Diskuze k článku:

Sendvičová generace. Mezi péčí a povinností

Váš komentář:

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Paeris Kiran | 4. 6. 2019 | 11:51

No to je v podstatě jenom důsledkem toho že se generace již nemění po 20 letech ale po 30-35 letech.

kupříkladu na Islandu to nějak neřeší protože tam je prostě normální mít 1-2 děti před vysokou školou... A pokud ne tak je u daného člověka něco špatně.

Ale ten stav je nevyhnutelný pokud se s dětmi čeká do 30-35 let...

ale aby to fungovalo tak musí mít ti rodiče kde samostatně bydlet už někdy ve 20 letech... a během školy...
To se současnými cenami v místech kde školy jsou není u nás nějak reálné.

+55
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Surcuf | 4. 6. 2019 | 16:01

Chtěly jste emancipaci , tak jim máte, dříve byla žena doma, muž ji zajistil a nebyl problém - holt kabelka z Desigualu nebyla tak často...

-114
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Všech 72 komentářů v diskuzi

Erika E | 6. 6. 2019 | 09:46

Je to spíš otázka očekávání (jedince i společnosti), rovnováhy a rozlišování faktů a dojmů.. Co jedinec, to příběh a individuální náhled na svět.. Jedna věc jsou reálné skutečnosti: platí, že s ohledem na demografický vývoj je dnes skutečně hodně lidí v situaci sendviče (víc než dříve), souhlasím s tím, že většinově padá péče na ženy, a že tlak nebo očekávání společnosti, chcete-li, působí velmi silně. Fakta je třeba respektovat. A smysl má přemýšlet, diskutovat a jednat směrem, který může těm, kteří jsou zatíženi, pomoci - pokud tedy chceme.. každý je zodpovědný sám za sebe, a je otázka osobního nastavení, možností a životních okolností, jak se člověk k životu v různých jeho fázích staví. Jsou však situace v životě lidském, kdy sebevětší "bijci" pláčou doma do polštáře vyčerpáním. Myslím si, že je to otázka na stát, na strategický postoj systému sociálního zabezpečení, jak se k těmto situacím postaví, ve smyslu plnění podpůrné funkce občana, který padá na hubu.. Ono to hezky vypadá, říkat, jak se starám (o kohokoliv), ale zavání to lehce postojem "hrdé oběti". A to věčné souzení toho, kdy je dobré mít děti? Co je dobře a co špatně? Pro každého je dobře něco jiného.. jsem přesvědčená o tom, že pozdní mateřství není vždycky jenom kalkul, kariéra a lenost.. nebo co kdo chce.. Život se žije a každý dělá co může.. jedna věc je brblat nad rozlitým mlékem a druhá věc je dělat něco pro to, abychom se měli dobře.. a nevidím nic zlého na tom, když člověk pečující občas udělá něco pro sebe.. aby načerpal síly, nadechnul se, občerstvil unavené tělo, mysl i duši.. k tomu však musí mít prostor.. primárně to musí sám sobě dovolit, druhotně by měl mít reálnou možnost to udělat - a tady je, myslím, prostor pro systém sociální péče.. ne jako přebírání odpovědnosti za neodpovědné, ale jako podpora... nutná pro zachování rovnováhy a zdravého rozumu pečujících i těch, kteří péči druhých potřebují..

+8
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Fanek | 5. 6. 2019 | 19:49

Ještě dodám jedno staré a pořád aktuální pořekadlo k rodičům. Jedny rodiče se dokáží postarat o 10 dětí. Ale ani jedno dítě se nedokáže postarat o jedny rodiče.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

klokočí | 7. 6. 2019 | 16:26 | reakce na Fanek - 5. 6. 2019 19:49

spíš je to o tom, že dítě vás poslouchat musí, můžete mu jednu plesknout, je k vám v područí, můžete s ním určitou dobu fyzicky manipulovat. Zkuste tohle s rodiči. Navíc s dementními rodiči.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

starasova | 6. 6. 2019 | 14:35 | reakce na Fanek - 5. 6. 2019 19:49

A co když rodiče upřednostní jedno dítě a od druhého očekávají pomoc? Jistě znáte příběhy o "chovných a tažných". Stalo se to nám, samozřejmě jsme se o manželovy rodiče postarali jak jen to bylo možné. Ale ze všeho nám zůstal pocit hořkosti a velké křivdy. Jaké to je, když ten co se nestará a maximálně poradí, jak se vy máte starat ještě líp, v důsledku má nárok na to samé co vy? A když se ozvete, tak jste označeni rodičem za zloděje, co chtěl okrást nebohého sourozence.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Fanek | 5. 6. 2019 | 19:37

Jak to zvládaly naše maminky, babičky? dnes to vidím u dcery. Objedná si starou babičku (62 let) na vyžehlení prádla.Oběd si nechá poslat v umělé krabičce,večeře studené celý týden, takže děcka se nají teplého trochu ráno a pak až ve škole. Tomu se neříká vyhoření, ale obyčejná lenost !!!

-4
Reagovat | Citovat | Nahlásit

klokočí | 7. 6. 2019 | 16:30 | reakce na Fanek - 5. 6. 2019 19:37

dříve ženy nechodily do práce, nebo takové, ze které kdykoliv odbíhaly. Je pravda, že pak taky neměly skoro žádný důchod.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Soňa | 6. 6. 2019 | 11:06 | reakce na Fanek - 5. 6. 2019 19:37

Starou babičku v 62 letech ? Dovolte, abych se urazila. V 62 letech nebudu mít ještě 3 roky ani nárok na důchod, natož bych byla stará :-)

