Dopřejte si půlden pro sebe. Vstupenky na Feel Good by Heroine v prodeji zde!

Schrödingerovi muži – oproti ženám racionální tvorové i zvířátka zmítaná pudy?

Muži jsou prostě muži – větší, silnější, pro ženy nebezpeční. Alespoň podle senátorky a bývalé ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové. Ženy mají muže milovat, ale taky si na ně dávat majzla. Pokud jsou ale muži zvířátka ovládaná především hormony, je společensky zodpovědné nechávat je v různých mocenských a rozhodovacích pozicích? Seznamte se s tzv. Schrödingerovým mužem.

„Neříkejte mi, jak se mám oblékat, řekněte jim, ať neznásilňují!“ Foto z londýnského pochodu Million Women Rising proti násilí na ženách.Foto: Jane Campbell

Senátorka Daniela Kovářová vyvolala začátkem června menší pozdvižení dalším vyjádřením na téma sexualizované násilí – tentokrát v textu Přespat v kalhotkách a bez obtěžování? Ženy nechápou, jak funguje svět. V něm advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti mimo jiné píše, že by ženám doporučila ostražitost vůči mužům, protože muži jsou větší a silnější. „Muži byli, jsou a budou muži. Lovci a dobyvateli.“ Paní senátorka tak jasně naznačuje, že muži jsou v podstatě jen necivilizovaná nadržená stvoření, která se v přítomnosti ženy nedokážou ovládat a budou se ji pokoušet v lepším případě „lovit“, což může mnoho žen obtěžovat, v horším se na ní budou dopouštět agrese.

Ignorování není cesta

Ano, v našem veřejném prostoru jsou různé obskurní postavičky, které si něco vykřikují pro svoje malinké publikum, a abychom jim nezvyšovali dosah, je chytřejší je ignorovat. V případě Daniely Kovářové to ale není tak snadné:

  • Daniela Kovářová je senátorka, má tedy přímý vliv na legislativu našeho státu. Celkem zjevně přitom vidíme, jak ho hodlá v některých tématech uplatňovat.
  • Každé takové vyjádření je další plivanec do tváře všech obětí sexualizovaného násilí. Zatímco většina, které se téma přímo nedotýká, se může jen zasmát, jakýpak cirkus to paní senátorka zase předvádí, mnoho dalších lidí takové poznámky opakovaně bolestně traumatizují.
  • Všechny podobné texty udržují nebezpečný diskurs, tzv. rape culture. V jeho rámci se sexualizované násilí bagatelizuje a vykresluje jako běžná součást mezilidských vztahů a namísto pachatelů se často obviňují oběti (tzv. victim-blaming, např. „Muži jsou prostě takoví. Když s ním zůstala o samotě, co čekala?“). Prostředí rape culture škodí obětem a negativně ovlivňuje přístup okolí k nim – jak jejich blízkých, tak i médií, policie nebo soudů.

Racionálně neemotivní i iracionálně hormonální muž

Představa, že se ženy mají mužů bát, protože každý muž je potenciální násilník, je nechutná sexistická generalizace. Obvykle z ní bývají osočovány feministky, přitom paní senátorka by se vůči feminismu určitě vymezila negativně: všechny ty MeToo aktivistky chtějí jen narušovat přirozenost vztahů ve společnosti. Já jakožto feministka si vedle toho rozhodně nemyslím, že všichni muži jsou zvířátka, která se neumějí ovládat. U drtivé většiny svých blízkých bych klidně přespala a přespávám v tričku a kalhotkách a jsem si jistá, že by se mě nepokusili znásilnit. A takto nesouhlasí se slovy paní senátorky celá moje sociální bublina.

Dobře ale vím, že existují i jiné bubliny. Že kdybych otevřela některé facebookové stránky nebo diskusi pod texty paní Kovářové a podobnými, najdu mnoho souhlasných reakcí. „Konečně zase jednou rozumná baba. Díky bohu, že to jednou někdo říká, jak to je, bez vší té politické hyperkorektnosti. Vy jste jedna z mála posledních normálních ženských ve světě, který se v pr*el obrací.“

Foto: Irena Buršová

Metafora Schrödingerova muže je nadsázka odvozená od myšlenkového experimentu „Schrödingerova kočka“ z oblasti kvantové fyziky. Obecně se cokoliv „Schrödingerovo“ používá pro situaci, kdy se nějaký jev nachází v jednom okamžiku ve dvou protikladných stavech. To se v běžném životě nemůže stát, ale někteří lidé to tak bez přemýšlení přijímají.

Ok, říkám si. Nemám patent na pravdu. Možná to, jak já a moje okolí vnímáme muže a ženy, je menšinové a naivní. Možná tedy jsou muži od přírody samci, kterým se při pohledu na ženu splaší hormony a už se nedokážou ovládnout. Pokud si to myslí většina společnosti a na základě toho vidí jako viníka sexualizovaného násilí spíš ženu, která byla naivní a „co jako čekala?“, možná se s tím ta idealistická menšina musí smířit. Pak se ale nutně musíme ptát – tihle hormonální samečci, tedy muži, to jsou ti stejní lidé, kteří převažují v politice, ve vědě, v byznysu, v médiích, v rozhodovacích a mocenských pozicích? Ti, kteří bývají vykreslováni jako racionální a objektivní, zatímco ženy jsou labilní, iracionální, přecitlivělé hysterky?

Zvířátko prezidentem?

Pokud se některým lidem líbí, co paní senátorka říká, a vyhovuje jim na základě toho stavět vztahy mezi muži a ženami, je otázka, zda vše domýšlejí do důsledků. Pokud jsou muži lovci, ženy jsou kořist. Pokud jsou muži dobyvatelé, ženy jsou co? Hrad, který ostřelujete a necháváte hladovět tak dlouho, až se hradní paní vzdá? Jak se mají ženy zdravě vztahovat k mužům, pokud mají být na každém kroku ostražité, protože na muže by mohla přijít chuť, nebude se moci udržet a s tím se přece nedá nic dělat? A pokud jsou muži zvířátka, která se pod vlivem testosteronu nedokážou ovládat, jak to, že mohou zastávat funkce prezidentů, poslanců, soudců nebo top manažerů a rozhodovat o životech nás všech?

Aktuální číslo

  • o tom, jak rodí ženy, rozhodují muži
  • BDSM coming out
  • Malý, tlustý, plešatý? Body shaming se týká i mužů. Promluvili Čestmír Strakatý, Šimon Holý, René Levínský a Jordan Haj
  • Budoucnost je rostlinná
Popup se zavře za 8s