E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium

„Nemám školu a nejsem technický typ.“ Nejčastější pověry, které ženy odrazují od práce v IT

18. prosinec 2022
26 918

Na pracovním trhu chybí v tuto chvíli desítky tisíc „ajťáků“ všeho druhu a zaměření. Na trhu je přitom spousta vzdělávacích společností a agentur, které nabízejí různě dlouhé a intenzivní kurzy IT dovedností: některé navíc určené výhradně ženám. Tak v čem je problém? Proč se mnohem víc žen nepustí do studia? Mohou za to různé mýty a pověry, které zčásti přejímáme z okolí a zčásti si je vytvoříme v hlavě.

Foto: Ženy se v oboru IT uplatní mnohem lépe, než si samy často připouštějí. Zdroj: Shutterstock

Mýtus první: „Nemůžu jít do IT, protože jsem nevystudovala technicky zaměřenou vysokou školu“ 

„Když jsem se rozhodovala, kam půjdu na vysokou, informatika mě ani nenapadla. Ani nevím proč, prostě jsem měla pocit, že to nějak není pro mě,“ říká Eva Hankusová, která se dnes živí jako datová konzultantka v IT firmě BizzTreat. „Přitom s počítači jsem vždycky byla v pohodě.“ Eva vystudovala finance a na konci rodičovské prošla tříměsíčním intenzivním kurzem od neziskové společnosti Czechitas. 

S podobným příběhem není zdaleka jediná. Odbornice na kybernetickou bezpečnost ve společnosti Accenture Kristýna Jakesch vystudovala politologii a po škole pracovala ve státní správě. „Až v posledním ročníku vysoké jsme měli jeden seminář zaměřený na kyberbezpečnost, který mě zaujal,“ říká. „Do svého prvního IT zaměstnání jsem ale nastupovala programováním úplně nepolíbená, všechno jsem se učila za pochodu. Jim stačilo, že mám bystrou hlavu a chuť k učení.“

Dříve učily cizí jazyky, teď pracují v IT. Vyvracíme představy, nejde jen o programování, říká expertka

Ženy v IT

Z průzkumu mezi studenty a absolventy kurzů vzdělávací společnosti Green Fox Academy navíc vyplývá, že až čtyřicet procent jejich účastníků dokonce žádnou vysokou školu nemá a nejčastějším zájemcem o rekvalifikaci do IT je u nich člověk, který pracuje nebo pracoval v gastronomii. Člověk tedy nemusí být „promovaný inženýr“, aby mohl pracovat v IT. 

Mýtus druhý: „Nemůžu jít do IT, protože nejsem vůbec technický typ“ 

Mezi lidmi zvenčí má IT často pověst oboru, kam chodí jenom vítězové matematických olympiád, kteří přemýšlejí od dětství v jedničkách a nulách a doma se brodí vrstvou kabelů, čipů, disků, větráků a dalších součástek, z nichž po večerech sestavují fungující počítače. „To je taková opravdu rozšířená představa, která asi pochází z nějakých filmů z přelomu tisíciletí,“ směje se Jan Schönbauer ze společnosti Czechitas.

„Ve skutečnosti se technické dovednosti naučí člověk mnohem snadněji než takzvané soft skills – tedy komunikaci, empatii a podobně. A existuje i hodně pozic, na kterých programování a technické znalosti nejsou tak podstatné, jako je třeba práce s aplikací Salesforce,“ vysvětluje.

„Když jsem byla mladší, taky jsem si myslela, že nejsem technický typ,“ dodává Jakesch. „Jenže teď už si spíš myslím, že jsme k tomu jako děti nebyly vedené. Jako malou mě taky nikdo neučil se šroubovákem, protože to jako holka nebudu přece potřebovat, a dnes ve volném čase skládám motory na motorky.“ 

Mýtus třetí: „Nemůžu do IT, protože tam mají drsné mužské kolektivy“

Ženy ve vývojářských týmech jsou nutnost, říká HR odbornice Asseco Solutions

Ženy v IT

Ano, pokud nahlédnete třeba do dílny, kde se repasují starší počítače, nejspíš tam mnoho žen nenajdete. Na pozicích „bílých límečků“ se to ale změnilo už před lety, a zejména ve větších firmách se dnes už namísto macho stylu vyznává diverzita.  

Jak říká Schönbauer, každé osvícenější vedení už vidí, že čím pestřejší tým namíchá, tím zajímavější výsledky to může přinést: „Ženy bývají mnohdy pečlivější a dokážou se podívat na problém z vícero úhlů pohledu. Často od vedení z velkých IT firem slýcháváme, že takové vlastnosti hledají třeba na pozici projektového manažera, proto jsou rádi, když se do výběrového řízení hlásí. Navíc je prokázané, že diverzní týmy mívají lepší výsledky.“ 

Jiřina Kopsová pracuje jako programátorka ve společnosti Accenture a rozhodně si tam nepřipadá jako utlačovaná menšina. V práci kolem ní už je žen poměrně dost a další přibývají. „Uvědomuju si ale, že to může mít každá firma jinak,“ zamýšlí se. „Nejdál mi v tomto ohledu přijdou americké společnosti, které opravdu lpějí na tom, abych jejich pracoviště byla pokud možno genderově vyrovnaná. Je mi to dost sympatické.“  

