Zahrají si tři počítačové hry a z výsledků se jejich rodiče dozvědí, jestli náhodou nemají doma mimořádně nadané dítě. Nejde samozřejmě o nějaké střílečky, ale speciální diagnostické hry Invenio, které pro prvostupňové děti vytvořila skupina vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Testováním nadání v těchto měsících prochází téměř šest tisíc pražských školáků, například na ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze.
Pavla Vinklerová na ZŠ Strossmayerovo náměstí, které se v Praze 7 neřekne jinak než „Stross“, učí na prvním stupni, a k tomu je navíc i koordinátorkou péče o nadané děti. Dosud pracovala především s dětmi, u nichž si nadání povšimli jejich vyučující nebo rodiče.
„Dlouho jsem přemýšlela, jak pro školu získat možnost plošných testů nadání. Ne proto, abychom děti nějak škatulkovali nebo třídili, ale proto, abychom objevili ty nevybroušené drahokamy, kterých jsme si zatím nevšimli nebo si jimi nejsme ještě úplně jistí,“ míní Pavla Vinklerová. „Když jsem se dozvěděla o možnosti testování Invenio, hned jsem běžela za panem ředitelem, že se musíme zapojit.“
Diagnostické hry Invenio získali na Strossu zdarma díky projektu Pražského inovačního institutu, který nabídl testování pro 5 600 žáků třetích a čtvrtých tříd. Vyučující z přihlášených škol oslovili rodiče, a pokud ti dají souhlas, může se dítě zúčastnit. Výsledek dostanou rodiče, ale školy ocení, pokud ho budou s vyučujícím svého dítěte sdílet. Škole potom přijdou souhrnné zprávy za každou třídu, v nichž najdou jména dětí, které alespoň v jedné z her zaměřených na logiku, kvantitativní usuzování a prostorovou představivost získaly nadprůměrný výsledek. Vyučující se pak mohou zaměřit na to, aby těmto dětem nabídli práci lépe odpovídající jejich schopnostem.
V ZŠ Strossmayerovo náměstí se s nadanými dětmi pracuje už nyní – na prvním stupni mají speciální hodiny pokročilého čtení, mohou se také účastnit pravidelných setkání s hraním logických her a vědeckými experimenty. Přesto ale Pavla Vinklerová tuší, že někde ve třídách sedí děti, jejichž potenciál zatím nikdo neodhalil. Podle studií se toto týká zejména dětí s takzvanou dvojí výjimečností, které mají některou z poruch učení, a také dívek. V Česku na každou identifikovanou nadanou dívku připadají čtyři chlapci.
„Máme tu dceru dvou vysokoškoláků, jejíž dva starší sourozenci jsou velmi bystří a úspěšní. Tato dívka má ale dyslexii a dysgrafii, a ačkoliv vím, že je moc šikovná, vnímám z jejích rodičů jistou bezradnost, možná až trochu zklamání. Když ale dokončovala diagnostické hry, dívala jsem se jí přes rameno a vím, že minimálně v jedné měla nejvyšší skóre toho dne. Těším se, až to doma uvidí na vlastní oči,“ popisuje jeden z příkladů Pavla Vinklerová.
O tom, jak testování probíhá, co je k němu potřeba a zda z něj děti nejsou ve stejném stresu, jako když píšou čtvrtletku z matematiky, si můžete přečíst na webu Heroine.cz.
