Osmiletá gymnázia nenabízejí lepší výuku. Přinášejí ale klidnější kolektivy a spokojenější vyučující
Prestiž. Exkluzivita. Náročnost. Elita. To jsou pojmy, které si v Česku spojujeme s víceletými gymnázii. Mnozí rodiče sní o tom, že jejich dítě získá během let docházky výhodu a náskok oproti ostatním stejně starým dětem. Věří, že se ocitne v prostředí, které umí rozpoznat a podpořit talent. Jaká je ale skutečnost?
196 přihlášek na 30 míst. 252 přihlášek na 60 míst. 142 přihlášek na 30 míst. Tolik uchazečů a uchazeček se snaží dostat na osmiletá gymnázia ve velkých městech – a to se jedná pouze o přihlášky s první prioritou. Konkrétně jde o Gymnázium Matyáše Lercha v Brně, Malostranské gymnázium v Praze a Gymnázium Jana Keplera v Praze. Převis zájemců je značný, takže pokud chce dítě uspět, musí u přijímacích zkoušek podat vysoce nadstandardní výkon. V případě brněnského gymnázia loni bylo třeba získat alespoň 77 bodů, v Praze na Malé Straně 76 bodů, o kus dál na Gymnáziu Jana Keplera dokonce minimálně 81.
Jen málokterý páťák nebo páťačka dokážou napsat testy na takto vysoký počet bodů bez pečlivé přípravy. Naprostá většina deseti- a jedenáctiletých uchazečů a uchazeček naopak tráví celé dny na přípravných kurzech, doučování a přijímačkách nanečisto, za které jejich rodiče platí i desetitisíce korun. Proč vlastně?
V textu se dál dočtete:
- Jak velká je obliba víceletých gymnázií mezi mladými lidmi
- Nakolik se potvrzuje, že víceletá gymnázia lépe rozvíjí kompetence
- V čem je víceleté gymnázium příjemnější varianta než poslední ročníky ZŠ
Útěk ze základní školy
„Dcera měla ve škole samé jedničky, je to takový ten hloubavý typ,“ říká Petra z Prahy, která má dceru v primě osmiletého gymnázia. „Na základní škole se jí líbilo, jenže pak začaly některé děti mluvit o víceletých gymnáziích. Bála jsem se, že z jejich třídy odejde velká část chytrých dětí. To se nakonec potvrdilo – i s dcerou jich odešlo na konci páté třídy osm.“ „Syn chodil na základní školu, která měla jen pět ročníků. Stejně by někam musel přejít, tak už nám dávalo smysl vydat se rovnou na osmileté gymnázium,“ dodává Markéta, jejíž syn je nově ve třídě s Petřinou dcerou. „My jsme zase víceméně uprchli z kolektivu, kde se kumulovaly výchovné a vzdělávací problémy. Cizinci, několik dětí s poruchami učení, kázeňské postihy. Chtěli jsme, aby se dcera mohla v klidu učit,“ popisuje Milan, jehož starší dcera je nyní v kvartě osmiletého gymnázia. „Navíc oceňuji, že už máme po stresu s přijímačkami.“
