Když internet zaplavily zprávy o tom, že íránské rakety v odvetě za americké bombardování (kolik zemí dneska musí člověk bombardovat, aby konečně dostal Nobelovu cenu míru?!) dopadají i na území Spojených arabských emirátů, včetně Dubaje, explodoval kromě dronu u luxusního hotelu i Instagram. A ne, nebyl to sekundární otřes poté, co Simona Krainová otevřela Moët & Chandon. To si jen tvrdá realita současného otřásajícího světového řádu razantně přiťukla s tím, co se doteď prezentovalo jako oáza s brandem „luxus, prosperita, bezpečí a 300 dní slunce“. S místem, které milionáři, VIP investoři a influenceři z celého světa, včetně Česka, dosud považovali za bezpečnou nafukovací atrakci, píše v komentáři pro Heroine.cz Petr Bittner.
Seriózní analytici přiznávají, že současné dění pro dubajský trh s nemovitostmi představuje poměrně zásadní problém. To influenceři a realitní makléři, kteří nejsou zvyklí svou rétoriku jakkoliv omezovat eufemismy (a to ani v reakci na realitu), nic takového nepřipouštějí - vědí, že v realitách je očekávání všechno. Neuslyšíme od nich tedy ani umírněné „realitní trh v Dubaji se začíná chovat trochu opatrně“, ani bagatelizující „odkládání podpisů je běžné a není důvod k panice“ nebo „ať hodí kamenem, kdo se někdy neprobudil s o něco menší chutí kupovat třetí apartmán s výhledem na Burdž Chalífu“. Bagatelizace totiž pořád připouští realitu, aby jí ubrala na vážnosti. Ne, tito poslové finančního optimismu s léty pilovanou etudou na téma „sebejistota“ a vědomím, že železo se musí kout, dokud je žhavé od pouštního slunce, nehodlají ze svých investic slevit ani dirham. A tak se rozjela regulérní dezinformační olympiáda.
Na jedné straně tu máme tzv. „oficiální verzi“, podle makléřů de facto „poplašnou zprávu“, kterou zcela neuváženě (a snad i žalovatelně!) šíří závistivá média: úlomky raket dopadly, trosky způsobily drobné škody, místy byly hlášeny výbuchy a lidé zůstávají v nejistotě. Na druhé straně jsou tu sociální sítě, kde makléř mluví o „nafouknutém mediálním šumu, který neovlivní solidní investici do luxusního real estate“, zatímco influencerka s úsměvem stejně permanentním, jako je písek v očích při procházce na Downtown Dubai, zveřejní carousel plný vzdoru a odhodlání s názvem „luxus v Dubaji navzdory všemu“. Úplně bych se přidal k hnutí.
Zatímco influenceři a lidé, kteří si nechtějí kazit svůj brand, se věnují totálnímu popíračství, realitní makléři v panice interpretují každé bílé SUV zaparkované do bezpečí jako signál stability trhu, a pozastavení podpisů na nových prodejích pochopitelně jako „nádech před dalším růstem“.
Realita je přitom taková, že vzdušný prostor byl kvůli útokům uzavřen, bylo zasaženo letiště a některá místa byla evakuována.
Podle Simony Krainové by nás pošetilce teď neměl zajímat samotný útok raket na Dubaj, ale útok závistivců na osobní lifestyle brand úspěšných. Česká modelka částečně žijící v Dubaji ze své terasy s výhledem na skyline ve svém vyznání na sociálních sítích vysvětluje nám závistivcům, kteří nemáme ani garáž u příjezdovky do krajského města, že musíme pochopit, že svět je prostě turbulentní, lidé (a drony, pozn. autora) cestují po celém světě, děti různě nastupují do škol a konečně že negativita je český národní sport. Rozhodnutí zapustit kořeny v emirátu je zkrátka dost pevné na to, aby ho neohrozilo pár výbuchů.
Rozjímání o tom, že když už jednou máme možnost žít globálně, máme toho využít i v uzavřeném vzdušném prostoru, na mě působí jako motivační citát „The only limit is you“ nalepený na protiatomovém krytu.
Celé by to mohl být v podstatě jen takový roztomilý třídní střet světonázorů. Ale nemůžu si pomoct, je z toho cítit úporná snaha přesvědčit i sebe sama, že investice prodávaná kdysi jako ostrov absolutní stability osvobozený od otřesů vnějšího světa byla tak trochu podvod, Simono. Problém nebude ani tak v přílišném negativismu kritiků, ale v do nebe volajícím delulu PR chvástání snobů, které při pohledu na situaci v regionu patrně čeká probuzení do reality roku 2026 takové, jakou zažívá pomalu celý zbytek planety. A která nakonec s od reality odtrženým luxusem sakra souvisí.
Nejvíc mě ve snaze vystihnout nějak dubajské blouznění inspirovaly recenze na ubytování ve Fairmont Palm Hotel v den bombardování:
„Jedna hvězda. Nedoporučuji. Náš pokoj zasáhla raketa.“
„Jedna hvězda. Zcela chybí systém protivzdušné obrany.“
„U vchodu se musí obcházet trosky. Pokoje 4/5.“
Dubaj teď zkrátka připomíná milionářskou reality show situovanou v prostředí kombinující snímky Sex ve městě 2 (z Abú Dhabí) a Apokalypsy. Na jedné straně nám místní realiťáci říkají, že žádná bublina neexistuje, na druhé nám travel bloggeři ukazují, kterak proti alarmismu bojují noční koupačkou v „infinity pool“.
