O rovných pracovních příležitostech se v Česku sice mluví, ale stále není vyřešený ani naprostý základ pro to, aby se (většinou) ženy s malými dětmi mohly vracet do práce, kdy potřebují. Těžko můžou zaměstnavateli slíbit, že v září nastoupí, když si do poslední chvíle nemohou být jisté, že jim dítě do státní školky vezmou. Na vině ale není vlna uprchlíků z Ukrajiny. Může za to spíše špatný systém.
Zuzana F. přihlásila svého syna do školky, kterou má kousek od domu v okrajové pražské čtvrti Kyje. Tři roky mu budou až v listopadu, nemohla tedy počítat se zákonnou povinností obcí místo pro dítě ve školce zajistit, ta platí jen pro děti narozené do konce srpna. „Chtěla jsem to alespoň zkusit, případně se domluvit, že by nastoupil až někdy v průběhu roku,“ popisuje dvaatřicetiletá žena. Hlásilo se 31 dětí, brali jich devět a její syn skončil třicátý pod čarou. S neúspěchem počítala, i když nečekala, že to bude až tak špatné.
Začala proto obepisovat soukromé školky a dětské skupiny v okolí. Jenže opět narazila. „Všude nám řekli, že mají plno nebo že se máme ozvat až v průběhu prázdnin. O místo se prý rodiče hlásí i rok dopředu. To jsem absolutně nečekala,“ říká Zuzana. V současné době vymýšlejí náhradní varianty, kdy by pracovala částečně z domova, jeden den by péči o syna převzal manžel nebo babička a doufá, že alespoň na dvě dopoledne v týdnu syna nakonec jedno z oslovených zařízení vezme.
Spousta matek ale takové možnosti nemá, a tak se mohou ocitnout v situaci, že budou muset zůstat doma o rok déle v podstatě bez prostředků. Znamená to, že nastoupí do práce třeba téměř ve čtyřech letech věku dítěte, což je v rámci Evropy unikum. Jak je to možné, když se o nedostatku míst ve školkách mluví už více než patnáct let? „Upřímně mě to taky udivuje, svou vinu nesou všechny vlády, které tady v posledních 15 letech vládly,“ říká ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI a ekonom zabývající se vzděláváním Daniel Münich.
Zajistit školku je povinností obcí. Ty by měly sledovat demografický vývoj, místní výstavbu a včas případně zahájit stavbu či rekonstrukci školky nové. Některé to nedělají, ale i ty, které situaci důsledně monitorují, obvykle na stavbu školky nemají dost vlastních peněz, proto musejí žádat o dotaci. Ty poskytuje ministerstvo školství. „Z projektu IROP bylo na rozvoj mateřských škol vyčleněno na roky 2021 až 2027 celkem 3,8 miliardy korun,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Tím to pro ministerstvo končí. Jenže získání dotace je velmi složitý proces s nejistým výsledkem. Nakonec podle Münicha uspěje třeba jen každá desátá žádost.
Loni se do mateřských škol podle dat České školní inspekce nedostalo na 40 tisíc dětí. Školky tak musely odmítnout čtvrtinu žádostí. Výstavba nových mateřských škol jde pomalu, například v loňském roce jich podle inspekce vzniklo jen třináct. Na vině je politika. Výstavba nové školky zabere od myšlenky k otevření v průměru kolem pěti let. To přesahuje volební období, takže nové vedení může probíhající plány výstavby zrušit, a jede se znovu celé schvalovací kolečko.
Typickým příkladem je okrajová část Prahy Uhříněves, kde se navíc plánuje rozsáhlá výstavba, která situaci ještě zhorší. Loni se podařilo umístit všechny děti, kterým byly tři roky do konce sprna, přestože jednotkám z nich musela radnice shánět místo v okolních městských částech. Radní Radovan Koutský (Svobodní), zodpovědný za vzdělávání věří, že se to podaří i letos.
„Pronajali jsme prostory bývalé mateřské školy v Královicích, kde chceme otevřít jednu novou třídu,“ popisuje. V současné době ještě přijímací řízení nebylo ukončeno, stále se uvolňují místa po dětech, které rodiče nakonec přihlásili do jiných školek nebo se například dostaly do více školek zároveň. Někteří rodiče se tak dozvědí třeba až v srpnu, že jejich dítě může do školky od září nastoupit.
Mateřská a rodičovská dovolená v Česku může trvat i čtyři roky, což je více než v kterékoliv jiné zemi Evropské unie. Například v Polsku vychází přibližně na rok, ve Švýcarsku má žena nárok na pouhých 14 týdnů. Dlouhá dovolená a vysoké finanční kompenzace přitom vůbec nezaručují, že lidé si budou častěji pořizovat děti, jak uvedl projekt Evropa v datech. V zemích Visegrádské čtyřky – Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku – se naopak mezi těmito opatřeními a porodností projevuje negativní vztah. I podle dalších výzkumů mají na porodnost větší vliv opatření, která rodičům ulehčují péči o dítě, což jsou právě třeba jesle, dětské skupiny a školky.
To ale není systémové řešení. Nová školka už měla být postavená, jenže když se na radnici vystřídali politici, ti noví projekt zrušili kvůli podezření na chyby ve výběrovém řízení a vše se vrací na začátek.
Radní Koutský ale vylučuje, že by za nedostatek míst mohly děti z Ukrajiny, které do Česka prchly se svými matkami před válkou. „Už letos nastoupily nějaké čtyř- a pětileté děti, žádné nové tříleté se ale u zápisu na příští školní rok nepřihlásily,“ říká Koutský. Že je nedostatek míst ve školkách dlouhodobý trend, se kterým děti ukrajinských uprchlíků příliš nezahýbaly, potvrzují i další zřizovatelé.
