Tereza Řeháková v programu ReSet pomáhá lidem, které zasáhl trestný čin. Oběti a pachatelé hledají pomocí restorativních principů způsob, jak jít dál. Místo jednosměrného rozsudku nabízí bezpečný prostor pro rozhovor – mezi obětí a pachatelem, mezi jejich blízkými i zasaženou komunitou. Nezajistí odpuštění, umožňuje ale lidem pochopit dopady toho, co se stalo. A to i těm, kteří čin sami zavinili. „Když člověk dobře nahlédne, co způsobil, tak může dojít k vnitřní změně a začne uvažovat o tom, co chce v životě dělat jinak, že chce žít jinak,“ zdůrazňuje Řeháková v nové epizodě podcastu Hlas Heroine.
„Trest může být v pořádku. Ale to, co trest dokáže, je omezené vzhledem k tomu, co k vyrovnání se s dopady trestního činu potřebujeme,“ říká se Tereza Řeháková, která vede ReSet, český restorativní program, jenž dává lidem zasaženým trestným činem možnost znovu získat hlas, důstojnost a v některých případech i naději.
„Najdeme pachatele, potrestáme ho a máme za to, že tím je vše vyřešeno a že spravedlností bylo učiněno zadost. Ale od lidí, kteří jsou tím dotčeni víme, že trest všechno nevyřeší a že potřebují mnoho dalších věcí,“ vysvětluje. „Oběti například potřebují slyšet, že to, co se stalo, není jejich vina.“
ReSet nabízí facilitované rozhovory mezi obětí a pachatelem. Nejde o konfrontaci, ale o proces, kterému předchází týdny až měsíce individuální přípravy. Dvě strany, které spojuje bolestná událost, se mohou setkat tváří v tvář – když jsou obě připravené.
Takové setkání může pomoct nejen obětem, ale i pachateli, a tím pádem celé společnosti. „Když člověk dobře nahlédne, co způsobil, tak může dojít k vnitřní změně a začne uvažovat o tom, co chce v životě dělat jinak, že chce žít jinak. Restorativní program k tomu zamyšlení může výrazně pomoct,“ uvažuje Tereza Řeháková.
I když existuje britský výzkum, který ukazuje, že restorativní praxe přispívá ke snížení míry recidivy, uvědomuje si Tereza Řeháková, že sebelepší program nestačí. „Je potřeba změnit ještě řada dalších věcí. Ten člověk musí mět kde spát, musí mít saturované základní potřeby,“ připomíná.
Zvláštní prostor má v restorativním přístupu naslouchání, připomíná Tereza Řeháková základní princip: „Především se ptáme těch klientů samotných, co by potřebovali, aby do toho restorativního dialogu s druhou stranou mohli jít. Každý případ je jiný. Někdo si připraví tři body, jiný si napíše celé prohlášení.
„Jsou to i detaily typu, kdo přijde první, kdo kde bude sedět, jestli budou pauzy, co budeme pít, jestli chce čokoládu na stůl. Tyhle detaily můžou pomoct k tomu, aby to proběhlo dobře a aby se cítili bezpečně,“ vysvětluje. Ta hlavní práce facilitátorů a facilitátorek, kteří obě strany zasažené trestným činem na setkání připravují, ale probíhá v těch týdnech a měsících před setkáním.
Téma odpuštění v programu ReSet nefunguje jako cíl, ale jako prostor k přemýšlení. „Hodně mluvíme o tom, jak odpuštění chápeme. Co znamená člověku odpustit je vlastně těžká otázka, vysvětluje Tereza Řeháková. „Co se ve mně musí udát, abych dokázala odpustit něco, co je velká bolest co se opravdu mezi lidmi nemá dít? A také, co znamená odpustit sobě, že se mi to stalo?“ Do odpuštění nikdo nikoho netlačí, to, k čemu facilitace směřuje, je spíš smíření s tím, co se stalo.
Tereza Řeháková v rozhovoru zmiňuje i jeden z případů, který ji samotnou nejvíce zasáhl. Jde o příběh Magdy a Jiřího, který pro Heroine zachytil Lukáš Houdek.
„Žena, která byla násilně napadená, tak, že upadla do bezvědomí, se po mnoha letech potkala s člověkem, který to způsobil,“ vypráví Tereza Řeháková. „Na začátku přicházela Magda s naštváním, s potřebou doptat se a vytmavit mu to. Šla do toho s tím, že tohle už se nikdy nesmí stát. A po mnoha měsících došlo k jejich setkání, kdy seděli proti sobě a velmi autenticky a osobně mluvili o tom, co se tehdy stalo, jak to prožívali a jak se s tím dál vyrovnávají.“
Poslechněte si celý rozhovor o tom, jak fungují restorativní setkání, v podcastu Hlas Heroine na YouTube, Spotify, Apple Podcasts a dalších platformách.
04:50 – V restorativním procesu nejde o odpuštění, ale o možnost slyšet a být slyšen
07:50 – Oběti potřebují uznání, že to nebyla jejich vina
13:06 – Setkání s obětí může změnit život oběma, oběti i pachateli
21:25 – Není to terapie. Jak vypadá příprava na setkání oběti a pachatele
31:48 – Od podávání kapesníků po hlídání vyváženého prostoru. Role facilitátora na setkání je různá
38:21 – Jak se stane, že se oběť a pachatel na sebe navzájem napojí a naváží výjimečný vztah?
47:51 – Může restorativní proces přispět ke skutečnému „polepšení“ pachatele?
56:50 – Silný příběh Magdy a Jirky: Odvaha a pochopení na obou stranách
Tento podcast je součástí projektu Zažít spravedlnost, který se věnuje tématu restorativní justice, a vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.