Heroine do schránkyPředplatit časopis
Předplatné časopisu

Zachránila tisíce Židů během války. Jedna z nejstatečnějších Češek za pomoc druhým položila život

druhá světová válka
Marie Schmolková
Markéta Lukášková
Milena Jesenská
nacismus
Neznámé hrdinky
Nicholas Winton
PodcastŽeny a historie
Židé
Gabriela Knížková
| 29. 11. 2022 | 4 komentáře | 5 962
Zachránila tisíce Židů během války. Jedna z nejstatečnějších Češek za pomoc druhým položila život
Marie Schmolková organizovala pomoc československým Židům. Zdroj: Národní archiv České republiky/Lenka Hatašová

Bez jejího přičinění by sir Nicholas Winton z Československa patrně nikdy neodvezl stovky židovských dětí. Sama je v našich dějinách téměř anonymní postavou. Marie Schmolková, politička, sociální pracovnice a přesvědčená sionistka, přitom pro záchranu československých Židů riskovala život. Její osud zmapovala spisovatelka Markéta Lukášková, která Schmolkovou představuje ve čtvrtém díle podcastu Heroine Neznámé hrdinky.

„Tato žena zná osobně každého člověka, který v posledních pěti letech přešel hranice. Zná jejich osudy, zná jejich nebezpečí. Pod záplavou těchto osudů jako by ani jejího vlastního nebylo. Pohybuje se věčně mezi životem a smrtí, mezi úřady londýnskými, pařížskými a pražskými. Vidí skoro samou beznaděj a podaří se jí po strašném úsilí vymoci jen málo naděje: ale je tak podivuhodně klidná, jako bývají věřící lidé,“ napsala o Marii Schmolkové její spolupracovnice, známá spisovatelka a novinářka Milena Jesenská, v prosinci 1938 v týdeníku Přítomnost.

Zatímco jméno Jesenské si historie navždy spojila s Franzem Kafkou, na Schmolkovou se zapomnělo úplně. Narodila se jako Marie Eisnerová v červnu 1893 v Praze coby nejmladší ze čtyř dcer. Mariina rodina byla židovského původu: otec, úspěšný obchodník, podnikal v textilním průmyslu. Předčasně však podlehl nákaze tuberkulózou. Marie, jejíž sestry se vdaly a odešly z domu, tak zůstala sama s matkou, které pomáhala řídit rodinnou firmu. 

Po smrti matky si Marie vzala svého vzdáleného příbuzného, pražského advokáta Leopolda Schmolku. Schmolka byl výrazně starší a jako vdovec už měl tři dospělé děti. Když po necelých pěti letech manželství zemřel, nastal pro Marii životní zlom, připomíná Český rozhlas Plus. Rozhodla se odjet do Palestiny, kde pro sebe objevila sionistické hnutí, které mělo za cíl vytvoření národního židovského státu, budoucího Izraele.  

Schmolková po návratu vstoupila do Židovské strany, která v československém parlamentu bránila zájmy tuzemských Židů. Stala se také členkou Světové sionistické organizace (WIZO). Doma se věnovala sociální práci a politice.

Markéta Lukášková pochází z Českých Budějovic. Působila jako redaktorka časopisů Týden či Maxim, vedla Reflex.cz. Je autorkou knih Losos v kaluži, Panda v nesnázích, InTyMně, Vlaštovka v bublině a Majonéza k snídani. Na podzim roku 2020 začala publikovat podcast Příběh, který se opravdu stal. Na základě podcastu vydala v roce 2022 knihu Co vás v dějáku nenaučili, která přibližuje dění v Československu za doby komunistické totality.

Tvář pomoci

V roce 1933 se v Evropě začalo schylovat k tragédii. V reparacemi zdecimovaném Německu se k moci dostali nacisté. Československo se okamžitě stalo jednou z mála cílových destinací německých Židů, antifašistů a dalších, které ohrožovaly nové poměry v Říši. Marie se ihned pustila do práce a začala organizovat pomoc prostřednictvím Židovského pomocného výboru. Nakonec ji do svého čela zvolil také Národní koordinační výbor pro uprchlíky v Československu, kde se seznámila právě s Jesenskou a spisovatelem Maxem Brodem, který se zasloužil o publikaci Kafkova díla.  

Židovský výbor zajišťoval příchozím nejen stravu, ubytování a základní potřeby, ale snažil se jim zprostředkovat také emigraci do dalších zemí Evropy a do Spojených států. Československo se totiž k přijímání židovských uprchlíků stavělo značně konzervativně. V roce 1936 se schopná Schmolková dostala jako jediná československá zástupkyně do Komise pro uprchlíky při Společnosti národů. Na její apel, že evropské státy musejí Židům pomoci, reagovaly britské humanitární organizace: jedna z nich pověřila zařízením azylu pro československé židovské děti mladého Nicholase Wintona. 

Co se s Marií Schmolkovou, která se nebála stát mezinárodní tváří pomoci Židům, stalo po vypuknutí druhé světové války? A jaká nešťastná událost její život předčasně ukončila? Dozvíte se to ve čtvrtém díle podcastu Neznámé hrdinky, který pro časopis Heroine připravuje spisovatelka a publicistka Markéta Lukášková.

Poslechněte si celý díl speciální série Hlasu Heroine na Spotify nebo Apple Podcast 

Markéta Lukášková Neznámé hrdinkyFoto: Lenka Hatašová / grafika Heroine

Markéta Lukášková objevuje zapomenuté příběhy v podcastu Neznámé hrdinky

Podcast Neznámé hrdinky

Neznámé hrdinky je podcastová série, kterou pro Heroine natočila spisovatelka a publicistka Markéta Lukášková. Seriál postupně představí historické ženy, které vypadly z učebnic dějepisu i přesto, že dokázaly změnit běh světa. Poslechnout si ho můžete na webu heroine.cz a na podcastových platformách.

 

 

Poslechněte si předchozí díly:

  1. Andrée de Jongh. Belgická odbojářka, která pašovala vojáky přes hory
  2. Cecilia Payne. Jedna z prvních astrofyziček, která objevila složení hvězd
  3. Barbara Lauwers. Češka, která ve Spojených státech vedla psychologickou válku s nacisty

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Šťastné a veselé v posteli!
    Lidi s feministickým pohledem na svět si prý užívají lepší sex než ostatní. Dokážou se totiž vykašlat na představy o tom, co je a není normální, a je pro ně zásadní vzájemný respekt. Heroine představuje první vydání věnované sexu. Buďte bez obav, že bychom chtěli někoho nebo něco soudit. Ať vás tenhle dárek příjemně naladí…
  • „Bylo to jako šlápnout na minu“
    Tak začíná článek Pavlíny, která krátce po 40. narozeninách dala průchod své touze po sexu, po cizích mužských tělech, po potěšení bez závazků. Potřebovala zjistit, kdo vlastně je. Text, u kterého se možná budete červenat, protože naráží na představy o tom, co se může a sluší.
  • Máte rádi áčko?
    Chtějí ženy anální sex, nebo se jen přizpůsobují mužské touze a představám z porna? Na to se v článku ptá Zuzana Kašparová, spoluautorka podcastu Vyhonit ďábla. Vyzpovídala několik žen, pro které je tato praktika důležitým zdrojem slasti, a připomíná, že penetrace není všechno.
  • Komu vadí svobodné ženy
    Na rozdíl od doby před pár lety už dnes v Česku jen málokdo veřejně hlásá, že když žena říká ne, myslí tím ve skutečnosti ano. Ten posun ovšem nenastal sám od sebe. Obrovskou zásluhu na něm má naše cover star, zakladatelka organizace Konsent a neúnavná čeřitelka stojatých sexistických vod Johanna Nejedlová.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 4 komentáře

Vstoupit do diskuze