Klíčové je naučit dívky číst a psát, říká Fatima Rahimi v podcastu Hlas Heroine

Afghánistán
NáboženstvíPodcastRovná práva
Pavel Houdek, Redakce Heroine
| 3. 11. 2021 | 3 740
Klíčové je naučit dívky číst a psát, říká Fatima Rahimi v podcastu Hlas Heroine
Foto: Tomáš Cetkovský

Co se nyní děje v Afghánistánu? Kdo se z návratu Tálibánu raduje a kdo si zoufá? A co bude se ženami? Původem afghánská novinářka Fatima Rahimi situaci ve své rodné zemi sleduje, ale jednoznačné odpovědi nemá. V podcastu Hlas Heroine popisuje, jak moc je Afghánistán roztříštěný.

Tématu Afghánistánu se Fatima Rahimi, která dlouhodobě žije v České republice, věnuje i ve své novinářské práci. V rozhovoru s Pavlem Houdkem popisuje, jaká je v její rodné zemi situace právě nyní. „Sílí útoky proti šíitům. Začalo se zdražovat, je nedostatek zboží. Vláda Tálibánu není mezinárodně uznaná,“ vypočítává problematické aspekty. „Podivná je situace ve vzdělání. Některé základní školy jsou otevřené, v některých částech jsou částečně otevřené vysoké školy, jinde jsou zavřené,“ dodává Fatima.

Je nedostatek učitelů. Je nedostatek všeho. Tálibán má hlavně nedostatek vzdělaných lidí.

Se vzděláním úzce souvisí i situace žen v Afghánistánu. Pro Afghánistán je typické, že se snad všechny oblasti lidského života liší podle provincií, těch je v zemi kolem pětatřiceti. „Ve většině střední školy nefungují, základní školy jakžtakž,“ říká novinářka. „Muži a ženy mohli studovat spolu, teď je nutná separace. Ale neví se, jak to vyřešit, je nedostatek učitelů. Je nedostatek všeho. Tálibánská vláda má hlavně nedostatek vzdělaných lidí. Někde to třeba vyřešili tím, že ve třídě natáhli závěsy, takhle symbolicky oddělili muže a ženy, aby je mohl učit stejný profesor. V Herátu je ale dodnes univerzita kvůli nedostatku učitelů zavřená.“

Ženy v Afghánisgtánu

Foto: Shutterstock

Zákaz pohybu na ulici bez mužského doprovodu, povinné burky, až na výjimky zákaz pracovat nebo se vzdělávat. I když Tálibán slibuje zachování alespoň některých ženských práv, rostou obavy, že se podmínky pro ženy vrátí do 90. let. Nerovnost je totiž v afghánské společnosti hluboce zakořeněna. Jak se měnilo právo žen na vzdělání v různých režimech?

Afghánské ženy právo na vzdělání získávaly a zase ztrácely. Co mohou čekat od vlády Tálibánu?

Po nástupu Tálibánu také na mnoha místech ženy nemohly pracovat, přestože Tálibán deklaroval, že bude mírnější a bude ženská práva respektovat mnohem víc než v minulosti. „Úřednice nemohly do práce, učitelky sice mohly, ale už tři měsíce nedostávají výplatu,“ vysvětluje Fatima Rahimi. „Další věc jsou média a novinářky. Tálibán chce prosadit zákon, který bude všechno cenzurovat. Do médií bude pouštět jen takové zprávy, které nebudou pomlouvat Tálibán a islám. Novinářská práce tím pádem nebude fungovat. Lidská práva neexistují,“ obává se novinářka.

V podcastu Fatima také shrnuje vývoj v oblasti lidských práv během 20. století. „Důraz na ženská práva přichází v 60. letech. Rozšiřuje se vzdělání i do menších měst a vesnic. Dříve to bylo jen ve větších městech. Jinde ženy dále žily jako dřív,“ vysvětluje. „Rozvoj ženských práv se zastavil v roce 1996. S příchodem Tálibánu mohly ženy fungovat jen ve zdravotnictví jako gynekoložky nebo porodní báby.“ Ženu totiž mohla vyšetřit jedině žena, takže i přísný tálibánský režim lékařky potřeboval. „V ústavě minulé vlády po roce 2001 už byla plná rovnoprávnost žen a mužů napsaná,“ pokračuje Fatima. „Do parlamentu se dostaly díky kvótám ženy. Minulých dvacet let měly ženy hodně prvenství,“ připomíná. Ona sama psala články o první kavárnici nebo raperce. 

Poslouchejte Hlas Heroine

Aby odvážné, schopné a inspirativní ženy bylo ještě více slyšet, vznikl podcast Hlas heroine, kde dostávají prostor hrdinky z různých oborů. V každém díle jeden rozhovor. V každém díle jedna žena, která mění svět. 

Další epizody Hlasu Heroine

I pozitivní změny a zlepšení životních podmínek se ale týkaly zejména těch, kteří měli peníze nebo sociální kapitál. „V rozhovoru, který – podotýkám – dělal Tálibán, jsem slyšela paní, které se ptali, jestli se jí líbí vláda Tálibánu. Paní byla rozhořčená a říkala: Ano, vláda Tálibánu je nejlepší, protože jsem unavená z demokracie. Vzápětí vysvětlila, že pro ni demokracie znamená korupci. O té se vědělo a v posledních letech se zhoršovala. Potom nebezpečí ve městě, kde fungovaly zločinecké skupiny, které unášely lidi. Podle ní to s Tálibánem zmizelo. Pro ni demokracie znamená to, co my si s ní nespojujeme. Proto pro ni dával větší smysl Tálibán,“ vysvětluje Fatima Rahimi. 

Je to opravdu tak, že média se o afghánské ženy zajímají jen tehdy, když pláčou? Měla by se vláda Tálibánu mezinárodně uznat? A co pro ženy v Afghánistánu můžeme udělat my, kdo žijeme ve středu Evropy? Poslechněte si podcast Hlas Heroine s Fatimou Rahimi. 

Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze