Stačí, aby vám režisér koukal na holé břicho, a už se necítíte bezpečně. Tanečnice a herečky se bojí ozvat

„Nevztekej se. Tohle hodná holčička nedělá,“ slýchají ženy často už od dětství. Jenže jak říkají tvůrkyně inscenace Kuchyňské porno, právě vztek dokáže dodat sílu a energii. Vztek je emoce, která nás pohání, abychom se do něčeho pustily nebo za něco bojovaly.

V inscenaci, která se inspirovala knihou Proč jsme tak naštvané, ožívají na jevišti úskalí a nerovnosti, kterým ženy během života čelí, a promítly se do ní i osobní příběhy tvůrkyň. Herečka Kristýna Štarhová sdílí svou zkušenost, kdy otěhotněla hned v prvním ročníku na JAMU. 

„Najednou jsem měla pocit, že si musím vybrat: buď dítě, nebo škola. To je strašná škoda, že mi tehdy nikdo neřekl: rozhodni se jakkoliv, my to zařídíme, abys mohla studovat i s dítětem,“ vzpomíná. Studium zvládla jen díky podpoře rodiny. „Brácha přijel z Prahy a hlídal syna, kamarádky se střídaly. Ale od školy žádná systémová pomoc nepřišla.“

Režisérka a choreografka Miřenka Čechová má sice zcela jinou zkušenost, ale ani pro ni nebylo mateřství jednoduché. Těhotenství dlouho skrývala, protože měla pocit, že by ji v profesi diskvalifikovalo. „Říkala jsem si, že to nikdo nemusí vidět, že těhotenství je handicap. Ale po porodu jsem se rozpadla na tisíc kusů. Zachránilo mě opět divadlo, po čtyřech měsících jsem začala znovu pracovat, a právě uměním jsem se dávala dohromady. V ty ukradené okamžiky, kdy jsem mohla psát, jsem mohla být znovu sama sebou, tedy umělkyní, tvůrkyni a nejenom matkou.“

Obě tvůrkyně se shodují, že české divadelní prostředí není na matky připravené. Chybí dětské skupiny v divadlech, férové platy i respekt. „Stačilo by přidat ženám peníze na chůvu, aby mohly dál pracovat,“ říká Čechová. Ona sama ve svých divadelních společnostech pamatuje na to, aby matky měly pro práci důstojné podmínky, a podobná praxe je podle ní běžná i u projektů v zahraničí.

Do Kuchyňského porna se propsal i sdílený hněv. „Vůbec jsme netušily, co všechno nás štve. Až když jsme si to začaly pojmenovávat, byly jsme kolikrát vedle z toho, co všechno nám dřív nedošlo. A pak na premiéře se lidi řehtali, tak jsme si říkali, že to je nakonec komedie,“ směje se Kristýna Štarhová, která inscenaci vytvořila spolu s tanečnicí Terezou Holubovou, se kterou v ní i hraje, a s režisérkou Bárou Viceníkovou. Miřenka Čechová měla režijní supervizi.

Co v podcastu uslyšíte:

4:08 – Kdo stojí za Kuchyňským p0rnem: Proč se feministická inscenace odehrává v růžové kuchyni

8:14 – Humor jako zbraň: Jak se z feministické inscenace stala „učebnice pro mainstream“ díky smíchu.

14:10 – Těhotná studentka na JAMU: Kristýna vypráví o těžkém začátku studia s dítětem.

21:56 – Děti v divadle: Jak funguje, když umělkyně berou děti na zkoušky, a proč by divadla měla mít dětské koutky.

24:40 – Rozpadnout se a znovu složit: Miřenka o ztrátě identity po porodu a návratu k tvorbě.

31:39 – Jak by šlo matkám pomoct: Chůvy, férové platy a přátelštější divadelní prostředí.

36:13 – Nemáme režisérky a umělecké šéfky? Projekt 21 ukazuje sílu ženského vedení.

44:19 – 25 korun na hodinu? Realita českých tanečnic a potřeba změnit podmínky v oboru.

54:37 – Sexismus v divadle Kristýna sdílí zkušenosti s obtěžováním a o nutnosti nastavit hranice.

EDIT: Kristýna Štarhová dodatečně upřesňuje informaci o finančních podmínkách zkoušení v divadle, o kterém v podcastu mluví: Původní nabídka byla 6.000 Kč za tři týdny zkoušení (dopolední i večerní bloky + soboty). Po vzpouře tanečnic se má zkoušet jen 14 dnů a pouze dopolední bloky.

Inscenace Kuchyňské p0rn0 v Paláci Akropolis: https://www.palacakropolis.cz/...

Časopis Heroine je mediálním partnerem inscenace.