vystopovat některé společné jmenovatele: nižší míra rutinní předvídatelnosti, vyšší potřeba individuálního přístupu, požadavky na citlivost, empatii atd. Vytváří se tak jakýsi okruh profesí vyžadující human touch, u kterých se od jejich výkonu lidskou osobou budeme oprošťovat déle než u jiných.
Řada těchto profesí pak patří mezi „tradičně ženské“ – a i přes regionální rozdíly jsou ve velké míře ženami vykonávané. Jak tedy ze studie mj. vyplývá, ženy jsou výrazně ohroženy ztrátou povolání v některých profesích, zároveň ale řada povolání, u kterých k redukci pracovních míst dojde později, je spíše „ženská“.
Studie také upozorňuje, že ačkoli nejohroženější mužské profese jsou ty hůře placené (např. ve výrobě, stavebnictví nebo údržbě), u žen je toto riziko rozprostřeno i do lépe placených oborů a profesí. Ženy jako celek tak mohou být vystaveny většímu ekonomickému riziku plynoucímu ze změn práce.
Mezi nejčastěji jmenovanými činnostmi, které budou mezi prvními nahrazeny roboty, se uvádějí práce spočívající ve shromažďování, zpracovávání, analýze a využívání různých typů dat.
Pokud si představujeme první oběti Průmyslu 4.0 jako propuštěné dělníky, jejichž práci u pásu nahradil robot, budou jimi mnohem spíše paní z kanceláří, které dělají „něco na počítači“. A pokud si představujeme „vítěze“ čtvrté průmyslové revoluce jako superajťáky, mohou jimi být spíše ošetřovatelky, učitelky nebo kadeřnice.
Všichni dělají vše
Tento závod je ovšem jen pomyslný. S ohledem na výrazně segregovaný trh práce a na nejistou rychlost a průběh probíhajících změn budou dopady citelnější tu pro jednu, jindy pro jinou demografickou skupinu.
Výrazně vyšší nezaměstnanost jednoho pohlaví, určité věkové kategorie nebo konkrétního regionu v daném období však bude vždy znamenat i vyšší riziko sociálních problémů, které taková nezaměstnanost způsobuje.
Vhodnější a společensky udržitelnější by bylo usilovat o to, aby případné dopady probíhajících změn byly pokud možno rozprostřeny v rámci společnosti a jejich vrstev. Toho se nedá docílit ale jinak než intenzivní podporou nestereotypního vzdělávání a zaměstnávání.
Máte obavy, že vaše práce bude zautomatizována?
Jeden z projevů takových snah je heslo „The Future is Female“ – tedy „Budoucnost je rodu ženského“. Ona ženská budoucnost ale nemíří k získání vlivných pozic skrze hraní mužských her, ale spíš přenastavením základních pravidel.
Ženy budoucnosti mění hru tím, že naznačují, že autoritativní macho styl nemusí být jediným stylem vedení (ani tím nejefektivnějším). Že není nezbytné stále jen soutěžit, předhánět se v tom, kdo je větší, lepší, rychlejší, silnější. Že vést „jako chlap“ a „jako baba“ prostě může být odlišné, aniž by jedno bylo lepší a druhé horší, jedno silnější a druhé slabší, jedno vzor a druhé posměšek. Anebo že se takové hodnocení nemusí používat vůbec.
Větší zastoupení žen ve stereotypně „mužských“ oborech, ač nanejvýš vhodné a důležité, k tomu ale stačit nebude. Ruku v ruce by měla jít i podpora o vyšší pronikání mužů do stereotypně „ženských“ profesí. Přesněji řečeno, nejvhodnější by bylo práci a profese redefinovat, aby se na mužské a ženské vůbec nedělily.
Pokud chceme být jako společnost připraveni čelit novým výzvám a do budoucnosti směřovat bez obav z toho, na kterou skupinu z nás dopadnou více či méně tíživě, měli bychom se nejspíše oprostit od řady dosavadních rolí.
V práci, ve vzdělávání, v péči o sebe, své blízké a své okolí bychom měli být v zásadě připraveni všichni dělat vše. Naše obavy o to, na koho budoucnost dopadne hůře či lépe, dříve nebo později, tím mohou být mírnější.
