Pro práci v IT nemusíte umět programovat. Talent v oboru můžete mít i na něco jiného

Kdo je Anna Jungmannová

Anna Jungmannová působí v Accenture jako seniorní analytička v oblasti kybernetické bezpečnosti, kde má na starost správu privilegovaných účtů.

Na slova kamarádky se rozvzpomněla, když se blížil konec rodičovské dovolené a bylo načase vymyslet, co dál. „Do původní práce jsem se vrátit mohla, ale do budoucna jsem chtěla být flexibilnější. Tak jsem se objednala ke kariérové poradkyni a i ta mě povzbudila, abych se přihlásila do digitální akademie Czechitas. Vybrali mě, kurz jsem dokončila a od té doby už o návratu do korporátu nepřemýšlím,“ konstatuje Eva. Dnes pracuje v menší IT firmě BizzTreat jako datová konzultantka. „Když chce nějaká společnost ve svých rozhodnutích spoléhat víc na data než na pocity, můžu jim poradit, jak to udělat a co k tomu budou potřebovat,“ vysvětluje svoji pracovní náplň. „Naprosto mě to naplňuje, můžu totiž uplatnit to, co mě baví: vášeň pro technologie a obchodní talent. Také tvořím videa na LinkedIn, v tom jsem se dost našla.“

Svoje místo v IT světě objevila i Anna Jungmannová, která momentálně pracuje ve společnosti Accenture v oddělení kyberbezpečnosti. Stará se tam o přístupová práva a rozšíření pro privilegované a administrátorské účty. Její cesta na tuto pozici přitom byla křivolaká. Podobně jako Eva měla i Anna odjakživa k počítačům blízko. Na vysoké škole napřed studovala učitelství biologie a informatiky, potom přešla na bioinformatiku. „Toto rozhodnutí se po roce studia ukázalo jako chyba. Skončila jsem poté, co jsem nezvládla kombinaci algoritmů, matematiky a nízkoúrovňového programování,“ vzpomíná Anna. Nakonec vystudovala v Brně ekologickou a evoluční biologii a přitom se vlastními silami dál vzdělávala v IT, ať už na několikadenních akcích a konferencích, nebo třeba na YouTube prostřednictvím kurzů.

Ještě jako studentka sehnala první ajťáckou práci – testovala software pro americký startup. „Díky tomu jsem získala nejenom základní přehled o tom, jak funguje vývoj softwaru, ale také zkušenost s prací ve více časových pásmech. Jako v každém jiném startupu i tady často přišla nová funkcionalita na otestování ve stavu ‚včera bylo pozdě‘, takže jsem se naučila pracovat pod tlakem,“ vzpomíná Anna na svoje začátky. Po dalším studiu, tentokrát intenzivním měsíčním kurzu etického hackingu, absolvovala několik pracovních pohovorů a nakonec před dvěma lety zakotvila právě v Accenture. „Mám kolegy, kteří mě podporují, a nedávno mě povýšili, takže i můj imposter syndrom se postupně zmenšuje,“ říká Anna s úsměvem. „To, že mě kdysi vyhodili ze studia informatiky, už řeším mnohem méně. Člověk se nesmí bát dělat chyby. Svět IT je obrovský, každý si tu může najít své místo.“

Kdo je Kateřina Prokopová

Kateřina Prokopová je v Accenture jako konzultantka pro platformu Salesforce. Komunikuje se zákazníky, testuje, zajišťuje koordinaci a hladký průběh projektů.

Svoje místo si v IT najdou dokonce i lidé, kteří neumějí programovat. Ve společnosti Accenture je to třeba Kateřina Prokopová. Do IT se dostala vlastně náhodou, když psala diplomovou práci v oboru projektů systémového řízení a měla si v rámci výzkumu najít podnik, kde by mohla optimalizovat procesy. Namísto do továrny se vydala do IT firmy a setkala se s platformou Salesforce. Ta slouží k řízení vztahů se zákazníky a nabízí také doplňkovou sadu podnikových aplikací zaměřených na služby klientům, automatizaci marketingu, analytiku a vývoj aplikací. Kateřina už u ní zůstala, začala jako administrátorka a podpora a postupně se v práci zdokonalovala. „Je to 50 : 50, buď se utopíte, nebo se naučíte plavat,“ líčí svou zkušenost. „Dřív se říkalo, že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, a dnes to platí také, jen ty jazyky jsou už programovací. V IT je nicméně spousta příležitostí i pro lidi, co programovat neumí. Dobrý business analytik musí mít ovšem znalosti a nadání pochopit, jak věci fungují.“

Studium: zkoušky, projekty a vztah zralý na rozvod

Dalším krokem ke kariérní změně je pak vzdělávání. Anna Jungmannová a Kateřina Prokopová zvolily náročnou cestu samostudia, tutoriálů na internetu, rad od kolegů a kratších intenzivních kurzů. Eva Hankusová absolvovala intenzivní tříměsíční kurz u Czechitas. Kurzů různé intenzity a ceny se dají najít v mnoha větších městech i online spousty; nejznámější jsou právě ty od Czechitas a Green Fox Academy. Dopředu je ale potřeba říct, že kdo to myslí vážně, musí se připravit na investici finanční i časovou.

