Romský chlapec je nejchytřejší na škole. Většina učitelů by si ale jeho nadání nejspíš nevšimla
Když se řekne „nadané dítě“, málokdo si představí malého Roma či Romku nebo dítě, které vyrůstá ve vyloučené lokalitě. Statistiky i nové studie ale ukazují, že i mezi nimi přemýšlivé a bystré děti jsou, nicméně v jejich rozpoznání a podpoře máme jako společnost velké rezervy. A to i proto, že často chodí do takzvaných segregovaných škol, kde se kumulují děti ze složitých poměrů.
„U segregovaných škol se většinou o nadání nemluví, a pokud, tak v kontextu nadání uměleckého nebo sportovního. Romské děti jsou dobré na box, hudbu a tanec, ale ne na matematiku,“ popisuje Karel Gargulák z výzkumné společnosti PAQ Research, jak je česká společnost zvyklá přemýšlet o některých skupinách obyvatelstva. „Nadané děti z romských a sociálně slabých rodin se neprojevují stejně jako nadané děti z majority. Tyto děti nemají výhodu podnětného rodinného prostředí, přirozeného přístupu k informacím a podpory ve svém intelektuálním rozvoji. Na první pohled si jich tedy nemusíme všimnout," říká psycholožka Tereza Beníšková z Pedagogicko-psychologické poradny v Kadani.
K jejich rozpoznání nemusejí přispět ani obvyklé testy inteligence: „Jejich identifikace může být obtížná i kvůli tomu, že například nerozumí běžným pojmům, které děti z majority znají a umějí s nimi pracovat, takže v testech selhávají. Testování intelektu navíc většinou odráží normy většinové populace, až u některých posledních testů inteligence se při tvorbě českých verzí cíleně vybraly i skupiny dětí z romské minority, takže se tím mohou jejich potřeby a postoj ke světu lépe zohlednit."
To potvrzuje i nová studie CERGE-EI, která zkoumala situaci dětí s kvantitativním nadáním, což je výjimečná schopnost v oblasti matematického, logického a abstraktního myšlení, která se projevuje snadným chápáním číselných vztahů, vzorů a řešením komplexních problémů. „Co se týče socioekonomického zázemí, odrážejícího také materiální vybavení domácnosti, je mezi mimořádně nadanými žáky 16 % s podprůměrnými podmínkami a mezi nadprůměrně nadanými dokonce 26 %. Nezanedbatelná část kvantitativně nadaných žáků v Česku tedy vyrůstá v podmínkách, které nejsou pro rozvoj jejich nadání ideální,“ popisují autoři studie, kolik nadaných dětí kvůli rodinné zátěži přichází o šanci svůj potenciál dostatečně rozvinout.
Jana Ustohalová se ve svém novém článku podívala také na pozitivní příklady měst a škol, které se soustředí na identifikaci a podporu nadaných dětí, které žijí ve složitých podmínkách. Jedním z příkladů dobré praxe je už zmíněné město Kadaň, případně základní škola v Nerudově ulici v Jirkově na Chomutovsku. Jak vypadá tamní identifikace a podpora nadaných dětí se dočtete na webu Heroine.cz.
