Heroine do schránkyPředplatit časopis
Předplatné časopisu

Prezidentská rozhodnutí, která uškodila životům lidí. Příklady z minulosti mohly dopadnout jinak

Istanbulská úmluvaManželství pro všechnyPolitika
Prezident
Prezidentka
Prezidentské volbyPrezidentské volby 2023Rovná právaRovnoprávnostVolbyŽeny v politice
Veronika Šprincová, Diana Gregorová
| 2. 1. 2023 | 1 komentář | 1 989
Prezidentská rozhodnutí, která uškodila životům lidí. Příklady z minulosti mohly dopadnout jinak
Zdroj: Shutterstock

V České republice má prezident nebo prezidentka sice především reprezentativní funkci a podle ústavy zejména zastupuje stát navenek, nicméně hlava státu se také vyjadřuje k dění ve společnosti a ve světě. A právě svými vyjádřeními a kroky, které patří k výkonu funkce, může zviditelňovat určitá témata a otevírat nebo usměrňovat veřejnou diskusi. Expertky z České ženské lobby vysvětlují, v jakých oblastech může hlava státu rovnosti pomoci nebo uškodit.

To, jak prezident nebo prezidentka přistupuje například ke znevýhodněnému postavení žen nebo LGBTQIA+ osob a menšin ve společnosti, ovlivňuje celospolečenskou debatu. Výroky hlavy státu mohou legitimizovat nerovnosti, nebo naopak pomáhat a vyzdvihovat řešení situace těch, jejichž práva nejsou garantována.  

Nejde ale jen o formování veřejné diskuze v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů či práv sexuálních menšin. Ze zákona má prezident či prezidentka právo vetovat zákony či mezinárodní dokumenty schválené oběma komorami parlamentu, a vrátit je tak zpět do legislativního procesu, jak se to v minulosti už mnohokrát stalo.  

Zákony pro respektující společnost  

Může vrátit zákon, který by například nebral v potaz situaci znevýhodněných skupin nebo by jejich situaci zhoršoval. Ale naopak může také vrátit zákon, který by situaci práv a svobod žen, menšin a LGBTQIA+ osob zlepšoval.  

Zatímco Václav Havel byl v tomto ohledu úsporný, jeho nástupce Václav Klaus vetoval celkem 59 zákonů. Některé zákony sice nevetoval, ale ani je nepodepsal, a vysloužil si tak kritiku ze strany části odborníků na ústavní právo. Mezi prezidentem vetované zákony patřily i ty, které se dotýkají lidských práv či genderové rovnosti.  

Příkladem může být veto zákona o registrovaném partnerství s odůvodněním, že „svými atributy staví na roveň manželství a nad jiné mezilidské partnerské vztahy“ z roku 2006. Poslanecká sněmovna však prezidentské veto přehlasovala a zákon byl přijat. Téhož roku vrátil Klaus zákon o náhradním výživném s odůvodněním, že „snižuje odpovědnost rodičů za jejich závazky a přenáší je na daňové poplatníky, přičemž neodstraňuje příčiny problémů“. Tento zákon už pak nebyl projednán, a tudíž ani schválen. O zákonu v různých podobách se od té doby mnohokrát diskutovalo, ale samoživitelky a samoživitelé se dočkali jeho schválení až v roce 2021. 

Jako „zbytečný, kontraproduktivní a nekvalitní“ vetoval Václav Klaus v roce 2008 zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (tzv. antidiskriminační zákon). Ten byl nakonec přijat a stal se součástí českého právního řádu. Kriticky se Klaus dlouhodobě stavěl i vůči Lisabonské smlouvě, jejímž cílem bylo reformovat instituce Evropské unie a její fungování, a v procesu ratifikace vznesl požadavek na výjimku z Listiny základních práv EU. Po zdlouhavém ratifikačním procesu ji však v listopadu 2009 podepsal.  

Svého práva veta v neprospěch zákonů zlepšujících postavení žen v české společnosti využil i současný prezident Miloš Zeman. Například v roce 2016 odmítl změnu spádových obvodů mateřských škol a přijímání už dvouletých dětí, což by rodičům – zejména matkám –, výrazně usnadnilo slaďování pracovního a rodinného života.  