U Czechitas stojí tříměsíční intenzivní kurz přibližně dvacet tisíc, u Green Fox Academy je to kolem sto padesáti tisíc korun. Tento kurz je možné hradit postupně formou flexibilních splátek až ve chvíli, kdy začne absolvent vydělávat. Na celkové splacení má 4 roky a díky akreditaci od Ministerstva školství může čerpat i příspěvek 50 000 Kč od Úřadu práce, stejně jako když se uchazeč o zaměstnání rekvalifikuje třeba na účetního nebo kadeřníka. Rozdíl v cenách je daný z velké části tím, že Czechitas je nezisková organizace podporovaná technologickými a finančními společnostmi, zatímco Green Fox Academy je středoevropský bootcamp, který vznikl v Budapešti a postupně expandoval dále. U Czechitas se v intenzivní formě studuje 300 hodin – tři měsíce čtyři večery v týdnu plus většinu sobot. U Green Fox Academy se studuje až 608 hodin ve všední dny od rána do večera, případně večery a víkendy, pokud student potřebuje i pracovat a zvolí si variantu Při zaměstnání. „Vzdělávání je tak náročné, že většina našich účastníků každodenního Super intenzivního kurzu pracovat nezvládá. V rámci varianty Při zaměstnání to lze bez problému,“ říká Barbora Wachtlová, provozní ředitelka Green Fox Academy. „Buď mají našetřeno, pracují nebo jsou registrováni na Úřadu práce a dostávají podporu.“

Jaké organizace pomáhají ženám do IT? Nejznámější jsou tyto komunity:

Czechitas cílí na ženy a děti a pořádá širokou škálu workshopů a kurzů. Umožňuje nahlédnout do úplných základů a navázat na ně. Absolventkám kurzů nabízí pomoc při hledání práce. Šedesát procent absolventek intenzivního programu Digitální akademie našlo uplatnění v IT. Cena akademie se pohybuje kolem 20 tisíc korun.

Pyladies je mezinárodní mentorská síť, která přibližuje ženy k IT prostřednictvím výuky jednoho z nejpopulárnějších programovacích jazyků – Pythonu. Ten se využívá zejména pro vývoj backendu, tedy části aplikací, která běží na pozadí a uživatel ji nevidí. Kurzy jsou zdarma.

ReactGirls je komunita frontendových vývojářek, využívajících framework JavaScriptu ReactJS, který dnes patří mezi trojici nejvyužívanějších technologií. Cena začátečnické akademie je 700 korun.

Do startupu, nebo do korporátu? A za kolik?

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti, říkává se. Jak je to ale s novopečenými programátory, testery nebo datovými analytiky? Mohou si s čerstvým potvrzením o absolvování kurzu konečně říct o čtvrt milionu, plný home office a zkrácený úvazek k tomu? „Snažíme se, aby naše absolventky neměly nerealistické požadavky a představy,“ říká s úsměvem kariérová poradkyně Petra Drahoňovská. „Když chcete remote a zkrácený úvazek k tomu, jste pro zaměstnavatele od začátku komplikovaná. V rámci kariérových konzultací v Czechitas s ženami probíráme, co vlastně potřebují. Je to opravdu zkrácený úvazek, nebo spíš flexibilní pracovní doba?“

Podle Petry Drahoňovské by se ženy měly zamyslet nad tím, kde a jak vlastně chtějí pracovat. Pokud je pro někoho podstatná volná pracovní doba, nebude asi spokojený na pozici technické podpory, kde se pracuje typicky od–do. Mnoho žen například tvrdí, že chtějí jít pracovat do startupu, protože se jim líbí jejich drive a energie. „A tak se jich ptám, jestli jsou připravené na to, že k sobě možná nebudou mít seniorního pracovníka, který by jim pomáhal, a navíc budou muset občas neplánovaně třeba zůstat v práci dlouho do večera. To už potom tak lákavě nezní,“ vysvětluje. Poměrně často se stává, že ženy jdou po absolvování kurzu pracovat do startupu, aby po roce nebo dvou přešly do větších firem typu České spořitelny nebo Accenture – třeba proto, že jim nevyhovuje práce v mužském kolektivu. Podle kariérové poradkyně Drahoňovské se ale ženy, které projdou náročným vzděláváním v některém kvalitním kurzu, nemusejí bát, že by práci vůbec nesehnaly. „Už ukázaly, že jsou pružné v myšlení a připravené se učit a pracovat na sobě, což jsou vlastnosti, které dnešní trh práce oceňuje ze všeho nejvíc,“ ujišťuje.