+10
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 5. 6. 2019 | 15:39

Úplně jsem se v článku poznala. Vdávala jsem se mladá. hned po sobě jsem měla 2 děti. Dva roky jsme bydleli u mých rodičů a vše bylo v pohodě. Pak jsem se s manželem odstěhovala do Ostravy. Zůstala jsem na vše sama, protože muž byl věčně v práci. Já pak taky začala chodit do práce. Bylo to hrozně moderní. V řadě paneláků bydlela jen jedna maminka, co nepracovala. Únava mě doslova převálcovala. Ani nevím, jak jsem vše zvládla, možná bych mohla vydat román. V současné době už mám jen maminku, je jí 87 let a bydlí 90 km daleko ode mě. Nemůžu se o ni starat, bratr má auto, je tam každou chvíli. Je ten nejlepší. Já jsem jí nabídla ať se odstěhuje k nám, ale ona to odmítá. Stále jen tvrdí, že se nestarám. Ale já na to prostě nemám tak daleko jezdit, je to nad mé síly. Kolem Vánoc mi už povolily nervy, plakala jsem jak malá holka. Jezdit za ní by znamenalo rozbít si vlastní život. Máme zvířata, zahradu, pole. Manžel by nezvládl se sám postarat. Někdy si říkám, že mám co dělat sama se sebou.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jana | 5. 6. 2019 | 17:50 | reakce na Jana - 5. 6. 2019 15:39

Není to jednoduchý, tady ty proklamace, že mají lidi mít děti mladý - vy jste měla děti v mládí a stejně to na vás dopadá. Vidím to v sousedství - paní má 93 a její syn 72 a bydlí jinde a je to problém. Staří lidi prostě péči potřebují. Když neřídíte a už moc nemůžete, je to těžký. Aspoň že bratr jezdí. Znám v okolí plno lidí, co mají nad hlavu péče o staré rodiče, přitom jsou to všecko lidi, co měli děti hodně zamlada. No a týká se to i chlapů, jak vlastně sama píšete, i když víc tradičně pečují ženy.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Martin | 5. 6. 2019 | 14:42

Prezident Uruguaye José Mujica řekl, že chudí jsou ti, kteří tráví všechen čas prací jen proto, aby vydělali na svůj nákladný životní styl a stejně jim to nestačí. Bohužel v našich zeměpisných končinách začíná být normální, že musíte trávit veškerý čas prací, pokud nechcete žít jako v 19století - tedy nemuset si dělat starosti o to zda zaplatíte energie a pod. Není vám divné, že spousta lidí prostě nemá ani na dovolenou a jiné nečekané výdaje, i když pilně pracují (často tvrdě a je jedno jako co, každá práce je potřebná)? Mnoho lidí si to neuvědomuje, nebo nechce připustit, ale tenhle systém je chorý, takže chyba bude asi někde jinde, že???

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mína | 5. 6. 2019 | 12:42

Je dobré požádat o pomoc a využít finanční i odbornou pomoc sociálního zabezpečení. Třeba v Alzheimer poradně Vysočina - www.alzheimerporadnavysocina.cz Aspoň na to člověk není sám.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tebina | 5. 6. 2019 | 11:52

Článek o ničem.
Za1) Píšete o lidech 50+ ( Husáková generace) a tato generace asi těžko pečuje o malé děti.
Za2) týkat se to bude spíš dnešních 20+
a ti se dosud nemusí starat ani o malé děti natož o 50 leté rodiče.??

-2
Reagovat | Citovat | Nahlásit

klokočí | 7. 6. 2019 | 16:35 | reakce na Tebina - 5. 6. 2019 11:52

máte pravdu, to nejhorší teprve přijde. Možná proto dnes říká, že není "moderní" mít děti. Ono to spíš není možné.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 5. 6. 2019 | 17:51 | reakce na Tebina - 5. 6. 2019 11:52

Husákovy děti nejsou padesát plus, to jste se spletl o dekádu, ne?

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Saskie | 5. 6. 2019 | 12:13 | reakce na Tebina - 5. 6. 2019 11:52

Buď nechápete psaný text, nebo jste hodně mladá. Pokud nevíte, jaká generace jsou "Husákovy děti", doporučuju si to někde vyhledat. V širším pojetí jsou to děti narozené v 70. a 80. letech a ti mají samozřejmě "malé" děti, tj. ty, o které se ještě musíte starat, nerozumí se tím zrovna to, že s nimi musíte na pískoviště. Jsem ročník 71, mám 14letou dceru a rodiče přes 80, kteří se o sebe sami nepostarají, ale pomoc někoho cizího odmítají. A o tom ten článek je.

+11
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Sam | 5. 6. 2019 | 14:34 | reakce na Saskie - 5. 6. 2019 12:13

Pokud umím počítat. Vaši rodiče Vás měli v pozdním věku a vy jste měla dceru takyv pozdním věku. Já osobně jsem nepřítel starých rodičů - měl jsem je také a vím co to bylo. Sám jsem měl první dítě ve 23. A současní mladí to teprve poznají, pokud se vůbec na nějaký děti zmůžou.

-1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

JL | 5. 6. 2019 | 11:34

Také jsem se dostal do podobné situace. Děda ležák, sehnat LDN s volným místem byl neskutečný problém. Jediné které byly volné, začínaly na 30.000 a pak dál i za 40.000 za měsíc. Bylo to těžké...
Je to tak i jinde s cenami?

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lucie | 7. 6. 2019 | 05:40 | reakce na JL - 5. 6. 2019 11:34

Pardon, nepleťte si LDN a domov důchodců. V LDN se opravdu tolik za měsíc neplatí. I když by mělo. Pracovala jsem tam 13 let. Vím o čem mluvím. A je stále spousty dětî, kteří své rodiče šoupnou do LDN a pak chodí jen kritizovat co je špatně. Ale že je na LDN na směnu jen 1 sestra , bez ošetřovatelky a 1 sanitář na 25 ležáků, to už nikdo neuzná

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Tebina | 5. 6. 2019 | 11:55 | reakce na JL - 5. 6. 2019 11:34

Moje matka ležela 3 měsíce na LDN po zlomenině krčku a neplatila tam vůbec nic, tak neblábolte nesmysly!

