Kandiduje nejvíce žen v historii, zastoupení ale stále není rovnoměrné. Politika ženský pohled potřebuje
V letošních komunálních i senátních volbách kandiduje historicky nejvíce žen. Na první pohled je to skvělá zpráva vyvolávající naději, že se v české politice co do zastoupení žen a mužů konečně hýbou ledy. Při podrobnějším zkoumání se však ukazuje, že to není tak jednoduché.
Ačkoli jsou v letošních komunálních a senátních volbách počty kandidujících žen rekordní, stále nedosahují takových hodnot, abychom mohli hovořit o vyrovnaném zastoupení žen a mužů. Do voleb do zastupitelstev měst a obcí letos kandiduje třetina žen, do Senátu pak jen 24 %. Aktuální zastoupení žen v obecních zastupitelstvech je 28 % a v horní komoře parlamentu činí dokonce jen 14,8 %.
Volby do obecních zastupitelstev jsou jedinými, kde se od roku 1994 s každými dalšími volbami podíl nominovaných i zvolených žen zvyšuje. Zároveň se však tempo tohoto růstu v průběhu let výrazně zpomaluje. Zatímco v roce 1998 se podíl nominovaných žen v porovnání s předchozími volbami v roce 1994 zvýšil o téměř 3,5 procentního bodu, letos činí nárůst oproti volbám v roce 2018 jen 0,5 procentního bodu, tedy sedmkrát méně. Podobně to vypadá i s podílem zvolených zastupitelek: v roce 1998 se podíl zastupitelek zvýšil o téměř tři procentní body a v posledních volbách v roce 2018 již jen o necelý jeden procentní bod.
Zároveň platí, že se zastoupení žen na kandidátních listinách různých stran a hnutí výrazně liší. A to nejen v celkových číslech, ale i v počtu žen na předních místech kandidátek. Bude tedy záležet na tom, jakým politickým subjektům dají voliči a voličky své hlasy. V tomto ohledu příjemně překvapila Pirátská strana. Ta se v loňském roce stala po právu terčem kritiky poté, co zahájila kampaň v téměř čistě mužském složení. Do zastupitelstev statutárních měst a na pražský magistrát letos vysílá strana více než 35 % žen a nechybějí ani na předních místech kandidátek. První místa obsazovali Piráti ve 20 z těchto měst a žen do čela nominovali hned osm.
Kroužkovat ženy není snadné
Další komplikací jsou volební systémy. Na rozdíl například od loňských voleb do Poslanecké sněmovny, v nichž třináct poslankyň získalo mandát díky přímé podpoře od voličů a voliček ve formě preferenčních hlasů, v komunálních ani senátních volbách žádné „kroužkování“ neexistuje.
Zveme vás na konferenci:
Politika naše životy ovlivňuje víc, než si možná myslíme. Petr Bittner v hlavní diskuzi na konferenci Svět podle Heroine 17. 10.
Pravidla komunálních voleb se v průběhu let měnila a z původně otevřeného a přehledného systému se stal systém značně složitý a pro voličky a voliče matoucí. Zatímco původně se jednoduše sečetly všechny hlasy pro každého kandidáta či kandidátku a křesla byla přidělována podle toho, kdo získal nejvíce hlasů, nyní je systém komplikovanější.
Stále máme k dispozici tolik hlasů (křížků), kolik je rozdělováno mandátů. Můžeme si tak teoreticky „složit“ vlastní zastupitelstvo a vybírat při tom z kandidujících napříč stranami. V praxi to však není tak jednoduché. Zastupitelská křesla jsou přidělována pouze stranám, které obdrží dostatečný počet hlasů. A stejně tak pro přednostní zisk mandátu je potřeba získat určitý počet hlasů v rámci své volební strany. Neexistuje však možnost, jak zvýhodnit kandidující v rámci jedné strany, což vede k tomu, že ve většině případů je určující pořadí na kandidátní listině. Data pak ukazují, že na vyšších, a tedy volitelných místech je, především ve velkých městech, žen málo.
