Zaujmout teenagery může být oříšek, ale co teprve, když je učíte odborné předměty, jako je latinský jazyk, anatomie nebo somatologie? Výukové metody Lady Stuchlé jsou pestré. Používá paměťové příběhy nebo asociace. Pracuje také hodně s barvami a emocemi žáků a žákyň. Učitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Kladně nyní zvítězila v jubilejním desátém ročníku soutěže pro inspirativní pedagogy a pedagožky Global Teacher Prize Czech Republic. Rozhovor s ní si můžete přečíst na Heroine.cz.

Lada Stuchlá vystudovala porodní asistenci. Jenže během praxí zjistila, že noční směny v porodnici jí nebudou vyhovovat. Navíc se jí nelíbil odmítavý přístup porodních asistentek vůči žákyním, kterým se měly na praxích věnovat. Rozhodla se proto pro navazující studium učitelství pro zdravotnické školy a pedagogiku si zamilovala. Dnes vyučuje fyziologii, psychologii, latinu nebo anatomii.
Teenagery často učí složitá témata. Aby u dětí vzbudila zájem, používá metodu paměťových příběhů - vypráví jim často osobní příběh, který si děti zapamatují a navíc u nich vyvolá emoce. O danou věc pak jeví větší zájem. Třeba když děti učí o ledvinách, vypráví jim, jak měl její otec ledvinový kámen a odmítal s ním jít k lékaři. Při výuce latiny zase s dětmi vyhledává asociace s českými slovy. Těžká slovíčka si díky tomu děti lépe zapamatují. Příkladem může být močovod - ureter - transportér moči z ledviny do močového měchýře.
Na koho nefungují asociace, ten pracuje s barvami. Na každého totiž platí něco jiného a jsou děti, kterým při učení spíš pomáhá vést si strukturovaně sešit, podtrhávat si slova, rozlišovat barvy. Například červenou používají žákyně a žáci na důležité výrazy, modrou na ty méně důležité, žlutou na latinu. Stuchlá také hodně pracuje s emocemi žáků a žákyň. Na začátku hodiny zjišťuje, v jakém jsou zrovna rozpoložení a podle toho nastavuje, jak bude daná hodina vypadat - jestli mají děti spíš náladu na klasický výklad nebo třeba chtějí diskutovat ve dvojicích.
Podle Stuchlé je důležité rozvíjet u budoucích zdravotníků měkké dovednosti. Ty je prý vyučuje zejména svým přístupem ke svým žákům a žákyním. Snaží se s nimi jednat s respektem, laskavě, s dětmi si vyká, aby si byli rovni. Je pro ni důležité, aby děti byly ve škole duševně v pohodě. Tím, že takto k dětem přistupuje, si podle ní měkké dovednosti podprahově osvojí. Také s nimi měkké dovednosti probírá v předmětu psychologie a komunikace.
O tom, co je podle Stuchlé nejtěžší na výuce odborných předmětů, co je pokládá za podmínku k efektivnímu učení nebo proč se při práci na střední škole pustila do studia předškolní pedagogiky si můžete přečíst na Heroine.cz.