Alimenty 300 korun i moralizování kvůli sexu. Ani koronakrize nejspíš nezmění přístup k samoživitelkám

Samoživitelky
Veronika Šmídová
| 18. 6. 2020 | 41 komentářů | 11 818
Alimenty 300 korun i moralizování kvůli sexu. Ani koronakrize nejspíš nezmění přístup k samoživitelkám
Shutterstock

Třetina samoživitelek se musela během pandemie zadlužit, mnohé měly totiž problém zaplatit nájem či jídlo. Není to překvapivé – jejich výdělek se často pohybuje pod 20 tisíc korun měsíčně, bývalí partneři mnohdy odmítají platit alimenty a flexibilních úvazků je málo. Za takových podmínek se těžko tvoří rezerva na horší časy. Stát se sice mohl již před lety pokusit situaci zlepšit, pro řadu politiků ale osamělé matky, které si za to „stejně mohou tak trochu samy“, nejsou zrovna prioritou.

Podle statistiky bylo v roce 2017 v Česku 167 tisíc neúplných rodin, ve více jak šedesáti procentech z nich vyrůstalo jedno dítě, v téměř čtyřiceti procentech dvě děti a více. Neúměrně k tomu působí údaj o čistém příjmu těchto domácností. Ten v roce 2016  činil zhruba 10 000 korun měsíčně na osobu. Platí tu navíc, že čím více dětí, tím větší bída – rodiny s více dětmi měly jen průměrně 8500 korun na osobu.

Hovoří se sice o „neúplných rodinách“, ve skutečnosti jde ale vesměs o matky samoživitelky.  Přesná čísla se neevidují, odhaduje se nicméně, že zhruba 90 procent osamělých rodičů jsou ženy – proto se i v článku odvolávám primárně na ně, byť existují také otcové samoživitelé.

Ovoce jako vzácná pochoutka

Tyto skupiny odborníci dlouhodobě řadí k těm nejvíce ohroženým příjmovou chudobou. Potvrzuje to i průzkum Klubu svobodných matek, podle kterého například ovoce a zeleninu může pravidelně nakupovat jen každá čtvrtá samoživitelka. Čtvrtina tak činí jenom někdy a necelá pětina je do nákupu nezařazuje vůbec, nebo jen když jsou zlevněné. Podobně jsou na tom s možností platit dětem zájmové kroužky. Na křehké finanční postavení osamělých rodičů dlouhodobě upozorňuje řada neziskových organizací, příliš velké pokroky se ale v této oblasti za poslední léta neodehrály.

Časté bývají také potíže s nezodpovědnými bývalými partnery, kteří odmítají platit na vlastního potomka alimenty.

„Jako pozitivní se dá označit zvýšení povědomí o náročné životní situaci samoživitelek a samoživitelů u široké veřejnosti, to je bohužel asi tak vše. Největším úskalím těchto rodičů je skloubit zaměstnání s péčí o děti, na které jsou sami. V tomto ohledu nemáme žádné indicie o větší vstřícnosti zaměstnavatelů ve smyslu zvýšení počtu pracovních příležitostí na zkrácený nebo flexibilní úvazek. Český sociální systém bývá v porovnání s některými dalšími zeměmi hodnocen jako štědřejší, nicméně nijak nezohledňuje nebo neupřednostňuje rodiče samoživitele,“ popsala pro Heroine.cz Dana Pavlousková, ředitelka Klubu svobodných matek. 

Tisíce otců odmítají platit na vlastní děti

Časté bývají také potíže s nezodpovědnými bývalými partnery, kteří odmítají platit na vlastního potomka alimenty. Statistiky uvádí, že 31 procent samoživitelek nedostává od otce dítěte výživné a 13 procent jen sporadicky. A rozhodně to není kvůli příliš vysokým částkám stanovených soudy. Průměrná výše alimentů totiž v Česku činí zhruba krásných dva tisíce korun. 