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Bea | 5. 6. 2019 | 11:08

Bohužel je to tak. Vše je na ženách převážně. Každý si myslí že je to přece samozřejmostí. Nejsmutnější když druhý sourozenec nebydlí v místě bydliště a vše je na jednom sourozenci a ten sourozenec co přijede 3 x za rok řekne :,,Vždyť o nic nejde ". A staří rodiče vás berou jako samozřejmost a ten druhý co dojede na kafe je nejlepší.. Rodiče převážně že jsou i málo ohební jsou i zlí na vás atd.Tedy se strháte fyzicky i psychicky. Já vím někdo namítne vždyť jsou to naši rodiče. V práci znám případ kdy rodiče kolegyně na ni doslova kašlali a upřednostňovali druhou sestru ale na stáři je jim dobrá ta která byla vždy druhá.Nejlepší řešení je když je rodič sám a dostane se do domova důchodců na úrovni kde si i připlatí za pobyt spolu i s dětmi ale je tam spokojený neboť má kolem sebe stejné ročníky a domov pořádá skvělé výlety atd. A důležité je že jejich dědi je v domově pravidelně navštěvují . Ale takových domovů je málo a převážně dnes se z domova důchodců stávají LDN je pro ně zajímavé jen ležák na kterého berou nejvyšší příspěvky čili s domovem důchodcem to nemá nic už skoro společného.Jo kdysi žena po 50 věku šla do důchodu tak v pohodě pohlídala vnoučata .Dnes se odchod do důchodu oddaluje pomalu na 70 let ...Ve 40 letech jste pro naše zaměstnavatele odpad tak žena se zároveň bojí opustit po 50 věku zaměstnání i. Před revolucí se důchodci nedožívali tak vysokého věku dnes jsou lepší léky atd. Jak říká v ironii má kamarádka. ,,Jo mít dnes ve 40 letech dítě má jedno pozitivum .že tu nebude matka dlouho obtěžovat svého dospělého potomka a je pravděpodobnost že když jí bude přes 75 let už tu nebude a dítě nebude mít po 50 věku a výše v případě péče :)

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin | 5. 6. 2019 | 14:56 | reakce na Bea - 5. 6. 2019 11:08

Paní rozumím vám dost přesně, ale věřte, že se to netýká jen žen - jsem muž 43 let, mám děti v pubertě a rodiče před a po 80 - k tomu dva o hooodně starší sourozence - rodiče bydlí vedle nás na "vejminku" - od mala jsem slýchal, že mě mají proto, aby se o ně měl kdo postarat - měli dokonce naplánováno, že budu holka - Kateřina - a budu zdravotní sestra...A za to, že mě přepsali starý dům se kterým jsou jen problémy mám navíc starost o rodiče a řeči sourozenců, kteří nemusí nic, jak nás rodiče dotují, i když SIPO platíme na 1/2 a rodiče topí plynem, kdežto my si navíc kupujeme dřevo a brikety, takže vlastně já rodičům dotuju topení...ale kdo nezažil neuvěří.

+8
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Ivana | 5. 6. 2019 | 06:56

Dokud nebude žena pečující o děti dostávat za tuto odpovědnou práci plat, jako kdyby byla ve svém zaměstnání, nic se nezmění.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Saskie | 5. 6. 2019 | 11:48 | reakce na Ivana - 5. 6. 2019 06:56

Tak tyhle řeči mě dokážou spolehlivě zvednout ze židle. Ona snad plat nedostává? Když jsme s manželem chtěli dítě, věděli jsme, že se holt nějakou dobu budeme muset uskrovnit - za mě byla totiž rodičovská 3700 Kč po celou dobu (bylo jedno, jak dlouho je člověk s dítětem doma, jestli jeden nebo tři roky), a to byly ceny v podstatě stejné jako dnes. Zkuste se přestěhovat do USA nebo do Francie, a budete koukat, jaké tam mají matky podmínky. Podle mě by naopak pomohlo, pokud by stát umožnil matkám vybudováním dostatku předškolkových zařízení vrátit se brzo do práce. Ostatně tenhle článek není o chudinkách nedostatečně oceněných matkách na mateřské/rodičovské, ale o ženách, které musí zvládat svou rodinu a navíc své/manželovy rodiče, a přitom neskuhrají.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Ursa | 4. 6. 2019 | 23:17

Surcuf - pardon, ale to si snad děláte legraci, ne? Už jen z historického hlediska je Česko zónou socialistického feminismu, tzn. že ženy byly 'emancipovány', aby je mohl režim zařadit do práce... Dřív možná bylo možné uživit rodinu z jednoho příjmu, ale dnes to není možné - jsou tu ženy, co by klidně hráli tuto starší roli poslušně manželky, ale pokud nešetrnou 'štědrého sponzora', tak mají i ony smůlu a musí makat.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

starasova | 4. 6. 2019 | 21:56

Postupně jsme se s manželem postarali o oboje rodiče, celkem 17 let. Naštěstí jsme měli dcery hodně brzy (v 70.letech - Husákovy děti), takže nám mohly obě s péčí pomoci. Ale kdybych nebyla OSVČ a manžel nepracoval ve směnách, tak jsme byli namydlení, protože žádného zaměstnavatele nezajímá, že potřebujete dvakrát do týdne s rodičem k lékaři. Manželova maminka 10 let téměř nechodící a moje maminka dementní. Mám zlatého manžela, v rámci možností se snažil pomoci i můj bratr, tak jsme to zvládli. Ale kolikrát jsem brečela z bezmoci a únavy. Kdo nezažil, nepochopí.

+20
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Roxelana | 4. 6. 2019 | 20:38

Pro Surcuf: Nevím kolik let Vám je. V životě jediná spravedlnost je stárnutí. Myslím, že okolo Vás až přijde Váš "moudrý kmetský věk" a budete potřebovat péči nebude žádná Vám blízká žena aby Vás opečovávala protože Vy to zvládnete sám. Budete totiž muset.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Surcuf | 4. 6. 2019 | 15:58

Kulový.....

Tak 1) muži to tak nemají? Hákuju osobně u tchána i u svého otce, protože už v podstatě na nic nestačí - mimo to se samozřejmě musím starat i o svou zahradu a dům, uhlí,sníh,tráva,stromy,řezat,s klízet,brambory,údržba,topení uhlím 2x - vše ostatní třikrát, donedávna kůň a seno pro něj.....
2) ve 40-ti malé děti, no to to děvčata neměla odkládat....teď bych si nestěžoval, neuměla počítat?

