„Buď jsi neviditelná, nebo jsi potížistka.“ Socioložka Lucie Jarkovská o ženách v politice

V knize Feministkou snadno a rychle píšete, že svět dlouhodobě vedou muži – a podle toho taky vypadá. Klimatická krize, války, chudoba. Tak se rovnou zeptám: byly by ženy lepší?

Já věřím, že by byly lepší. Rozhodně by bylo lepší, kdyby jich byla tak zhruba polovina v politické reprezentaci. Zdá se mi, že je na čase vyzkoušet něco jiného. Ten svět si o to trochu říká.

Vy ale nezůstáváte jen u vědecké reflexe. Zapojila jste se do jihomoravské iniciativy, která rozjela akci „Máte ženy na kandidátkách a můžeme je vidět?“ Můžete ji představit?

Vznikla už v listopadu 2024, kdy proběhly krajské volby. Na jižní Moravě se znovu stal hejtmanem pan Grolich z KDU-ČSL, který před volbami deklaroval, že podporuje ženy v politice, tvářil se, že je jiný, měl na tom postavenou kampaň, podporoval třeba kandidaturu Marie Jílkové. Ale když měl po volbách sestavit krajskou radu, tak si už na ženy nevzpomněl. V médiích to pak vysvětloval tím, že pohlaví není kritérium, podle kterého bychom měli vybírat, že to jsou hlavně kompetence.

Takže to prostě tak vyšlo, že jsou v radě jenom muži?

Asi mu to tak zrovna vyšlo. Já jsem rozhodně pro to, aby rozhodovaly kompetence, nicméně, když si člověk prohlédne ty kandidáty, tak minimálně u některých vám vyskočí obočí. V médiích se propíral třeba Chládek, což je zeť pana premiéra, kterému ještě nebylo třicet let. Je advokátní koncipient a stal se radním pro sociální a zdravotní oblast. Slyšela jsem o něm i dobré věci, například že dobře jedná s úředníky, to je všechno skvělé. Ale ptám se: co dělá dvacetiletého muže, advokátního koncipienta tak skvělým kandidátem pro sociální a zdravotní oblast?

On na twitteru vysvětloval, že je v ODS už od… chtěla jsem říct od tří let, ale nechci si z toho dělat srandu. Už je tam dlouho, takže je to zjevně aktivní mladý muž.

A má ty zásluhy.