Podle odhadů Asociace neúplných rodin je i přesto v Česku zhruba 115 tisíc dlužníků, z toho necelých 40 tisíc patří mezi chronické neplatiče. Celorepublikový dluh na výživném se s největší pravděpodobností aktuálně pohybuje někde v rozmezí 9,7 – 9,9 miliard korun. Zásadním problémem je pro osamělé rodiče špatná vymahatelnost práva na výživné, kdy dlužníci cíleně pracují na černo nebo mají majetek napsaný na příbuzné, aby nic nemuseli platit.

Klub svobodných matek

Klub svobodných matek je neziskovou organizací, která pomáhá všem rodičům samoživitelům z celé České republiky. Působí od roku 2017, původně vznikl jako facebooková skupina. Pomoc je zaměřena jak na rodiče, tak na jejich děti. Organizace nabízí mimo jiné bezplatnou právní poradnu, ucelené informace pro nejrůznější životní situace, bezplatnou právní pomoc při vymáhání dlužného výživného apod.  Zprostředkovává také materiální a finanční pomoc. Zakladatelkou a ředitelkou je Dana Pavlousková, která se stará o veškeré klíčové aktivity.

Nedá se samozřejmě plošně říct, že by všichni z nich ztratili zájem o své děti. Některým prostě placení neumožňuje tíživá finanční či sociální situace, což rádi vyzdvihují internetoví diskutující s obavou, aby snad alimenty muže peněžně nezruinovaly. V tomto bodě se ukazuje bolestná nerovnost v postavení dvou rodičů. Zatímco ten, kdo nemá potomka v péči, prostě v nouzi alimenty nezaplatí a ještě ho společnost soucitně poplácá po rameni, samoživitelka si to samé dovolit nemůže. Nikdy. Dítě se prostě musí najíst, někde spát, do něčeho obléct – není tady žádný prostor na výmluvy, peníze se holt nějak sehnat musí. Neexistuje žádné „později“ a „až budu mít lepší výplatu“.

Alimenty v závratné výši 300 korun

Sněmovna by sice měla projednávat návrh o zálohovém výživném od státu, zásadní změnu ale podle Pavlouskové nepředstavuje. „Vymáhání dlužného výživného je setrvalý problém, který v podstatě nikdo nechce řešit. Aktuálně existuje návrh zákona o zálohovaném výživném, který se dá pozitivně hodnotit jako určitá snaha se problému věnovat, nicméně podstata celé věci – tedy vytvořit právní institut vymahatelnosti práva – zůstává netknuta,“ okomentovala odbornice s tím, že problémem je mnohdy i samotná výše výživného. „Znám případy maminek, kterým soud bez uzardění uznal nárok na výživné ve výši 300 korun měsíčně,“ popsala Pavlousková.

Stačí sebemenší ekonomická krize a řada matek s dětmi se ocitne jednou nohou na ulici.

Zálohované výživné bude stát podle návrhu vyplácet nanejvýš dva roky, a to těm rodičům, jimž partner dluží po čtyři měsíce soudem stanovené alimenty. Podmínkou bude také podané trestní oznámení na neplacení a návrh na exekuci. Maximálně rodiče dostanou 3000 korun měsíčně. Neplatiči si tak opět mohou najít skulinku, jak upozorňuje například projekt VašeVýživné.cz. Policie se totiž zabývá trestním oznámením ve chvíli, kdy jsou alimenty v prodlení zpravidla čtyři po sobě jdoucí měsíce. To samozřejmě dlužníci obcházejí tak, že uhradí menší část výživného, a tím naoko ukážou dobrou vůli. Řešením by mohlo být podle organizace posuzovat kumulovanou výši dluhu a nikoliv délku neplacení. 