-4
Reagovat | Citovat | Nahlásit

maja | 5. 6. 2019 | 17:13 | reakce na Surcuf - 4. 6. 2019 15:58

Máte pravdu,mít pozdě děti mám své nevýhody,sice máte vybudovanou kariéru,ale když je dítěti 10 let ,jste unavenější a jak je dnes v módě říkat,,nestíháme..,, Já měla děti v 24 a 26 letech,vážně nemocnou babičku i maminku. Auto jsme neměli,jezdila jsem na kole,busem,pěšky,vše po práci.Střídali jsme se po dobu jejich nemoci s mamželem-jeden ranní směnu,druhý odpolední a vypomohli i sourozenci. Jak je možné,že jme to zvládali i bez dnešních vymoženost? Děti neměly jednorázové pleny a automatku jsem si pořídila,až jsem po MD nastoupila do práce. Stíhali jsme s dětmi o víkendech chodit na výlety,jezdit vlakem a poznat republiku.Později s ojetinou je vozit na soustředění a závody.
Babička už nežila a maminka byla na domě s pečovatelskou službou.Důchod jí nestačil,tak jsme se ,,skládali,, na doplatky a střídali se v pravidelných návštěvách. Dovolenou jsem si brala i na to,abych si ji vzala na den,dva domů a užila si jí.Nemuseli jsme mít všechno a hned a ukazovat okolí,že na to máme-mám pocit,že spousta lidí má zaměstnání dnes i jako výmluvu,proč to či ono nemohou.Žijeme dnes v ekonomickém i životním blahobytu,tak proč si pořád stěžujeme,že na naše blízké nemáme čas ? Výmluva,že nestíháme, je divná,pokud ,,stihneme,, dovolenou,fitko, kino,divadlo, obden návštěvu restaurace či kavárny. Pokud jen něco málo vynecháme a věnujeme čas těm,co jim ho už moc nezbývá ,dáme příklad zase další generaci,která bude pečovat o nás - to je spravedlivý životní kolotoč. Krásné dny všem.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 5. 6. 2019 | 17:54 | reakce na maja - 5. 6. 2019 17:13

Asi máte v mnohém pravdu, ale ten moralizující tón mě odpuzuje.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

maja | 5. 6. 2019 | 20:25 | reakce na Jana - 5. 6. 2019 17:54

V žádném případě nechci moralizovat, snad ale stojí za zamyšlení, jak trochu ubrat ze svého času a pohodlnosti věnovat jej blízkým. Také jsem si musela přiznat,že jsem mnohdy neměla pravdu / a bohužel neustoupila/ a v jednom případě bylo pozdě a věřte,že mě to bude tížit do smrti. Proto prosím snachu,která má ještě hodně starou babičku,ať se jí věnuje,zajde za ní a já jí ráda pomohu jinak-jako důchodce mám času dost/jen mi vše déle trvá../

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 4. 6. 2019 | 16:27 | reakce na Surcuf - 4. 6. 2019 15:58

V něčem souhlasím, jsou muži, co se starají, znám takový. Ale statisticky to padá ve většině na ženy. Ve čtyřiceti dítě - jsem jedna z těch, kdo to tak mají, je to ale čtvrtý dítě. Ano, kdybych přemýšlela stylem, budu se muset starat o rodiče, tak to asi nedělám. Ale nikdo stejně neví, co bude. V době, kdy se dítě narodilo, byli rodiče fit, pořád jsou celkem fit, doufám, že to vydrží, podle mě je naprosto nekonstruktivní a zbytečný vyčítat lidem jejich rozhodnutí ohledně pořízení dětí, můžeme být rádi, že vůbec nějaké děti jsou.

+10
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Irena | 4. 6. 2019 | 15:13

V takové situaci právě jsme,staráme se o maminku už 15 let.Její stav se zhoršil před půl rokem,tzv. ležák,tak se se sestrou střídáme v péči.Ale tento článek miě zaujal.Tím že se prodlužuje věk tak v 58 letech většinou z mé zkušenosti rodiče onemocní a co dál.Kdo nic neví tak má nervy, do důchodu daleko,a když jdete do předčasného důchodu tak jako žena jste zase ztrátová na penězích.My jsme šly se sestrou.A ted nastalo martyrium ůřady,myslím zvýšení soc. dávek,zamítnuto,dokud nejste asi na tvrdo,prom.tento výraz tak nic.Odvolání jeden rok a půl nám bylo řečeno.Domovy důch. taky všechno neřeší,a o tom že nejsou místa,národ stárne.Některé domovy chtějí tzv.sponzorskou dávku třeba 20 000,o tom se taky nemluví.Mám kamarádky tak si předáváme zkušenosti.Respitní péče se taky platí,když chcete jet na dovolenou a rodiče tam odložit.Každý důchodce nemá našetřeno.A většinou tohle dělají ženy,znám jenom asi dva chlapy co se starají.To jsou mé zkušenosti,všem pevné nervy kdo se stará o rodiče,není to vůbec jednoduché,zbytek aktivního života strávíte po ůřadech,lékařích.I.P.

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jana | 4. 6. 2019 | 16:29 | reakce na Irena - 4. 6. 2019 15:13

V 58 letech rodiče onemocní? Myslíte věk rodičů, nebo věk potomků? Protože se mi to zdá hodně brzo, to dnes lidi ještě jsou v produktivním věku a očekává se, že budou ještě roky "hákovat".