V lednu 2019 se Zeman vyjádřil, že by vetoval zákon umožňující manželství stejnopohlavních párů, který v té době projednávala Poslanecká sněmovna. Zákon byl v dubnu 2021 schválen v prvním čtení, do konce volebního období už však legislativním procesem projít nestihl. V červnu 2022 prezident Zeman zopakoval svůj zamítavý postoj z předchozího volebního období ohledně stejnopohlavního manželství, když byl Poslanecké sněmovně předložen návrh zákona, který by ho umožnil.  

Více žen v rozhodovacích pozicích  

Vedle vetování nebo nepodepsání zákonů vykonává prezident nebo prezidentka další praktické pravomoci, které mohou ovlivnit práva a svobody žen, LGBTQIA+ osob a menšin.  

Jmenuje například soudce a soudkyně Ústavního soudu. Dlouhodobě přitom nejsou na této klíčové soudní instituci dostatečně zastoupeny ženy. Do nedávna z patnácti soudců byly pouze dvě ženy. Po odchodu Kateřiny Šimáčkové na Evropský soud pro lidská práva je možné, že bude zastoupení ještě menší. Zahrnutí většího množství soudkyň na Ústavním soudu přitom může přispět k většímu zastoupení odlišných životních zkušeností, které mohou ovlivňovat rozhodování v zásadních právních otázkách.  

Hlava státu také sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy. Osoba zvolená na prezidentský post tak může zablokovat například ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která je mezinárodní smlouvou usilující o ochranu a pomoc obětem násilí, efektivní stíhání pachatelů a prevenci násilí.   

Mezi prezidentské pravomoci patří i udělování a propůjčování státních vyznamenání. Jedná se sice o symbolickou pravomoc, která ale může sloužit jako výrazný signál celé společnosti. Vyznamenání pro ty, kteří se snaží ve společnosti zlepšit postavení žen, menšin, či LGBTQIA+ osob nebo do těchto skupin sami patří, naznačuje, jaké hodnoty jsou pro Hrad důležité.   

I proto je potřeba se kandidátů a kandidátek ptát, co si myslí o rovnosti, definici znásilnění nebo otcovské dovolené. Hlava státu totiž bude dalších pět let spoluutvářet společenskou atmosféru, ale i zákony, které ovlivní to, jak se nám bude společně v České republice žít.

V příštích dnech vám přineseme rozhovory s prezidentskými kandidáty právě o těchto tématech.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Šťastné a veselé v posteli!
    Lidi s feministickým pohledem na svět si prý užívají lepší sex než ostatní. Dokážou se totiž vykašlat na představy o tom, co je a není normální, a je pro ně zásadní vzájemný respekt. Heroine představuje první vydání věnované sexu. Buďte bez obav, že bychom chtěli někoho nebo něco soudit. Ať vás tenhle dárek příjemně naladí…
  • „Bylo to jako šlápnout na minu“
    Tak začíná článek Pavlíny, která krátce po 40. narozeninách dala průchod své touze po sexu, po cizích mužských tělech, po potěšení bez závazků. Potřebovala zjistit, kdo vlastně je. Text, u kterého se možná budete červenat, protože naráží na představy o tom, co se může a sluší.
  • Máte rádi áčko?
    Chtějí ženy anální sex, nebo se jen přizpůsobují mužské touze a představám z porna? Na to se v článku ptá Zuzana Kašparová, spoluautorka podcastu Vyhonit ďábla. Vyzpovídala několik žen, pro které je tato praktika důležitým zdrojem slasti, a připomíná, že penetrace není všechno.
  • Komu vadí svobodné ženy
    Na rozdíl od doby před pár lety už dnes v Česku jen málokdo veřejně hlásá, že když žena říká ne, myslí tím ve skutečnosti ano. Ten posun ovšem nenastal sám od sebe. Obrovskou zásluhu na něm má naše cover star, zakladatelka organizace Konsent a neúnavná čeřitelka stojatých sexistických vod Johanna Nejedlová.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze