Myslela jsem, že jsem jen smutná. Menopauza přitom dokáže ohrozit i život, ženy jsou na ni často samy, varuje režisérka
Když dánská režisérka Louise Unmack Kjeldsen začala trpět nespavostí, úzkostmi a výpadky paměti, nenapadlo ji, že jde o menopauzu. Při natáčení dokumentu tajemství menopauzy ale zjistila, že miliony žen po celém světě procházejí podobnou zkušeností, a to často bez pomoci a s pocitem hluboké osamělosti. „Pokud mohou symptomy menopauzy dovést ženy k tomu, že už nechtějí žít, potřebujeme o tom vědět mnohem víc,“ říká v rozhovoru.
K dy jste si sama uvědomila, že vás ovlivňuje menopauza?
Byla jsem tehdy ve velmi dobrém období svého života. Bylo mi něco přes padesát, děti už byly dospělé a odstěhované. S manželem jsme si užívali novou svobodu. O menopauze jsem samozřejmě věděla. Moje doktorka mi řekla, že do ní vstupuji, já tomu ale nechtěla věnovat moc pozornosti, je to přece přirozená věc.
Jenže postupně se věci začaly měnit. Nikdy jsem neměla problémy se spánkem, nikdy jsem netrpěla depresemi. Najednou bylo všechno jinak. Začala jsem ztrácet sebevědomí, zapomínala jsem věci, pletla jsem si adresy důležitých schůzek. Ale vůbec mě nenapadlo spojit si to. Myslela jsem, že truchlím, protože děti odešly z domu, nebo kvůli nemocnému otci, o kterého jsem se starala. Připisovala jsem to stárnutí, pocitu ztráty hodnoty ve společnosti posedlé mládím a plodností.
Jednou jsem si stěžovala na nespavost producentce, se kterou jsem pracovala, a ona řekla, že zažila totéž a že by to mohly být symptomy menopauzy. Doporučila mi zkusit hormonální terapii. Začala jsem googlit a hledat zkušenosti jiných. A najednou jsem objevila obrovské množství žen po celém světě, které se pídily po stejných odpovědích jako já.
Překvapilo vás, kolik žen prožívá něco podobného?
Ano. A také to, že všechny mají stejné otázky a že je lékaři často neberou vážně. Nakonec jsem hormony začala užívat. Nechci ovšem vystupovat jako propagátorka hormonální terapie, protože není prokázané, že by pomáhala na všechny symptomy. Ví se ale, že velmi dobře funguje na návaly horka – a když se zlepší návaly, zlepší se často i spánek. Já sama jsem po hormonální terapii měla pocit, že mám zase svůj starý život. Vrátila se mi energie a díky tomu jsem vůbec dokázala film dokončit.
To zdaleka není všechno. V článku se také dočtete:
- Proč stále nevíme jistě, jestli hormonální terapie pomáhá, nebo spíš škodí.
- Jak menopauza ovlivňuje pracovní život žen a proč to není jen jejich individuální problém.
- Co je „menopauzální deprese“ a co může pomoci, když na ni antidepresiva nezabírají.
- Co by měla o menopauze vědět každá mladá žena už dnes.
Chcete si přečíst celý text? Odemkněte si celý web a získejte plný přístup k dalším textům Heroine nejen o ženském zdraví.
Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.
Sobě i diváctvu jste na začátku filmu položila otázku, co se stane, až „dojde poslední vajíčko“. Našla jste odpověď?
Ne, alespoň ne v plném rozsahu. Zrovna včera jsem o tom mluvila s kamarádkami a pořád řešíme věci jako: „Máme brát estrogen? Nebo progesteron?“ A i když mají ženy důvěru ve své lékaře, stejně mají pocit, že jsou na to samy, a nezbývá jim než experimentovat. Musela jsem tedy během natáčení trochu změnit úhel pohledu. Nemohla jsem natočit film, který by dával jednoznačné odpovědi. A z toho vychází i jeho název – Tajemství menopauzy.