Mýtus čtvrtý: „Nemůžu do IT, protože v oboru nemám žádné kontakty“ 

Říkávali vám doma také tu pěknou, laskavou větičku: „Kdo myslíš, že je tam na tebe zvědavej?“ Tak tu si rozhodně začněte vyhánět z hlavy, pokud to s prací v IT myslíte vážně. Protože zvědaví tam na vás jsou, stačí ukázat zájem. „Já jsem třeba opravdu neuměla programovat a o počítačích jsem toho nevěděla o moc víc než běžný uživatel, když jsem získala svou první práci v IT,“ říká Jakesch, která se věnuje kybernetické bezpečnosti. „Musela jsem ale ukázat, že mám dobrou hlavu a chuť se všechno potřebné naučit.“ 

Učí roboty hledat nejlepší cestu. Jindřiška Deckerová má cenu za technickou diplomovou práci a inspiruje další holky

Ženy a věda

Velkou výhodu mají ženy, které se rozhodnou pro některý z uznávaných intenzivních kurzů, jako jsou ty od Step IT Academy, Czechitas nebo Green Fox Academy. Ty už ukázaly, že jsou připravené se sebou něco dělat a umějí se učit. Mnohé společnosti ale navíc pro své posluchače a posluchačky pořádají spoustu akcí, kde je možné o sobě dát vědět.  

„U nás je oblíbenou akcí pravidelný Job Fair, kde se ženy mohou setkat s potenciálními zaměstnavateli. Naši kariéroví poradci jim pomohou vyladit jejich LinkedIn,“ zdůrazňuje Schönbauer. Green Fox Academy dokonce garantuje úspěšným absolventům kurzů, že jim jejich první IT práci sežene. Žádná protekce tedy není třeba. 

Mýtus pátý: „Nemůžu do IT, protože s dětmi nemůžu pracovat dvanáct hodin denně“ 

Co si budeme nalhávat, děti sice mívají dva rodiče, ale větší část péče o ně v Česku nesou matky. A právě ony si často vybírají práci ne podle toho, co jim dělá největší radost nebo na co se cítí, ale s ohledem na otvírací dobu školky a kroužky. Co s tím, když vás to táhne do IT, ale bojíte se, že kvůli tomu budou děti zůstávat v družině denně jako poslední? 

„Je potřeba si rozmyslet pozici, na kterou se hlásím,“ vysvětluje kariérová poradkyně Petra Drahoňovská, která mimo jiné spolupracuje s Czechitas. „Třeba technický support z principu není moc flexibilní pozice, tam musíte být k zastižení v pevnou dobu a nic s tím neuděláte.“  

Stejně tak hodně záleží i na zvyklostech a směřování jednotlivých firem. Třeba takový Vodafone dnes už nabízí automaticky pro všechny pozice zkrácené úvazky. „Hodně v tomto pomohl covid,“ říká Kopsová. „Když jsem před třemi lety začínala, automaticky se počítalo s tím, že budu denně na pracovišti. Teď už je to jiné, můžu pracovat z domu, a to hodně pomáhá. IT sektor jde pořád kupředu.“ 

Mýtus šestý: „Nemůžu do IT, protože rekvalifikace bude stát fůru peněz“ 

Je pravdou, že každá legrace něco stojí, kurzy programování nebo webdesignu nevyjímaje. Například osmiměsíční kurz Java dvakrát týdně u Step IT Academy vyjde zhruba na sedmdesát tisíc, intenzivní kurz programování u Green Fox Academy stojí zhruba dvojnásobek. Na druhou stranu, kdo si trochu víc láme hlavu, vyhledává a nebojí se jednat s úřady, může poměrně výrazně ušetřit.

Ukradená data, hacknuté aplikace. Je to pro mě zábavná hra, říká kapitánka českého kyber týmu

Kyber bezpečí

Třeba na kurzy od zmíněné Green Fox Academy lze čerpat státní příspěvek na rekvalifikaci padesát tisíc korun, takže jsou hned mnohem dostupnější. Stejně tak je u této společnosti možné využít kurzovné na splátky, kde na začátku uhradíte pouze malou akontaci a splácet začnete až ve chvíli, kdy vyděláváte – a na vyrovnání celé částky máte čtyři roky. Výhradně pro ženy jsou určené kurzy společnosti Czechitas, které díky donorům stojí asi dvacet tisíc za tři měsíce. A pokud žena doloží, že se nachází v těžké životní a sociální situaci, může nově zažádat o stipendium a studovat zdarma. 

Mýtus sedmý: „Nemůžu do IT, protože učení zabere hromadu času“ 

Upřímně –⁠ bylo by super, kdyby to šlo jako v Matrixu: zapojit kabel do spodiny lebeční, nahrát do mozku nové schopnosti a hotovo, programujete jako pánbůh. Tak jednoduše to ale ještě neumíme, a tak je potřeba nějaký čas studiu opravdu vyhradit. Na druhou stranu je ale učení kontinuální proces, a v tak dynamickém odvětví, jako je IT, to platí dvojnásob. „I po intenzivním kurzu jsem se pořád měla co učit, a jak se v práci posouvám, učím se dál,“ říká Kopsová. 

Jak opět zdůrazňuje Jakesch, je třeba si dobře vybrat pozici nebo aspoň směr, kam se v IT vydat: „Pokud jde někdo fakt do programování, vývoje aplikací a podobně, tam jsou nutné takové ty tvrdé znalosti, které jen tak nenachytáte. Jinde je spíš potřeba flexibilita a ochota se učit za pochodu. Bála jsem se, že nikdy nedoženu ty, kteří studovali techniku na vysoké, ale nakonec to není takové drama. Je potřeba jen začít.“ 

Společnost Accenture je partnerem projektu Heroine Ženy v IT.

Aktuální číslo

  • Kulturní války režisérky Barbary Herz
  • Může být matka dobrý „vědec“?
  • Jak vychovat odolné děti
  • Rodičovská půl na půl 
Popup se zavře za 8s