„Spadla jsem do toho, ani nevím jak. A najednou v tom člověk byl a hrál tu hru, aniž si uvědomoval, že ho někdo zneužívá, obtěžuje, že mu ubližuje.“ Příběh, který vám vyprávíme, se stal na jedné české vysoké škole. Není to příběh ojedinělý. Vztahy mezi vyučujícími a studujícími na akademické půdě vznikaly a stále vznikají, přitom se ale nedostatečně nahlas mluví o tom, že nikdy nejde o vztah rovnocenný. Svou mocenskou asymetrií může slabší stranu snadno přivést do nesnází.
„Ze začátku jsem to nebrala jako špatnou věc,“ konstatuje dívka z úvodní citace. Konal se fakultní večírek, na vysokých školách nic neobvyklého, popíjel se alkohol, promíchali se studující s vyučujícími. Na večírku se dotyčná studentka začala bavit se svým vyučujícím, který projevoval během hovoru zájem o její studium, taky jí nabídl tykání. Po nějaké době se jí při náhodném setkání na chodbě školy zeptal, zda by se nemohli zase vidět. Mimo fakultu. Souhlasila. „V té době mi nedocházelo, co všechno je na tom špatně. O mocenské asymetrii jsem nepřemýšlela,“ dodává dnes s tím, že ale zároveň už tehdy tušila, že jít k němu domů nebyl ten nejlepší nápad. I on se za to ráno omlouval, chtěl ji ovšem vidět znovu. „Myslela jsem si, že spolu máme vztah. Po nějaké době se ukázalo, že takových, které si tohle myslí, je nás na fakultě víc,“ dodává s tím, že o dalších dívkách se dozvěděla, až když se věc začala na fakultě řešit oficiálně.
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!