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 4. 6. 2019 | 13:35

O příspěvek na péči mé téměř 90tileté tety, která žije sama a nemá další příbuzné, žádáme roky. Nejprve zamítnutí. Po čase nová žádost. Měsíce čekání a opět zamítnutí. Odvolání. Měsíce čekání a přiznání příspěvku 1. stupně, 880 Kč. Teta už tehdy s lehkou demencí dostala mozkovou mrtvici. Z nemocnice, kde z ní okamžitě udělali ležáka, ačkoli předtím se s obtížemi a pomocí pohybovala, ji chtěli odeslat na LDN, prý na rehabilitaci. Nevěřím, že by se odtud vrátila, je zvyklá fungovat jen u sebe doma. Zvládá pokoukat na kytky na zahradě, sleduje televizi, i když už tomu moc nerozumí, stará se o kočku. A my o tetu. Několikrát denně. Všechny nákupy, vše, co se týče domu, aby šla na zahradu, aby se umyla, jestli jedla a pila, dáváme jí léky, občas upadne. Rozcvičili jsme ji, takže opět trochu chodí. V nemocnici na ni čas neměli. Necvičili s ní. Dávali jí sedativa, aby je neobtěžovala, projímadlo, takže neudržela stolici. Na vyřízení příspěvku opět čekáme. Chodím do práce, mám 4 dospívající děti, žiju v sousedním městě. O tetu pečuje především moje 70letá maminka a spolu s ní o dvě domácnosti, o dvě zahrady, starého psa, mého 80letého tatínka a občas i o moji rodinu a rodinu mého bratra, když ji navštívíme. Díky Bohu za ni, že to zvládá, i když někdy na pokraji sil, a to nejen fyzických, ale i psychických. Příspěvek by pomohl, ale kdy se dočkáme?

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit

maja | 8. 6. 2019 | 13:51 | reakce na Jana - 4. 6. 2019 13:35

Znám vyřizování příspěvků, pomůcek- než jsme oběhali a vyřídili, maminka zemřela. Nejsme správné etnikum, na úřadech jsem to bohužel viděla a nechápala. V nemocnici v čekárně totéž- vyjde sestra a do hlučné ,asi desetičlenné skupiny,která je tam s jedním pacientem !!! zavelí: pojďte přednostně,ať je tady klid.
No přeji Vám hodně sil a zdraví Vašim blízkým.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 4. 6. 2019 | 14:09 | reakce na Jana - 4. 6. 2019 13:35

To je smutné. Není možné se odvolat? Podle toho, co píšete, by měl tetě náležet mnohem vyšší příspěvek.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Adéla | 5. 6. 2019 | 14:44 | reakce na Jana - 4. 6. 2019 14:09

Příspěvky na péči to je taky pěkná pras*rna. Sestřenice na babičku co se sama o sebe postará i s vařením má druhý stupeň, my v jiném městě děda co sám nikam nedojde a nic si neudělá stupeň první.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Olina | 4. 6. 2019 | 13:33

Starala jsem se o plně maminku ve třetím stupni nemohoucí s těžkou stařeckou demencí.Celý den na plenkách.V práci jsem skončila po 18.letech s tím že mám ještě dvě sestry které mi budou o víkendu pomahat.Nakonec jsem na mamku zůstala sama.Jedna sestra přijela jednou za tři týdny a druhá nejdřív chalupa a potom mamka takže třeba za sedum měsíců jí věnovala v po sečtení hodin čtyři dny.
Dnes je mamka týden po rozsáhlé mozkové příhodě.Ochrnutý mozek,půlku těla polikací ústrojí a krmena sondou.
Jsem ráda že jsem sní byla doma.Mám nervy v pr... ne kvůli péči o mamku ale z rodiny která se takto zachovala.
Byla jsem podle nich doma za těžký prachy 8800kč.
Uzákonila by jsem povinnost pro všechny potomky postarat se o rodiče.Oni se také starali když jsem byli malý.

+8
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Veronika | 8. 6. 2019 | 01:03 | reakce na Olina - 4. 6. 2019 13:33

Uprimne me u Vaseho prispevku ani moc nenapada touha, aby bylo zakonne se starat o rodice, ale abychom se prestali dozivat tak vysokeho veku v tak hrozně zdravotnim stavu. K cemu je komukoliv vcetne dotycneho, ze tu bude do 90, kdyz 10 let stravi v demenci nebo jako lezak? Jeho zivot je zniceny a u konce a nici zivot i vsem kolem. A nic na tom nemeni, ze ma rodina toho dotycneho rada, po case se stane proste jen hrozivou pritezi a zarmutkem. V tom je mimochodem zasadni rozdil od vychovavani deti. To je take narocne, ale ma to budoucnost, jsou tam chvile stesti, pokroku, delate to, aby vyletli z hnizda a vy jste sledovali jejich zivotni pout. Ale u tezce nemocneho? Tam nikdy nic dobreho uz nebude, je to jen choroba, rozklad a hniti az do osvobozujici smrti.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Paeris Kiran | 4. 6. 2019 | 16:22 | reakce na Olina - 4. 6. 2019 13:33

no tak si představme modelovou situaci kdy jedinou reálnou práci ke které jsem kvalifikován seženu v okolí Prahy.

nemám tady na bydlení pro sebe, natož pro rodiče.

8 hodin tady strávím za lehce nadprůměrnou mzdu. hypoteticky pokud bych 5x týdně denně jezdil tam a zpět i hromadnou projedu cca 1 nájem. A nějak pochybuju že po 8 hodinách v práci a 5 hodinách ve vlaku toho nějak doma moc během týdne udělám.

a sourozence nemám.

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Dana | 4. 6. 2019 | 13:25

S Katkou souhlasím, že děti by si měli mladí pořizovat dříve, ale já mám stejný problém jako autorka článku. Sice jsem měla děti brzy, ale zde se jedná o vnoučata, které rychle odrůstají a chtěla bych si jich více užít a o staré rodiče, kteří potřebují moji péči a téměř veškerý volný čas. Takže doba nedoba, prostě to má každý jinak těžké.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Sam | 5. 6. 2019 | 14:39 | reakce na Dana - 4. 6. 2019 13:25

Pro vnoučata je nejhorší, když se do nich se.. babička. Ještě tak , když ji sypa aby měli na nový mobil, nebo tetování tak to jo, ale co si jinak mají s bábou užívat.