Koronavirová krize byla pro mnohé poslední kapkou

Jde o krok správným směrem, ale stát byl měl situaci samoživitelů řešit mnohem dříve a komplexněji. Vzhledem k výše uvedeným problémům bylo totiž zřejmé, že stačí sebemenší ekonomická krize a řada matek s dětmi se ocitne jednou nohou na ulici. To se bohužel potvrdilo letos na jaře během pandemie. „Samoživitelka během kononavirové krize rovná se velký boj o přežití. Z našeho průzkumu vyplynulo, že dvě třetiny neměly před krizí žádné finanční rezervy. A není to tím, že by byly špatné hospodářky, jejich životní podmínky jim to prostě neumožňují. Tudíž není překvapením, že právě ony se po měsících krize ocitly ve finančních, někdy až existenčních problémech. Za nejvíce alarmující pokládám, že se jedna třetina samoživitelek musela zadlužit. To je velmi nebezpečné, protože tu hrozí dluhová spirála,“ popsala Dana Pavlousková.

Samoživitelky na trhu práce

Samoživitelky jsou ohroženy chudobou hlavně proto, že se u nich propojuje několik druhů znevýhodnění – viditelné je to například v jejich postavení na trhu práce. Ženy mají obecně nižší platy než muži a menší pravděpodobnost přijetí, propouštěny naopak bývají jako první. Situace se zhoršuje ve chvíli, kdy mají děti, protože ve firmách stále přetrvávají diskriminační praktiky a zaměstnavatelé se obávají například častých absencí pracovnic kvůli nemoci dětí. To je obzvláště zřetelné právě v případě samoživitelek.

Podle ní se sice stát v době krize snažil občanům pomoci, leckdy ale podpora přišla příliš pozdě, přitom jí bylo zapotřebí hned. „Tím mám na mysli třeba původně stanovené ošetřovné ve výši 60 %. Pokud přežíváte z měsíce na měsíc a najednou máte příjem pouhých 60 %, tak jste automaticky v mínusu. Následující měsíc bylo pak ošetřovné zvýšeno na 80 %, což je super, ale stále jste v záporných číslech. Situaci měla teoreticky napomoci další dávka státní sociální pomoci – mimořádná okamžitá pomoc, která ovšem nebyla okamžitá, a její vyplácení bylo mimořádné, málokdo na ni dosáhl,“ dodala expertka. Klub svobodných matek proto rozdal samoživitelkám od dárců zhruba 800 tisíc korun, aby jim pomohl z nejtíživější situace. Nejdřív z programu vyplácel 2000 korun na jídlo a léky, následně pak příspěvkem 5000 na nájem. 

„Čísla z našeho průzkumu překvapivě ukázala, že stejný počet samoživitelek, který se obrátil na stát, požádal o pomoc neziskové organizace. Faktem je, že koronavirová krize byla bezprecedentní i pro nás – nikdy jsem se za svou praxi nesetkala s takovou vlnou lidské solidarity jako nyní, za což dlužím všem obrovské poděkování.  A právě díky té solidaritě mohly neziskové organizace, jako je i ta naše, pomáhat víc než kdykoliv jindy,“ popsala Pavlousková.

Poučení se nekoná?

Nouzový stav v Česku sice skončil, na lepší časy se ale samoživitelkám zrovna neblýská. V následujících měsících lze očekávat propad ekonomiky a růst nezaměstnanosti, což je ve spojení s výše zmíněnou zadlužeností samoživitelek zlá kombinace. Logicky se samozřejmě nabízí otázka, jak se společnost z krize poučí a jakým způsobem do budoucna ochrání své nejzranitelnější členy před podobnými otřesy.  „Pro zlepšení situace samoživitelek považuji za nejzásadnější dvě věcí – změnu na trhu práce a rozšíření kapacit zařízení pro péči o děti. Zkráceně, aby matka samoživitelka neměla problém najít práci a přitom se starat o děti,“ nastínila odbornice s tím, že ale nevidí příliš indicií, že by se něco mohlo po koronaviru změnit k lepšímu.

