Dopřejte si půlden pro sebe. Vstupenky na Feel Good by Heroine v prodeji zde!

Prezidentská rozhodnutí, která uškodila životům lidí. Příklady z minulosti mohly dopadnout jinak

V České republice má prezident nebo prezidentka sice především reprezentativní funkci a podle ústavy zejména zastupuje stát navenek, nicméně hlava státu se také vyjadřuje k dění ve společnosti a ve světě. A právě svými vyjádřeními a kroky, které patří k výkonu funkce, může zviditelňovat určitá témata a otevírat nebo usměrňovat veřejnou diskusi. Expertky z České ženské lobby vysvětlují, v jakých oblastech může hlava státu rovnosti pomoci nebo uškodit.

To, jak prezident nebo prezidentka přistupuje například ke znevýhodněnému postavení žen nebo LGBTQIA+ osob a menšin ve společnosti, ovlivňuje celospolečenskou debatu. Výroky hlavy státu mohou legitimizovat nerovnosti, nebo naopak pomáhat a vyzdvihovat řešení situace těch, jejichž práva nejsou garantována.  

„To si nemohla zařídit hlídání?“ Kam všude matky s dětmi (ne)patří

Komentář

Nejde ale jen o formování veřejné diskuze v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů či práv sexuálních menšin. Ze zákona má prezident či prezidentka právo vetovat zákony či mezinárodní dokumenty schválené oběma komorami parlamentu, a vrátit je tak zpět do legislativního procesu, jak se to v minulosti už mnohokrát stalo.  

Zákony pro respektující společnost  

Může vrátit zákon, který by například nebral v potaz situaci znevýhodněných skupin nebo by jejich situaci zhoršoval. Ale naopak může také vrátit zákon, který by situaci práv a svobod žen, menšin a LGBTQIA+ osob zlepšoval.  

Zatímco Václav Havel byl v tomto ohledu úsporný, jeho nástupce Václav Klaus vetoval celkem 59 zákonů. Některé zákony sice nevetoval, ale ani je nepodepsal, a vysloužil si tak kritiku ze strany části odborníků na ústavní právo. Mezi prezidentem vetované zákony patřily i ty, které se dotýkají lidských práv či genderové rovnosti.  

Příkladem může být veto zákona o registrovaném partnerství s odůvodněním, že „svými atributy staví na roveň manželství a nad jiné mezilidské partnerské vztahy“ z roku 2006. Poslanecká sněmovna však prezidentské veto přehlasovala a zákon byl přijat. Téhož roku vrátil Klaus zákon o náhradním výživném s odůvodněním, že „snižuje odpovědnost rodičů za jejich závazky a přenáší je na daňové poplatníky, přičemž neodstraňuje příčiny problémů“. Tento zákon už pak nebyl projednán, a tudíž ani schválen. O zákonu v různých podobách se od té doby mnohokrát diskutovalo, ale samoživitelky a samoživitelé se dočkali jeho schválení až v roce 2021. 

Člověk rovná se muž, žena je odchylka od normy. Socioložkám z Dua docentky není svaté ani držení dveří

Rovné příležitosti

Jako „zbytečný, kontraproduktivní a nekvalitní“ vetoval Václav Klaus v roce 2008 zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (tzv. antidiskriminační zákon). Ten byl nakonec přijat a stal se součástí českého právního řádu. Kriticky se Klaus dlouhodobě stavěl i vůči Lisabonské smlouvě, jejímž cílem bylo reformovat instituce Evropské unie a její fungování, a v procesu ratifikace vznesl požadavek na výjimku z Listiny základních práv EU. Po zdlouhavém ratifikačním procesu ji však v listopadu 2009 podepsal.  

Svého práva veta v neprospěch zákonů zlepšujících postavení žen v české společnosti využil i současný prezident Miloš Zeman. Například v roce 2016 odmítl změnu spádových obvodů mateřských škol a přijímání už dvouletých dětí, což by rodičům – zejména matkám –, výrazně usnadnilo slaďování pracovního a rodinného života.  

V lednu 2019 se Zeman vyjádřil, že by vetoval zákon umožňující manželství stejnopohlavních párů, který v té době projednávala Poslanecká sněmovna. Zákon byl v dubnu 2021 schválen v prvním čtení, do konce volebního období už však legislativním procesem projít nestihl. V červnu 2022 prezident Zeman zopakoval svůj zamítavý postoj z předchozího volebního období ohledně stejnopohlavního manželství, když byl Poslanecké sněmovně předložen návrh zákona, který by ho umožnil.  

Více žen v rozhodovacích pozicích  

Vedle vetování nebo nepodepsání zákonů vykonává prezident nebo prezidentka další praktické pravomoci, které mohou ovlivnit práva a svobody žen, LGBTQIA+ osob a menšin.  

Foto: Pro Evu Krestovou nebyly začátky ve violové sekci jednoduché. Petr Chodura

Nejvýznamnější český orchestr už není pánským klubem. Ženy do něj vstoupily díky konkurzům naslepo

Gender Pay Gap

Jmenuje například soudce a soudkyně Ústavního soudu. Dlouhodobě přitom nejsou na této klíčové soudní instituci dostatečně zastoupeny ženy. Do nedávna z patnácti soudců byly pouze dvě ženy. Po odchodu Kateřiny Šimáčkové na Evropský soud pro lidská práva je možné, že bude zastoupení ještě menší. Zahrnutí většího množství soudkyň na Ústavním soudu přitom může přispět k většímu zastoupení odlišných životních zkušeností, které mohou ovlivňovat rozhodování v zásadních právních otázkách.  

Hlava státu také sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy. Osoba zvolená na prezidentský post tak může zablokovat například ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která je mezinárodní smlouvou usilující o ochranu a pomoc obětem násilí, efektivní stíhání pachatelů a prevenci násilí.   

Mezi prezidentské pravomoci patří i udělování a propůjčování státních vyznamenání. Jedná se sice o symbolickou pravomoc, která ale může sloužit jako výrazný signál celé společnosti. Vyznamenání pro ty, kteří se snaží ve společnosti zlepšit postavení žen, menšin, či LGBTQIA+ osob nebo do těchto skupin sami patří, naznačuje, jaké hodnoty jsou pro Hrad důležité.   

I proto je potřeba se kandidátů a kandidátek ptát, co si myslí o rovnosti, definici znásilnění nebo otcovské dovolené. Hlava státu totiž bude dalších pět let spoluutvářet společenskou atmosféru, ale i zákony, které ovlivní to, jak se nám bude společně v České republice žít.

V příštích dnech vám přineseme rozhovory s prezidentskými kandidáty právě o těchto tématech.

Aktuální číslo

  • o tom, jak rodí ženy, rozhodují muži
  • BDSM coming out
  • Malý, tlustý, plešatý? Body shaming se týká i mužů. Promluvili Čestmír Strakatý, Šimon Holý, René Levínský a Jordan Haj
  • Budoucnost je rostlinná
Popup se zavře za 8s