Když se řekne „nadané dítě“, málokdo si představí malého Roma či Romku nebo dítě, které vyrůstá ve vyloučené lokalitě. Statistiky i nové studie ale ukazují, že i mezi nimi přemýšlivé a bystré děti jsou, nicméně v jejich rozpoznání a podpoře máme jako společnost velké rezervy. A to i proto, že často chodí do takzvaných segregovaných škol, kde se kumulují děti ze složitých poměrů.
„U segregovaných škol se většinou o nadání nemluví, a pokud, tak v kontextu nadání uměleckého nebo sportovního. Romské děti jsou dobré na box, hudbu a tanec, ale ne na matematiku,“ popisuje Karel Gargulák z výzkumné společnosti PAQ Research, jak je česká společnost zvyklá přemýšlet o některých skupinách obyvatelstva. „Nadané děti z romských a sociálně slabých rodin se neprojevují stejně jako nadané děti z majority. Tyto děti nemají výhodu podnětného rodinného prostředí, přirozeného přístupu k informacím a podpory ve svém intelektuálním rozvoji. Na první pohled si jich tedy nemusíme všimnout," říká psycholožka Tereza Beníšková z Pedagogicko-psychologické poradny v Kadani.
K jejich rozpoznání nemusejí přispět ani obvyklé testy inteligence: „Jejich identifikace může být obtížná i kvůli tomu, že například nerozumí běžným pojmům, které děti z majority znají a umějí s nimi pracovat, takže v testech selhávají. Testování intelektu navíc většinou odráží normy většinové populace, až u některých posledních testů inteligence se při tvorbě českých verzí cíleně vybraly i skupiny dětí z romské minority, takže se tím mohou jejich potřeby a postoj ke světu lépe zohlednit."
To potvrzuje i nová studie CERGE-EI, která zkoumala situaci dětí s kvantitativním nadáním, což je výjimečná schopnost v oblasti matematického, logického a abstraktního myšlení, která se projevuje snadným chápáním číselných vztahů, vzorů a řešením komplexních problémů. „Co se týče socioekonomického zázemí, odrážejícího také materiální vybavení domácnosti, je mezi mimořádně nadanými žáky 16 % s podprůměrnými podmínkami a mezi nadprůměrně nadanými dokonce 26 %. Nezanedbatelná část kvantitativně nadaných žáků v Česku tedy vyrůstá v podmínkách, které nejsou pro rozvoj jejich nadání ideální,“ popisují autoři studie, kolik nadaných dětí kvůli rodinné zátěži přichází o šanci svůj potenciál dostatečně rozvinout.
Jana Ustohalová se ve svém novém článku podívala také na pozitivní příklady měst a škol, které se soustředí na identifikaci a podporu nadaných dětí, které žijí ve složitých podmínkách. Jedním z příkladů dobré praxe je už zmíněné město Kadaň, případně základní škola v Nerudově ulici v Jirkově na Chomutovsku. Jak vypadá tamní identifikace a podpora nadaných dětí se dočtete na webu Heroine.cz.