I tak lze alespoň tiše doufat, že nastanou jednou časy, kdy se samoživitelky dočkají například od politiků i jiné pomoci, než moudrých rad, aby si našly nového chlapa, popřípadě se zamyslely nad svou volbou sexuálních partnerů. Zatím to ale vypadá, že na tohle je i Covid-19 příliš krátký. 

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

…a mnohem víc! Kupte si číslo do schránky (poštovné platíme my), předplaťte si nás.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • KLÁRA SVOBODOVÁ ALIAS PANÍ SPOCKOVÁ
    Předčasný porod, císařský řez, smrt dítěte, život s postižením. To všechno prožila Klára Svobodová – naše coverstar. Na svém blogu Spocklidem popisuje svůj život bez pozlátka. A tak jsme ji pro Heroine nafotili celou ve zlatě, zářící a svítící jako skutečnou hvězdu. Přesně tou totiž Klára podle nás je. Matka bojovnice, která se nevzdává. Z minusů dělá plusy a z hendikepů superschopnosti. Odkrývá tabu a ukazuje odvrácenou stranu mateřství. Inspiruje a dodává sílu. Mění svět kolem sebe. Je to Moje Heroine. Nahlédněte do jejího vesmíru.
  • CHTĚJÍ VIDĚT HVĚZDY A CÍTIT VÍTR
    Pít vodu ze studánky a bydlet ekologicky. Být svobodní. Naše příloha Sustainable tentokrát popisuje alternativní možnosti bydlení. Jaké to je žít v jurtě, domku na kolečkách anebo ve „slamáku“? Příběhy lidí, kteří se rozhodli žít jinak, blíž přírodě i sami sobě.
  • HLAS HEROINE
    Proč po nás gynekologové chtějí poplatky za registraci, i když je to nezákonné, a hlavně proč se je bojíme odmítnout? Proč by o ženském těle měli rozhodovat politici, když v případě mužských těl nikdo podobné nápady nemá? V naší názorové rubrice se dočtete i o tom, jak vychovávat děti v souladu s feministickými ideály a jak ochránit jejich (i naše) duševní zdraví v době, kdy covid vystřídala válka na Ukrajině. Ale nebojte, přinášíme i pozitivní zprávy!
  • VÁLEČNÁ REPORTÉRKA PETRA PROCHÁZKOVÁ
    Petra Procházková momentálně reportuje z války na Ukrajině. Mluvili jsme s ní ještě před odjezdem o tom, co zažívají ženy ve válkách, jaká je etika válečného zpravodajství i jak ve vyhrocených situacích zvládá své emoce. Dostalo se ale i na dilemata, která s sebou nese její vlastní mateřství. A jak se vlastně stalo, že psala diplomku o Čtyřlístku? Petra Procházková je Moje Heroine.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 41 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Blanka | 18. 6. 2020 14:13

Tisíc lidí, tisíc situací, tisíc názorů. Dělala jsem pro záchranu manželství vše, co bylo možné, bohužel. Po rozvodu jsem dostala třikrát alimenty ve výši 2.000,- na obě děti, 1000,- na jednoho. Dál nic, neplacení není trestný čin, protože on nemá z čeho platit. Je sociální případ....proto již 15 let nepracuje, živí ho stát, dotuje mu bydlení, dostal invalidní důchod (k němuž se propil). A pak já jako samoživitelka si sehnala 2 práce (s pomocí hlídání od rodičů by to nešlo), abych to nějak ustála. Syn šel na brigádu, aby pomohl přispět do rozpočtu a ouha, vzali nám přídavky na obě dvě děti na celý rok a to jen díky prázdninové brigádě. Nehažte prosím všechny matky samoživitelky do jednoho pytle. Kdo nezažije, neví. A v mém případě platí....za dobrotu na žebrotu.

+46
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Klátič feministek | 18. 6. 2020 10:19

"Tisíce otců odmítají platit na vlastní děti"
Protože většinou to taky jejich děti nejsou!

-35
Reagovat