Zhruba před deseti lety se hodně mluvilo o podpoře firemních školek, které měly obcím nedostatečnou nabídku veřejných mateřských škol pomoci vykrýt. Od ostatních soukromých zařízení se liší především v tom, že mohou přednostně přijímat děti svých zaměstnanců, což v ostatních školkách nejde.
Jednu takovou má třeba Siemens, Linet nebo Seznam. Internetový gigant otevřel školku nedaleko svého sídla v Praze 5, je v provozu celoročně a rodiče mohou vyzvedávat děti až do 18 hodin, navíc přijímají děti už od dvou let. Kapacita školky je neustále naplněná, mezi zaměstnanci je to velmi žádaný a využívaný benefit. „Letos jsme několik zájemců museli odmítnout i přesto, že nám poměrně hodně dětí letos odchází do první třídy, a řada míst se tak uvolnila. Nárůst zájmu je tedy opravdu mimořádný,“ uvedla Hana Bartošová, manažerka odměňování a benefitů.
Dětské skupiny jsou jen nouzovým řešením a obce by spíše měly vybudovat infrastrukturu, která by zajišťovala místo pro děti v klasické školce.
Takových školek ale vzniklo málo, ne každému zaměstnavateli se vyplatí. „Musí to být velká firma, aby měla stále dostatečnou poptávku ze strany rodin. Ne každý také chce mít školku u práce, a ne u místa bydliště. Může to komplikovat vyzvedávání prarodiči nebo když rodiče částečně pracují v režimu home office, což se ukázalo v době covidu jako poměrně silný trend,“ vysvětluje Münich.
Firmy a hlavně instituce, jako jsou ministerstva, univerzity či zdravotnická zařízení, raději zřizují dětské skupiny. „Pokud jsou skupiny jen pro malé kolektivy, nemusejí splňovat tak přísné hygienické a bezpečnostní normy, a donedávna byl díky penězům z evropských fondů příspěvek na dítě dvakrát vyšší než u mateřských školek,“ vysvětluje Markéta Hlavicová, která s kolegyní pro firmy školky na klíč připravuje a provozuje.
Podpořit vznik více dětských skupin chce nová nezisková organizace Sto dětských skupin, kterou založila parta inovačních designérů z pražského studia Q Designers. Pomáhají s otevřením dětských skupin obcím i firmám, a to nejen s hledáním vhodných prostor, ale také s vybavením, sháněním zaměstnanců i povolení od hygieniků a dalších organizací. Včetně získání dotace – ta je klíčová, protože umožňuje, aby rodiče za děti ve skupině platili jen nízké školné, a nevycházela tak podobně jako soukromé školky na několik tisícovek měsíčně, což z nich dělá službu jen pro nadprůměrně vydělávající rodiče.
Ministerstvo školství zavařilo rodinám hlavně tím, že zrušilo povinnost obcí nabízet místo ve školkách i pro dvouleté děti, kterou prosadila tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Ano, bylo by to náročné, ale obce by to donutilo, aby se zajímaly. Bývalý ministr školství z éry Babišovy vlády Robert Plaga (ANO) zrušení tohoto nároku podpořil s tím, že je v zájmu obcí se o místa ve školkách postarat, a tak to budou dělat i bez právního donucení. Jak je vidět, tak nebudou. Komu se nevešlo dítě do školky, protože se narodilo třeba 6. září, a musí si tak počkat další rok, může poděkovat také Václavu Klausovi mladšímu, který zrušení tohoto nároku v Poslanecké sněmovně prosazoval. Ten zase s „ideologickým“ názorem, že dvouleté děti mají být doma s matkou a do školky nepatří.
Pokud by se podařilo otevřít zmiňovaných sto dětských skupin, znamenalo by to nová místa pro 3600 dětí předškolního věku a vzniklo by až 500 nových pracovních míst napříč celou Českou republikou. „V současné době už funguje sedm dětských skupin v různých městech, v nejbližších dnech otevřeme dalších jednadvacet, z toho minimálně tři budou v Praze,“ vyjmenoval zakladatel projektu Jindřich Fialka.
Podle Münicha jsou ale dětské skupiny jen nouzovým řešením a obce by spíše měly vybudovat infrastrukturu, která by zajišťovala místo pro děti v klasické školce. Proto je podle něj třeba změnit systém, jakým obce žádají o dotaci na školku. Nemělo by jít o soutěžení, ale pokud by obce doložily, že školku opravdu potřebují, na peníze by měly mít nárok bez toho, aby se musely doprošovat, splnit desítky podmínek a pak riskovat, že peníze stejně nedostanou.
„V naší studii jsme ukázali, že každé dodatečné místo ve školce má pozitivní čistý přínos pro veřejné rozpočty, výrazně zjednodušuje život rodičům a mohl by také pomoci větší porodnosti. Kdyby lidé ještě před založením rodiny věděli, že místo ve školce pro své dítě seženou, rozhodli by se pro dítě spíš,“ míní Münich.
Vzpomeňte si na to před volbami do místních zastupitelstev (které budou na podzim), ptejte se svých radních, jestli na školku myslí, když developerům povolují výstavbu nových bytů. V současné době je občanská aktivita, dotazy a upozorňování jediným způsobem, jak politiky přesvědčit, že je to téma, které se jim vyplatí nepodceňovat.