Zastoupení žen v Senátu: pomalé a nejisté
Senátní volby jsou v tomto ohledu jednodušší. V nich v každém kole vybíráme jen jednoho kandidáta či jednu kandidátku. Většinový volební systém je však pro ženy méně příznivý než systémy poměrné, což dokazuje i česká politika. Především proto, že strany nominují v každém obvodu, kde probíhají volby, jen jednu osobu. Změny v personálním složení Senátu, a tedy i v zastoupení žen, se projevují pomaleji, jelikož se každé dva roky obměňuje jen třetina mandátů.
Volbami to ale nekončí. Zajímavé bude sledovat nejen to, jak dopadnou volby, ale i výsledky povolebních jednání a obsazení primátorských či starostovských postů a městských a obecních rad. Platí totiž, že ve výkonných pozicích je žen zpravidla méně než v zastupitelstvech. Navíc platí, že ženy se do těchto pozic dostávají spíše v menších obcích.
Například v šestadvaceti statutárních městech a hlavním městě Praze najdeme jen čtyři primátorky: Brno v současné době vede Markéta Vaňková (ODS), primátorkou Jihlavy je Karolína Koubová (Fórum Jihlava), v čele Karlových Varů je Andrea Pfeffer Ferklová (ANO) a poslední českou primátorkou je Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec) v Třinci, která je ve funkci dokonce čtvrté volební období.
Citlivost k tématům
Proč je ale vůbec důležité se na komunální a senátní politiku dívat z pohledu zastoupení žen a mužů? Především proto, že ženy a muži v české společnosti stále mají v mnohém odlišné životní zkušenosti. To je důležité především na komunální úrovni, kde se řeší zcela praktické záležitosti ovlivňující náš každodenní život, jako je podoba veřejného prostoru, dostupnost služeb a investiční priority. Jinými slovy, ženy mohou být na základě svých zkušeností vnímavější k bariérám znesnadňujícím pohyb ve městě rodičům s kočárky nebo lidem na vozíku. Mohou naléhavěji vnímat nedostatek míst ve školkách nebo dětských hřišť. Což jsou ostatně témata, která řadu žen do komunální politiky přivedla.
I na celostátní úrovni je však vyvážený pohled žen a mužů zásadní. Obzvlášť v krizovém období, které právě prožíváme. Už covidová pandemie a na ni navázaná opatření ukázala, nakolik v české společnosti stále přetrvávají nerovnosti mezi muži a ženami a jak závažné to má důsledky. Kombinace primární zodpovědnosti žen za péči o děti a domácnost a současně převaha žen ve zdravotnictví či ve školství vytvořila pro mnohé ženy téměř neřešitelné situace. I konflikt na Ukrajině a jeho důsledky mají svůj genderový rozměr, který však není dostatečně zohledňován. A právě proto je potřeba, aby v rozhodovacích orgánech byly zastoupeny různé pohledy. Pohledy mužů i žen.
Nepřehlédněte kandidátky do Senátu
Lenka Helena Koenigsmark (nezávislá navržená Senátor 21) – marketingová ředitelka pro Česko, Slovensko a Maďarsko společnosti Mattel, přednáší o tématech diverzity, inkluze a života s postižením
Dana Balcarová (Piráti) – bývalá poslankyně, expertka na životní prostředí
Miluše Horská (nezávislá navržená KDU-ČSL) – senátorka, bývalá místopředsedkyně Senátu
Renata Chmelová (nezávislá navržená STAN) – senátorka a bývalá starostka MČ Praha 10
Hana Kordová Marvanová (nezávislá navržená ODS) – advokátka, radní hl. m. Prahy
Olga Sehnalová (nezávislá za ČSSD) – náměstkyně hejtmana Zlínského kraje, bývalá poslankyně Evropského parlamentu
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
