Vzpoura poslankyň, soud s Weinsteinem a změna definice znásilnění. Vybíráme pět událostí týdne
Producent Harvey Weinstein už ve vězení zůstane na doživotí. Bývalého magnáta ve čtvrtek soud v Los Angeles odsoudil k dalším 16 letům vězení za sexuální násilí. Tento týden se řešil také workoholismus: zatímco čeští poslanci a české poslankyně dali dohromady výzvu, aby byla sněmovní jednání přívětivější pro rodiče, indická firma se neustálé přesčasy rozhodla vyřešit po svém. Kdo tentokrát získal naši anticenu Strážci patriarchátu? A co si o současném dění myslíme my? Web Heroine.cz pro vás vybírá pět důležitých událostí uplynulého týdne.
Harvey Weinstein byl odsouzen k dalším 16 letům vězení
Foto: Shutterstock
Bývalý americký filmový producent Harvey Weinstein, jehož kauza v roce 2017 katapultovala hnutí Me Too do povědomí západní veřejnosti, byl ve čtvrtek odsouzen k dalším 16 letům vězení. Jde již o druhý proces, v němž se podařilo Weinsteina usvědčit: soud ho potrestal za napadení nejmenované herečky v hotelu v Beverly Hills v roce 2013. Producent čelil v procesu obvinění dalších tří žen ze sexuálního násilí, v těchto případech se však jeho vinu prokázat nepodařilo. Před třemi lety byl ale v New Yorku odsouzen na 23 let za mřížemi. Nový trest si začne odpykávat až po uplynutí toho původního. Je tedy jasné, že sedmdesátiletý bývalý hollywoodský magnát a jeden ze zakladatelů produkční společnosti The Weinstein Company stráví ve vězení zbytek života, podotýká zpravodajská stanice CNN.
Weinsteinovo predátorské chování v Hollywoodu dlouhá léta platilo za veřejné tajemství. Propracovaný systém dohod o mlčenlivosti, zastrašování žen a atmosféru victim blamingu se podařilo prolomit až reportérům listů The New York Times a The New Yorker. V Česku byla celá kauza okamžitě dezinterpretována jako pomsta několika hysterických žen „za zenitem“, které doufaly, že jim Weinstein výměnou za sex přinese zářnou kariéru. To, proč tento pohled naprosto neodpovídá skutečnosti a zcela bagatelizuje traumata obětí sexuálního násilí, před více než dvěma lety obsáhle popsal Kamil Fila ve třetím díle svého seriálu Uzel zahradníkem. Dopadení a potrestání Weinsteina představuje zlomový okamžik v přístupu k sexuálnímu násilí, který se pravděpodobně stane součástí učebnic: bylo by však naivní se domnívat, že se „weinsteinovské“ praktiky ve společnosti neobjevují i nadále. K tomu, abychom sexuální násilí nejen v Česku přestali zlehčovat, je proto potřeba ujít ještě velký kus cesty.
Prosím, běžte domů. Indická firma „nutí“ zaměstnance odcházet z práce včas
Foto: Shutterstock
Jak dlouho denně pracujete? Odpověď na tuto otázku se pravděpodobně dost změnila během pandemie, která vás možná přikovala k počítačům na dlouhou dobu poté, co oficiálně skončila pracovní doba. S neustálými a automaticky akceptovanými přesčasy se nyní rozhodla bojovat indická technologická firma SoftGrid. Na počítače svých zaměstnanců nainstalovala speciální software, který je deset minut před koncem pracovní doby upozorní, že by měli co nevidět skončit s prací a odejít domů. Po uplynutí zmíněného času se systém sám vypne, vysvětluje zpravodajská stanice BBC. Zatímco řada uživatelů sociální sítě LinkedIn iniciativu chválila jako převratný krok směřující k lepšímu work-life balance, někteří kritikové upozorňovali na fakt, že software zabraňuje jakékoliv pracovní flexibilitě a může naopak působit jako stresující prvek.
Automatické vypínání počítače je pravděpodobně extrémní přístup. Faktem však zůstává, že v současné éře internetu, nekonečného přívalu e-mailů a tlaku na výkon je jednoduché sklouznout k workoholismu. To, že závislost na práci může způsobovat úzkosti a deprese, je asi spoustě z nás jasné. Věděli jste ale, že workoholismus může naopak vznikat jako způsob, jakým utíkáme od temnoty ve vlastních hlavách? O tom, co vám neřekli o vztahu mezi workoholismem a duševním zdraví, si můžete přečíst na webu Heroine.cz.