-2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 4. 6. 2019 | 13:29 | reakce na Dana - 4. 6. 2019 13:25

Ano, vy jste se vlastně dostala do situace ne sendvičové matky, ale babičky. Což bylo dřív běžné. Jen se ten problém dnes většinou přesunul z babiček na matky. Ale nevyřešil.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Dana | 4. 6. 2019 | 13:39 | reakce na Jana - 4. 6. 2019 13:29

Ano, běžné to bylo s tím rozdílem, že chodily ženy do důchodu v 55 letech a mohly tak stihnout skoro všechno. Dnes je to těžké v tom, že náročná práce nedovoluje stihnout skoro nic.

+7
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Surcuf | 4. 6. 2019 | 16:01 | reakce na Dana - 4. 6. 2019 13:39

Chtěly jste emancipaci , tak jim máte, dříve byla žena doma, muž ji zajistil a nebyl problém - holt kabelka z Desigualu nebyla tak často...

-114
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Lefaba | 6. 6. 2019 | 09:31 | reakce na Surcuf - 4. 6. 2019 16:01

Zřejmě jste článek vůbec nepochopil. A kdy dříve byla žena doma a muž ji zajistil? O jakém století to mluvíte? Vaše manželka je doma a vy ji bez problémů uživit?

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 6. 6. 2019 | 07:33 | reakce na Surcuf - 4. 6. 2019 16:01

Milý pane,
dříve se muži uměli postarat o svoje ženy....a ty mohly být ženami. Doufám tedy, že alespoň Vaše manželka nemusí pracovat a Vy ji zajistíte slušnou životní úroveň, tak jak uvádíte. Nebo jsou to pouze řeči muže, který se neumí jinak prosadit?
Hezký den
Jana

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Nováková Stáňa | 5. 6. 2019 | 18:47 | reakce na Surcuf - 4. 6. 2019 16:01

Zamyslete se nad svým komentářem. Co má společného emancipace s péči o děti a přestárlé rodiče? Já sama jsem se starala o 5 leté dítě, maminka po mozkov.příhodě, posléze i tatínek, já chodím od dětství o berli a nyní jsem už na vozíčku /rodiče již nežijí/. Manžel dělal přesčasy - ať to zvládneme i finančně. Než se mi podařilo vyřídit příspěvek na péči pro tatínka /téměř rok/, zemřel. Mohla jsem platit třeba půl dne péče a vše by se lépe zvládalo. Na sociálce, když jsem tam zoufale přišla o radu, mi s klidem pracovnice s "kafíčkem" v ruce řekla, tak ať manžel zůstane doma a o Vaše rodiče se postará.
Sice jsme to nakonec vše zvládli, ale ty roky, kdy si maminka s tátou chtěli se mnou povídat, vzpomínat na tety atp. jsem k nim vždy "vletěla", vařila, uklízela, prala a to je jediné, co mne mrzí, že už se jich na nic nezeptám. Byla to generace, která o Domově důchodců nechtěla slyšet.

Já už se snažím být připravená s manželem tak, ať syn, který pracuje mimo republiku není tak stresovaný, jako jsme byli my. Domek, který jsme koupili /prodali jsme chatu i byt/, upravený bezbariérově, pořád sbírám informace, co kdyby něco atp. Syn nás alespoň podporuje finančně, pamatuje si, jak jsme o dědu s babičkou pečovali a vidíme, že ho to ovlivnilo. A ujišťuji Vás, kabelky si kupuji v sekáči. Držím Vám palce, ať nemusíte řešit podobné problémy, jako my a mnoho dalších rodin.
Stáňa Nováková

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 4. 6. 2019 | 14:07 | reakce na Dana - 4. 6. 2019 13:39

No ano, tento systém dřívějšího odchodu žen do důchodu aspoň částečně kompenzoval situaci. Ale stejně ten problém pořád zůstává a je třeba ho řešit systematicky, a ne se dohadovat o tom, že lidi mají děti moc pozdě. Tím se ten problém jen přesunul jinam. Při dnešním věku odchodu do důchodu právě chodí do práce i sendvičové babičky.

+7
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Paeris Kiran | 4. 6. 2019 | 17:08 | reakce na Jana - 4. 6. 2019 14:07

Ovšem je třeba si uvědomit že přes to že ženy v důchodu i při stejném věku jsou statisticky déle... (tudíž kupříkladu dostanou v součtu víc peněz v poměru k odvodům než muž)

ty sandvičové babičky nakonec zmizí, ale ona se situace trochu narovná - stále budou reáně aktivní 3 generace - v minulosti 20+ 40+ 60+... jenom teď to bude 30+ 50+ a 80+

problém jaksi je že pochybuju že ti padesátníci budou tu starost stíhat... navíc sami budou muset ještě 15 let do práce...

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Alena | 4. 6. 2019 | 13:22

Naprosto ve vsem souhlasim s Katkou.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

| 4. 6. 2019 | 13:17

Těžko si někdo pořídí děti v době, kdy sám nemá kde bydlet a má co dělat se sebou, aby se uživil. A o tom to je. Proč tu najednou byla taková síla narozených dětí za Husáka a to i tehdy byla bytová nouze?
Stát podporoval příspěvky porodnost a fabriky stavěly podnikové byty pro své pracovníky. Jenom se jim v té fabrice museli upsat na několik let a družstevní byt pak spláceli ve stejné výši, jako normální nájemné.. Dneska jim ty byty už dávno patří, pokud jim je neukradl nějaký Bakala. V Praze jedna taková paneláková králíkárna má hodnotu minimálně 3 milionů. Který mladý člověk, v případě, že by chtěl založit rodinu je má? Jo, jsou tu hypotéky, většinou na ně nedosáhnete a pokud ano, platíte až do důchodu a možná ještě déle.

