Křeče po každém jídle, nekonečná únava. Lidem s onemocněním IBS často nevěří ani lékaři, diagnóza může trvat roky

Bolesti břicha a nekonečné problémy s trávením trápí Magdalenu (28 let) už od dětství. Dlouho jim ale nikdo nevěnoval pozornost. V pubertě začala své potíže řešit sama Magdalena, ale z ordinací si opakovaně odnesla ujištění, že jsou to „jenom nervy a stres“. A tak se trápila dál, jak popisuje Lucie Zajda ve svém textu o IBS pro web Heroine.cz: „Magdalena mluví o začarovaném kruhu: o gaslightování v ordinacích, kterému nakonec uvěřila. Tiše trpěla v práci a na poslední chvíli rušila plány kvůli bolesti či nevolnosti. „A hlavně jsem z toho všeho tak strašně unavená,“ dodává. Únava je u IBS typická – fyzická i existenciální. „Vyčerpám se kolem třetí odpoledne a po osmé už usínám.“

Energii znovu svůj stav začít řešit dodal Magdaleně nový vztah. „Najednou mi to otevřelo oči: aha, ono to není normální. Partner*ka mě pak přiměl*a znovu se objednat k obvodnímu a trvat na dalších testech a dalších a dalších žádankách na specializovaná vyšetření. A vytrvat i přes neustálý gaslighting a nedůvěru,“ říká. Po roce intenzivního obíhání, bolestivých invazivních vyšetřeních, přemlouvání a boji s beznadějí přišla diagnóza: syndrom dráždivého tračníku.“

Už jen to, že Magdalena svou diagnózu získala, je malé vítězství. „Na jedné straně stojí pacienti a pacientky – vyčerpaní, hledající odpovědi. A na straně druhé přetížený zdravotnický systém, dlouhé čekací lhůty, málo lékařů a lékařek, stereotypy. Někdo tak může čelit, podobně jako Magdalena, bagatelizaci a nedůvěře,“ popisuje Zajda realisticky situaci mnoha nemocných. IBS není zlomená noha a diagnostikuje se těžce. I proto přepracovaní lékaři nebo lékařky mívají sklony potíže zlehčovat. IBS se navíc ze zatím nezjištěných důvodů vyskytuje častěji u žen.

A nejde o nějaký okrajový problém, jak upozorňuje gastroenterolog Jana Šťovíček z Interní kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol: „Moderní Římská kritéria IV, tedy seznam parametrů, na jejichž základě je stanovena konkrétní funkční diagnóza, udávají u dospělých prevalenci přibližně 4–6 procent. Pro Česko chybí velká národní studie, ale při aplikaci evropských odhadů jde řádově o stovky tisíc dospělých.“ Samotná diagnóza, které předchází mnoho času stráveného v ordinacích a řada nepříjemných vyšetření, je ale teprve začátek. Co se děje poté a jak se IBS léčí se dočtete na webu Heroine.cz.