A jak je to s těmi penězi, které mnohé zájemce o IT přitahují především? Green Fox Academy jako součást kurzu nabízí garanci získání práce v IT do půl roku od ukončení kurzu. Minimální zaručená mzda na takové pozici je 40 tisíc korun; průměrně si nastupující programátor přijde na 47 tisíc. Jestli je to hodně, nebo málo, to už si musí rozhodnout každý za sebe. „Většinou je to tak, že se po třech měsících mzda zvyšuje a na seniornějších postech je už mnohem vyšší. Je ale potřeba vydržet. Dle našeho průzkumu se z absolventů stávají do dvou let medioři a mzda se tak vyšplhá na 85 tisíc,“ říká Barbora Wachtlová a Petra Drahoňovská dodává: „Je to jako ve všech odvětvích. Kdo je junior nebo je v práci průměrný, ten prostě jen tak nezbohatne.“

Práce zítřka? Bez počítačů už se neobejdou

Vyplatí se tedy vůbec celá ta náročná procedura získávání informací, výběru kurzu, přijímacího řízení a studia? Podle zprávy Světového ekonomického fóra The Future of Jobs z roku 2020 jsou mezi takzvanými profesemi zítřka datoví analytici a vědci, specialisté na umělou inteligenci a specialisté na zpracování velkých objemů dat. Firmy, které se průzkumu účastnily, se v následujících letech plánují soustředit na cloudová úložiště, analýzu velkých objemů dat, internet věcí, propojování zařízení a podobně. Jak říká Eva Hankusová: „Data pohánějí byznys, tak to prostě je.“ Na druhou stranu ne každý musí nutně zahodit vše, co do této chvíle dělal, a přeškolit se na programátora.

Nejjednodušší je profesní tranzice pro lidi, kteří pracují v nejistých a podhodnocených odvětvích, jako je gastronomie nebo sociální služby, případně pro ty, kteří jsou na začátku své pracovní dráhy. „Pokud je žena například čerstvě po škole nebo pracuje na nějaké juniorní pozici, pak vlastně nemá co ztratit, protože její příjmy jsou i tak poměrně nízké,“ vysvětluje Petra Drahoňovská. „Pokud jde ale třeba o ženu kolem čtyřicítky, která už má něco za sebou a k tomu i děti, přechod na juniorní pozici v IT jí může přinést dočasný propad v příjmech, což by pro ni mohlo být celkem náročné.“ Podle Petry Drahoňovské je u někoho vhodné uvažovat o kompletním „reskillingu“, kdy se s pomocí nově získaných znalostí uplatní v naprosto odlišném pracovním prostředí, zatímco pro jiného je vhodný spíš „upskilling“ a zvyšování kvalifikace a ceny na trhu práce. „Jak už jsem říkala, IT svět je obrovský a prolíná se s dalšími odvětvími. Můžete být dál třeba účetní nebo novinářka, ale používat k tomu nějaké IT dovednosti, což stejně do budoucna čeká asi každého. Ostatně víte, jaký je největší IT zaměstnavatel v Česku? Je to Škoda Auto. To asi mluví za vše,“ uzavírá Petra Drahoňovská.

Na tahu jsou firmy

Práce v IT není pro všechny, nicméně je pro mnohem více lidí, než ji nyní dělá. Firmy si začínají uvědomovat, že nelze čekat, až jim někdo zajistí dostatečný počet kvalifikovaných lidí, a samy přikládají ruce k dílu.

Jak? Pokud firmy chtějí nabírat, musí oslovit i ženy, kterých je v IT stále desetkrát méně než mužů. Cesta k nim vede přes podporu partnerů zajišťujících vzdělání. Příkladem je třeba IT firma Accenture, která si stanovila za cíl mít do roku 2025 vyrovnaný poměr mužů a žen ve všech svých pobočkách.

Aby cíle naplnila, podporuje třeba české průkopníky Czechitas, se kterými natočila sérii videí pro orientaci v základních pojmech.

Aktuálně Accenture spolupracuje zejména se společností Green Fox Academy a díky jejímu bootcampu získala již stovku junior programátorů. Programovací bootcamp je v Česku jediný akreditovaný program, který absolventům garantuje práci.

Uchazečům o zaměstnání přispěje až v 95 procentech případů na rekvalifikaci Úřad práce částkou 50 tisíc korun. Programovat se naučí za 17 týdnů, při zaměstnání kurz trvá 10 měsíců / 37 týdnů.

Široké spektrum kurzů nabízí také Step IT. Úvod do PHP učí třeba Orange Academy.

Pozor na přehnaná očekávání. V IT je sice peněz dost, ne vždy se k nim však dostane junior hned po rekvalifikaci. Občas třeba musí na dva roky ustoupit ze svého standardu.

Mzda se odvíjí nejvíce od těchto faktorů:

• velikost firmy + stav (zda je v růstu, zainvestovaný startup...)
• velikost města
• využití původní praxe (a namixování s novými znalostmi)
• individuální schopnost vyjednávat

V Praze se v průměru hrubá nástupní mzda juniorů bez praxe pohybuje mezi 35 a 49 tisíci Kč, 30 až 35 tisíc je to mimo Prahu.

Green Fox Academy garantuje absolventům práci s nástupní mzdou 40 tisíc, v průměru absolventi získají 47 200 Kč. Z výzkumu, který Green Fox Academy realizovala letos v létě, pak vyplynulo, že 85 procent absolventů se do dvou let posouvá z juniorních pozic na mediorní. Absolventi s tříletou praxí dosáhnou v průměru na mzdu 75 000–80 000 Kč.