„Už ho nepřijmeme.“ Nedostatek míst ve školkách nesouvisí s Ukrajinci, problém je jinde

Zuzana F. přihlásila svého syna do školky, kterou má kousek od domu v okrajové pražské čtvrti Kyje. Tři roky mu budou až v listopadu, nemohla tedy počítat se zákonnou povinností obcí místo pro dítě ve školce zajistit, ta platí jen pro děti narozené do konce srpna. „Chtěla jsem to alespoň zkusit, případně se domluvit, že by nastoupil až někdy v průběhu roku,“ popisuje dvaatřicetiletá žena. Hlásilo se 31 dětí, brali jich devět a její syn skončil třicátý pod čarou. S neúspěchem počítala, i když nečekala, že to bude až tak špatné. 

Začala proto obepisovat soukromé školky a dětské skupiny v okolí. Jenže opět narazila. „Všude nám řekli, že mají plno nebo že se máme ozvat až v průběhu prázdnin. O místo se prý rodiče hlásí i rok dopředu. To jsem absolutně nečekala,“ říká Zuzana. V současné době vymýšlejí náhradní varianty, kdy by pracovala částečně z domova, jeden den by péči o syna převzal manžel nebo babička a doufá, že alespoň na dvě dopoledne v týdnu syna nakonec jedno z oslovených zařízení vezme.

„Pronajali jsme prostory bývalé mateřské školy v Královicích, kde chceme otevřít jednu novou třídu,“ popisuje. V současné době ještě přijímací řízení nebylo ukončeno, stále se uvolňují místa po dětech, které rodiče nakonec přihlásili do jiných školek nebo se například dostaly do více školek zároveň. Někteří rodiče se tak dozvědí třeba až v srpnu, že jejich dítě může do školky od září nastoupit. 

To ale není systémové řešení. Nová školka už měla být postavená, jenže když se na radnici vystřídali politici, ti noví projekt zrušili kvůli podezření na chyby ve výběrovém řízení a vše se vrací na začátek.

Radní Koutský ale vylučuje, že by za nedostatek míst mohly děti z Ukrajiny, které do Česka prchly se svými matkami před válkou. „Už letos nastoupily nějaké čtyř- a pětileté děti, žádné nové tříleté se ale u zápisu na příští školní rok nepřihlásily,“ říká Koutský. Že je nedostatek míst ve školkách dlouhodobý trend, se kterým děti ukrajinských uprchlíků příliš nezahýbaly, potvrzují i další zřizovatelé.

Místo firemních školek vznikají dětské skupiny

Zhruba před deseti lety se hodně mluvilo o podpoře firemních školek, které měly obcím nedostatečnou nabídku veřejných mateřských škol pomoci vykrýt. Od ostatních soukromých zařízení se liší především v tom, že mohou přednostně přijímat děti svých zaměstnanců, což v ostatních školkách nejde. 

Jednu takovou má třeba Siemens, Linet nebo Seznam. Internetový gigant otevřel školku nedaleko svého sídla v Praze 5, je v provozu celoročně a rodiče mohou vyzvedávat děti až do 18 hodin, navíc přijímají děti už od dvou let. Kapacita školky je neustále naplněná, mezi zaměstnanci je to velmi žádaný a využívaný benefit. „Letos jsme několik zájemců museli odmítnout i přesto, že nám poměrně hodně dětí letos odchází do první třídy, a řada míst se tak uvolnila. Nárůst zájmu je tedy opravdu mimořádný,“ uvedla Hana Bartošová, manažerka odměňování a benefitů.

Takových školek ale vzniklo málo, ne každému zaměstnavateli se vyplatí. „Musí to být velká firma, aby měla stále dostatečnou poptávku ze strany rodin. Ne každý také chce mít školku u práce, a ne u místa bydliště. Může to komplikovat vyzvedávání prarodiči nebo když rodiče částečně pracují v režimu home office, což se ukázalo v době covidu jako poměrně silný trend,“ vysvětluje Münich. 

Firmy a hlavně instituce, jako jsou ministerstva, univerzity či zdravotnická zařízení, raději zřizují dětské skupiny. „Pokud jsou skupiny jen pro malé kolektivy, nemusejí splňovat tak přísné hygienické a bezpečnostní normy, a donedávna byl díky penězům z evropských fondů příspěvek na dítě dvakrát vyšší než u mateřských školek,“ vysvětluje Markéta Hlavicová, která s kolegyní pro firmy školky na klíč připravuje a provozuje.

Podpořit vznik více dětských skupin chce nová nezisková organizace Sto dětských skupin, kterou založila parta inovačních designérů z pražského studia Q Designers. Pomáhají s otevřením dětských skupin obcím i firmám, a to nejen s hledáním vhodných prostor, ale také s vybavením, sháněním zaměstnanců i povolení od hygieniků a dalších organizací. Včetně získání dotace – ta je klíčová, protože umožňuje, aby rodiče za děti ve skupině platili jen nízké školné, a nevycházela tak podobně jako soukromé školky na několik tisícovek měsíčně, což z nich dělá službu jen pro nadprůměrně vydělávající rodiče.

Pokud by se podařilo otevřít zmiňovaných sto dětských skupin, znamenalo by to nová místa pro 3600 dětí předškolního věku a vzniklo by až 500 nových pracovních míst napříč celou Českou republikou. „V současné době už funguje sedm dětských skupin v různých městech, v nejbližších dnech otevřeme dalších jednadvacet, z toho minimálně tři budou v Praze,“ vyjmenoval zakladatel projektu Jindřich Fialka. 

Žádné doprošování o peníze

Podle Münicha jsou ale dětské skupiny jen nouzovým řešením a obce by spíše měly vybudovat infrastrukturu, která by zajišťovala místo pro děti v klasické školce. Proto je podle něj třeba změnit systém, jakým obce žádají o dotaci na školku. Nemělo by jít o soutěžení, ale pokud by obce doložily, že školku opravdu potřebují, na peníze by měly mít nárok bez toho, aby se musely doprošovat, splnit desítky podmínek a pak riskovat, že peníze stejně nedostanou. 

„V naší studii jsme ukázali, že každé dodatečné místo ve školce má pozitivní čistý přínos pro veřejné rozpočty, výrazně zjednodušuje život rodičům a mohl by také pomoci větší porodnosti. Kdyby lidé ještě před založením rodiny věděli, že místo ve školce pro své dítě seženou, rozhodli by se pro dítě spíš,“ míní Münich. 

Vzpomeňte si na to před volbami do místních zastupitelstev (které budou na podzim), ptejte se svých radních, jestli na školku myslí, když developerům povolují výstavbu nových bytů. V současné době je občanská aktivita, dotazy a upozorňování jediným způsobem, jak politiky přesvědčit, že je to téma, které se jim vyplatí nepodceňovat.