Nechtěla na císaře, rodila doma a dítě zemřelo. Porod koncem pánevním je strašák i kvůli časté sekci, vysvětluje porodník
Před čtyřmi lety žena z Jičínska, sama povoláním porodní asistentka, odmítla císařský řez, který ji porodnice nabídla jako jedinou možnost. Dítě bylo totiž v poloze koncem pánevním. Odjela domů a dítě porodila přirozenou cestou. Po komplikacích zemřelo. Soud vše zhodnotil jako usmrcení z nedbalosti, což před měsícem potvrdil i Nejvyšší soud. Mohlo vše dopadnout jinak, kdyby byla nemocnice svolnější k diskuzi o formě porodu? Jak vysvětluje v rozhovoru o zdravotnické praxi ostravský gynekolog a porodník Ondřej Šimetka, porod koncem pánevním je velký strašák i pro zdravotníky.
„Desítky let jsme se spoléhali téměř výhradně na císařský řez a zkušenosti s porodem koncem pánevním jsme ztratili,“ vysvětluje Ondřej Šimetka. Autonomie ženy a bezpečnost dítěte nejsou podle něj v rozporu, ale vyžadují otevřenou komunikaci. „Může to být někdy velmi náročné, ale zdravotníci by toto měli zvládnout,“ myslí si. Rozhodování má být sdílené, individualizované a založené na datech, ne na strachu, dodává v rozhovoru pro Heroine.cz.
Foto: Jana Plavec
Ondřej Šimetka
Odborník na gynekologii a porodnictví a zároveň ostravský senátor. Od roku 2007 je přednostou Gynekologicko-porodnické kliniky ve Fakultní nemocnici v Ostravě a Lékařské fakulty Ostravské Univerzity.
V minulosti působil jako dobrovolník Lékařů bez hranic, OSN a UNFPA na Srí Lance, v Libérii a ve Východním Timoru, kde spolupracoval projektu snižování mateřské úmrtnosti.
O své zkušenosti lékaře a porodníka ve Východním Timoru vydává knihu s názvem Lékařem v zemi spícího krokodýla. V Ostravě také organizuje vzdělávací odbornou akci Konference Porod.
Je porod koncem pánevním (KP) sám o sobě rizikový? A jestli ano, tak proč?
Na takto obecně položenou otázku nelze odpovědět. Rizika se odvíjí od velikosti plodu, uložení plodu, tedy kde jsou nožky a kde je zadeček, zda jde o prvorodičku nebo vícerodičku, a mnoha dalších faktorů. Velmi obecně se dá říci, že porod koncem pánevním je rizikovější než porod hlavičkou, ale to neznamená, že u všech žen. Rizika vyplývají hlavně z mechaniky porodu – hlavička, jakožto největší část plodu, se rodí až poslední, a pokud dojde ke komplikaci, může být složité situaci řešit.
Zároveň ale platí, že při splnění jasných kritérií a za přítomnosti zkušeného týmu je vaginální porod KP stejně bezpečnou variantou jako porod hlavičkou a výhodnější než císařský řez.
Může rodička odmítnout kvůli poloze KP císařský řez? Jaké má další možnosti?
Ano, rodička má právo císařský řez odmítnout. Úkolem porodnice ale není jen „nechat rozhodnutí na ženě“, nýbrž nabídnout reálné a odborně podložené možnosti, tedy pokus o zevní obrat plodu, plánovaný císařský řez, nebo vaginální porod KP, pokud jsou splněna indikační kritéria a porodnice má zkušenost.
V rozhovoru se ještě dočtete:
- Co Ondřej Šimetka myslí tím, že „dobrý porod nevzniká náhodou“.
- Jak sám nahlíží na domácí porody a jaké vidí největší chyby v tom, že je někteří lékaři a lékařky odsuzují.
- Jaká jsou rizika císařského řezu a jaká jsou rizika porodu koncem pánevním.
Chcete si přečíst celý rozhovor a mít přístup k dalším textům Heroine? Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.
Pokud porodnice tuto možnost nenabízí, je férové ženu odeslat na pracoviště, které se na porody KP specializuje nebo s nimi mají větší zkušenosti. Autonomie ženy a bezpečnost dítěte nejsou v rozporu, ale vyžadují otevřenou komunikaci. Může to být někdy velmi náročné, ale zdravotníci by toto měli zvládnout. Rozhodování má být sdílené, individualizované a založené na datech, ne na strachu.