+10
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Katka | 4. 6. 2019 | 12:59

Nikdy jsem nenapsala k žádnému článku komentář, ale tentokrát mně to opravdu nedá.
Kdo nutí dnešní mladé lidi mít děti mezi 30. a 40. rokem života? Já jsem měla první dítě ve 22 letech a druhé ve 28 letech. Dnes je mi 38 roků a jsem maximálně spokojená. Děti jsou samostatné. Na dovolenou můžeme vyrazit kamkoli - třeba i na kola. Moji i manželovi rodiče jsou naštěstí stále aktivní a našich dětí si užívají.
Je dost smutné, že dnešní mladí lidé si toto neuvědomují a řeší hlavně to, aby si pořádně užili a udělali kariéru než si pořídí děti. Pak ale připraví i babičku a dědečka o to, aby si mohli užít vnoučat ve zdraví. A to nemluvím o tom, že si nedokáži představit, že se ve 45 letech učím s dítětem do školy - přece jen člověk s přibývajícím věkem ztrácí na takové věci trpělivost.
Zkrátka dnešní doba je tak trošku "ujetá" - Ale jaký si to uděláš, takový to máš

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lůca Půca | 4. 6. 2019 | 17:24 | reakce na Katka - 4. 6. 2019 12:59

"že dnešní mladí lidé si toto neuvědomují a řeší hlavně to, aby si pořádně užili a udělali kariéru než si pořídí děti."
Na tuhle větu začínám být už pomalu alergická. Madam, spousta mladých dnes vydělává a šetří na bydlení. Dnes jsou sociální nůžky tak rozevřené, že stále více mladých párů dají dohromady sotva průměrnou mzdu a přitom platí podnájem. Z toho se blbě šetří. Vy jste asi měla štěstí na zajištěného manžela nebo štědré rodiče, že jste se nebála rodit sotva po maturitě/během VŠ (s minimem pracovních zkušeností, předpokládám). Je spousta mladých žen, které zazobané rodiče ani manžela nemají, ve 26 letech ukončí VŠ a nastoupí do práce za 20 tisíc hrubého (třeba mladé veterinářky). V dnešní době si dítě ve 22 letech pořídí jen nezodpovědný b*bec, v roce 2003 to bylo ještě celkem běžné.

+14
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Martina | 5. 6. 2019 | 11:47 | reakce na Lůca Půca - 4. 6. 2019 17:24

No my jsme se brali v mých 19. Manželovi bylo necelých 22. Mateřská byla 1900, manžel vydělával závratných 3500, přičemž jen měsíční jízdenka na bus do práce stála 525. Žili jsme u manželových rodičů ve volném pokoji, platili si inkaso a pomáhali na zahradě. Kuchyň jsme ze začátku neměli. Vařily jsme společně s maminkou. Každý začátek je těžký. Nemůžete počítat s tím, že sotva po škole bez praxe dostanete stejný plat jako kolegyně s 20 lety praxe. Mimochodem, maminka i dědeček byli oba nemocní. Když zemřeli oni, onemocněl můj dědeček a pak sousedka, na kterou se vykašlal její jediný syn a nechal ji bez pomoci. Zvládla jsem postarat se o všechny, i když jsem někdy brečela únavou. K tomu jsem zvládla porodit během 15 let 6 dětí a dodělat si maturitu, když čtvrtému synovi bylo půl roku. Dokázali jsme si našetřit na pořízení staršího domku, který si postupně opravujeme. Nemůžete mít všechno a hned. Tak to prostě v životě chodí.. Mimochodem, je mi 42. Nejstaršímu synovi je 24, má půlročního synka, skvělou práci, která ho baví a pronajmul si krásný byt a zařídil si ho sám. Takže to jde. Jen se musíte trochu snažit!

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Saskie | 5. 6. 2019 | 11:59 | reakce na Martina - 5. 6. 2019 11:47

Nejde ani tak o to se snažit, ale umět se uskrovnit - tak, jako jste to udělali Vy. Ale chtějte to po mladých, když dneska málem každý vysokoškolák jezdí do školy autem a je zvyklý každý rok k moři...Musím zkrátka žít podle toho, na co mám, ale to dnes jaksi není v módě - státe, postarej se! Což ovšem nemění nic na tom, že lidem, kteří se starají o rodiče/prarodiče ležáky, by bylo potřeba přispět - zaslouží si to rozhodně víc než matky, které považují tři až čtyři roky doma s děckem za bezva dovču, během níž se hlavně krafá s kamarádkami po kavárnách.

-4
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Surcuf | 4. 6. 2019 | 16:02 | reakce na Katka - 4. 6. 2019 12:59

Souhlassss

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Katka | 4. 6. 2019 | 14:18 | reakce na Katka - 4. 6. 2019 12:59

No jeden z duvodu muze byt napriklad to, ze partnera pro zalozeni rodiny najdeme az po tricitce :)

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Katka | 4. 6. 2019 | 14:45 | reakce na Katka - 4. 6. 2019 14:18

Ano, to je také bohužel trend dnešní doby. Přijde problém ve vztahu - hned se rozejdeme. Máme spoustu kamarádů a dalších jiných vztahů, tak nám to ani nepřijde a najednou nám je 35 let. : - ) Osobně jsem zastánce toho, že když se potkají 2 mladí klidně v 17, 18 letech a klape jim to - nemají ještě na vše jasné názory a navzájem se sobě přizpůsobují proč ne. Rozhodně si více sednou, než když se potkají v 35 letech každý má na všechno svůj názor a je to pak hodně o toleranci toho druhého.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 4. 6. 2019 | 16:31 | reakce na Katka - 4. 6. 2019 14:45

Na druhou stranu, v sedmnácti osmnácti jsou lidi nevyzrálí, může se stát, že se prostě budou vyvíjet odlišně a jejich cesty se rozejdou. Podle mě ideálně tak mezi dvacítkou a třicítkou, pak už bývá často zase člověk zaběhnutej ve svých stereotypech.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Paeris Kiran | 4. 6. 2019 | 16:05 | reakce na Katka - 4. 6. 2019 14:45

No tak mne se kupříkladu nepodařilo potkat slečnu s kterou bych nějak sdílel trochu zájmy do teď.
takže maximum zatím tak 4 měsíce než přišlo uvědomění že si prostě nesedneme. 32 let zatím celkem.

