„Muži mají větší autoritu, půjde jim to lépe." Učitelky se kvůli stereotypům stále bojí hlásit na pozice ředitelek škol
V málokterém odvětví českého pracovního trhu mají ženy tak zásadní převahu jako ve školství. Nejvíc se to týká mateřských škol, ale i na školách základních mají ženy drtivou převahu – tvoří více než čtyři pětiny osazenstva sboroven. Když ale dojde na vedení škol, vidíme úplně odlišnou realitu. Mužů - ředitelů je téměř polovina.
„Mám jasnou představu o vedení školy, jsem erudovaná. I tak jsem o sobě ale dost pochybovala. A to i teď, když jsem práci získala. Pořád se bojím, aby lidé nepřišli na to, že něco „fejkuju”, nevím, neumím,” popisuje Petra Mazancová, která se před dvěma lety stala ředitelkou nově vznikající svazkové ZŠ Pod Beckovem ve Středočeském kraji. Málokdo má přitom tolik zkušeností jako právě Mazancová, která je dlouholetou učitelkou, stojí v čele profesní organizace Učitelská platforma a získala ocenění za přínos vzdělávání. Přesto dlouho váhala, než se přihlásila do výběrového řízení.
A není v tom sama. Ačkoliv jsou pedagogické sbory českých základních škol plné žen, ředitelkami se nestávají – a nezdá se, že by se to do budoucna mělo změnit: „Podle průzkumu organizace Učitel naživo funkci ředitelky zvažuje jen 37 procent žen, což je o 27 procent méně než v případě mužů,“ píše Michaela Endrštová ve svém textu pro web Heroine.cz.
Proč ve vedení škol nevidíme víc žen? „Obecně se samozřejmě dají brát v potaz překážky, které souvisí s podstatou pozice ředitele, jako je náročná administrativa, ztráta kontaktu s žactvem nebo větší časová náročnost. Pokud se ale podíváme konkrétně na to, proč tuto profesi nechtějí dělat ženy, narazíme na osobnější důvody. Podle Mazancové jsou jednou z příčin i pochybnosti, které o sobě ženy mají, a jejich nižší sebevědomí,“ píše Endrštová. S tím souhlasí i socioložka Nina Fárová.
„Ženy si obecně tolik nevěří, mívají menší tendenci vidět samy sebe ve vedoucích funkcích. Muži častěji aspirují na vedoucí pozice i proto, že je jejich okolí více podporuje. Pořád totiž panují stereotypní představy o tom, jak by měl vypadat dobrý lídr. Myslíme si, že muž bude lepší vedoucí, bude mít více autority. A když se pak hledá uchazečstvo třeba právě na pozici ředitele školy, mužům se od jejich okolí dostává většího povzbuzení, aby do toho šli,” vysvětluje Fárová, jež působí na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR.
Podle Fárové i Mazancové navíc i ženy, které se rozhodnou a do vedoucí pozice se dostanou, čelí občas ponižujícímu zacházení od okolí. Do jakých situací se dostala kvůli tomu, že je žena? O co jí často jako ženu žádají ostatní ředitelé? Celý text najdete na Heroine.cz.