Konsent a Amnesty International uspořádaly happening za změnu definice znásilnění
Organizace Konsent a Amnesty International uspořádaly v rámci společné kampaně Chce to souhlas ve středu akci na podporu redefinice znásilnění v českém trestním zákoníku. Účastníci mohli rovnou na Malostranském náměstí podepsat petici za změnu legislativy a také si přečíst skutečné příběhy žen, které si znásilněním prošly. Akce cílila také přímo na politiky: nejdůležitější články v prosazení zákonné úpravy, která by konečně mohla pomoci k nápravě společenského vnímání a trestání sexuálního násilí v Česku. „Poslanci, poslankyně, senátoři a senátorky sem mohou přijít, popovídat si, proč tu nápravu potřebujeme a co oni v tom můžou udělat,“ řekla ČTK Irena Hůlová z Amnesty International.
O sexuálním násilí a redefinici znásilnění píše Heroine dlouhodobě. Ta současná se totiž nezakládá na absenci souhlasu, ale na pohrůžce násilím: zcela tak ignoruje například fakt, že oběti znásilnění mají tendenci se aktivně nebránit. Naopak v danou chvíli často zamrznou, což je z pohledu psychologů zcela standardní reakce. Zažitý stereotyp ale ovlivňuje rozhodování soudců, kteří za znásilnění pachatelům v mnoha případech ukládají pouze podmínky. Na redefinici znásilnění v českém právu je nejvyšší čas.
Poslankyně odmítají workoholismus a prosazují přívětivější harmonogram jednání
Foto: Jan Polák/Wikimedia Commons
Část poslanců se bouří proti současnému nastavení ve sněmovně, které podle nich znemožňuje sladění rodinného a pracovního života. Mnohahodinové mimořádné schůze, obstrukce a noční jednání jsou totiž neudržitelné zejména pro rodiče (a budeme-li upřímní, hlavně pro matky) malých dětí. Proti stávajícímu režimu se nyní ohrazuje výzva „za přívětivější podmínky jednání poslanecké sněmovny“ poslankyně Marie Jílkové (KDU-ČSL). Podepsalo ji více než třicet jejích kolegů a kolegyň, polovinu signatářů tvoří muži. Požadují například lepší předvídatelnost mimořádných schůzí, sudý počet týdnů v jednacím rozvrhu nebo povinné, osmihodinové pauzy na spánek při dlouhých jednáních vyvolaných obstrukcemi, píše server Seznam Zprávy. Změny chce Jílková zavést také kvůli dalším zaměstnancům sněmovny, na které režim dopadá.
„Není již arénou převážně mužů středního a staršího věku s odrostlými dětmi. Podíl poslankyň a poslanců, kteří jsou rodiči malých či školou povinných dětí, je více než čtvrtinový, řada dalších pečuje o další závislé členy rodiny,“ podotkli zákonodárci ve výzvě určené šéfce sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09), která uvedla, že je pro ni problematika zásadní.
Téma slaďování práce a rodiny je, zdá se, věčné, a to i v nejvyšších politických patrech. Ve společnosti se totiž stále čeká, že ženy se budou primárně věnovat péči: ty, kterým takové rozdělení nevyhovuje, se pak setkávají s řadou překážek a nízkou flexibilitou zejména v zaměstnání. O tom, jak stále nutíme ženy k volbě mezi rodinou a kariérou, napsala pro Heroine.cz Tereza Semotamová. Šlo také o hlavní téma podzimní konference Svět podle Heroine, kde o něm s moderátorkou Janou Ciglerovou diskutovala právnička Šárka Homfray, komentátor Petr Bittner, ředitelka Aperia Eliška Kodyšová, socioložka Lenka Simerská a matematik René Levínský.
Ústecká Krajská zdravotní hledá „Královnu Labe“. Do soutěže o údajnou krásu srdce nezapomeňte připojit fotku postavy
Strážci patriarchátu
Foto: Krajská zdravotní" />Foto: Krajská zdravotní
Staré dobré soutěže krásy pořádané zaměstnavatelem patří k českému devadesátkovému folkloru stejně, jako sestřih Jaromíra Jágra nebo zmrzliny z Family Frostu. V poslední době ale jejich organizátoři začali narážet na překvapivou změnu vnímání: hodnotit podřízené na základě vzhledu a nechávat je procházet po pódiu místního kulturního domu výměnou za „hodnotné ceny“ už vyšlo z módy. Vedení podniku Krajská zdravotní v Ústí nad Labem se proto tuto patálii rozhodlo obejít a vyhlásilo cenu Královny Labe, v níž se má hodnotit „krása srdce, laskavosti a lidskosti“. Bohužel je k přihlášce nutné přiložit také fotku obličeje i celé postavy, píše server Hlídací Pes. Jak budou z fotografií pořadatelé hodnotit krásu srdce? Odhalí ji snad Jan Čenský, který má galavečer s vyhlášením moderovat? Nevíme. O tom, kdo tento týden získává anticenu Strážci patriarchátu, ale máme jasno.
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