(či teda jednu ano ale ta o založení rodiny nestojí vůbec děti nechce mít nikdy)

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 4. 6. 2019 | 13:25 | reakce na Katka - 4. 6. 2019 12:59

Hodně zjednodušené. Já třeba měla první dítě ve 24, poslední ale ve 40 letech. To nemůžete takhle nalajnovat. Dneska už je skoro nemožné mít děti tak brzo. Nemyslím si, že dnešní mladí řeší jen to, aby si užili. Je mnohem těžší zajistit si bydlení a vůbec samostatnou exitenci. Když je vám třicet osm, proč si představujete, jak se budete učit v 45 letech s dítětem do školy? Proč si myslíte, že ztrácíte trpělivost? Naopak, k zrání člověka by podle mě mělo patřit získávání trpělivosti.

+7
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Katka | 4. 6. 2019 | 14:16 | reakce na Jana - 4. 6. 2019 13:25

A proč bych si to nemohla takto přát a naplánovat? Jediné co mi to může překazit je to, že zrovna když teď bychom děti chtěli, tak se nám to nedaří - a tato varianta se bohužel zvyšuje s tím jak dnes početí dětí lidé oddalují. A že je dnes těžší zajistit si bydlení? Ano oproti dřívější době (komunistické době), kdy lidé dostali byt, když nastoupili do fabriky - to ano. Ale my jsme si už museli vzít hypotéku, museli jsme začít pracovat a splácet - pokud jsme to chtěli tak, jak to dnes máme. A to učení s dětmi do školy jsem samozřejmě myslela v případě, že si je pořídím ve 40 letech. A ano možná člověk neztrácí tak moc trpělivost, jako spíš že chce mít třeba čas na sebe, na své koníčky a samozřejmě na rodinu.

-6
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 4. 6. 2019 | 14:28 | reakce na Katka - 4. 6. 2019 14:16

Když chce žena dosáhnout nějakého vzdělání a pak se zapracovat, opravdu by snad musela mít dítě před VŠ nebo během studia. Jenže to se mi nezdá jako ideální řešení. Stejně o takové dítě pak pečují především zase - babičky. A i tu hypotéku dostat je dnes těžší než před těmi dvaceti lety.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Katka | 4. 6. 2019 | 14:37 | reakce na Jana - 4. 6. 2019 14:28

Myslím, že VŠ + zapracování v práci se dá stihnout do 30 let. Hypotéku máme 13 let, ale máte pravdu, že dnes jsou podmínky pro získání hypotéky přísnější - a i právě proto nechápu na co dnešní mladí lidé čekají - až jim to zase za nějaký rok ještě stíží?

-4
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 4. 6. 2019 | 16:24 | reakce na Katka - 4. 6. 2019 14:37

To jsou pořád mylný argumenty. Nepomůže, když budou ženy mít děti brzo, stejně se někdo někdy bude muset o starý lidi postarat. Jde o to, aby to nebyly zase z většiny ženy a aby to nedělaly zadarmo a na úkor ostatních aktivit, odpočinku atd.

+10
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Paeris Kiran | 4. 6. 2019 | 16:14 | reakce na Katka - 4. 6. 2019 14:37

No když na to někdo nemá už teď?

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Paeris Kiran | 4. 6. 2019 | 11:51

No to je v podstatě jenom důsledkem toho že se generace již nemění po 20 letech ale po 30-35 letech.

kupříkladu na Islandu to nějak neřeší protože tam je prostě normální mít 1-2 děti před vysokou školou... A pokud ne tak je u daného člověka něco špatně.

Ale ten stav je nevyhnutelný pokud se s dětmi čeká do 30-35 let...

ale aby to fungovalo tak musí mít ti rodiče kde samostatně bydlet už někdy ve 20 letech... a během školy...
To se současnými cenami v místech kde školy jsou není u nás nějak reálné.

+55
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jana | 4. 6. 2019 | 13:27 | reakce na Paeris Kiran - 4. 6. 2019 11:51

Na jednu stranu máte pravdu, že to souvisí s většími rozestupy mezi generacemi. Na druhou stranu tenkrát byla sendvičová generace babiček, které se musely kromě chození do práce starat o vnoučata i svoje rodiče. Dnes je to spíš na matkách. Ale opravdu je řešení mít děti před vysokou školou? A opravdu je toto na Islandu tak rozšířené? Nestrádají tím děti? Netrpí tím studium?

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Paeris Kiran | 4. 6. 2019 | 16:08 | reakce na Jana - 4. 6. 2019 13:27

Na islandu to gfunguej trochu jinak... tam se starostí o děti vypomáhá rodina... plus není nenormální že mají lidi 3-4 děti s tím že je to víc partnerů a ti se spolu normálně schází.
(je tam kupříkladu společensky naprosto likvidační neplatit alimenty protože v tu chvíli má ten někdo doslova zničený společenský status.)

též tam torchu jinak fungují univerzity a obecně zaměstnání. většina lidí tam má 3-4 práce...
učitelka třeba 3 dny v týdnu učí, jeden den někde porcuje ryby a páty den v nějaké firmě dělá účetnictví... a cokoliv z toho můžou prostě zahodit a pořád mají 4/5 běžné práce.

je to celkově jiná metoda fungování společnosti.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jana | 4. 6. 2019 | 16:23 | reakce na Paeris Kiran - 4. 6. 2019 16:08

Takže pomáhají s dětma babičky a další příbuzní. Mimochodem, jak tam mají řešenou péči o nemohoucí seniory? Protože nějak se to řešit musí.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Paeris Kiran | 4. 6. 2019 | 17:12 | reakce na Jana - 4. 6. 2019 16:23

Ono na Islandu moc "nemohoucích seniorů" ve skutečnosti není.

pár století genetické selekce kde kdo přežil prvních pár let věku a nezemřel náhodou na moři vedlo k tomu že tam mají i 70 letté pracující rybáře.
Penzijní systém evropského typu tak v podstatě není. Platí si to sami stát dává jen minimum.

ale celkově - 90 procent tamní populace žije v okolí pár kilometrů od Reykjaviku - takže celkově řečeno rodina je vždy do půl hodiny na dosah...
ne jako u nás kde spotřebujete 3 hodiny cesty tam a zpět nemáte li auto pokud se něco stane. (třeba můj případ... auto nemám rychleji než vlakem se domů nedostanu ať se děje co se děje)

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu