Příběh hledání vaginálního zdraví nemá vždycky šťastný konec. Gynekoložka Táňa Glosová řeší vaginální dyskomfort svých pacientek v ambulanci denně. A dobře ví, že jednoduchá odpověď na tyto vleklé potíže neexistuje. Roli hraje zdravá strava, správná hygiena, ale i spokojenost s intimním partnerským životem. Připomínáme článek, který by měl číst každý, kdo má co do činění s vagínou.
Kolik žen vlastně vaginálním dyskomfortem trpí?
Je to problém, se kterým se za svůj život potká snad každá žena. Jen výjimečně se s tím problémem žena nepotká vůbec. Některá to řeší jednou, někdo to řeší opakovaně, někomu se to dostane do chronické fáze a vůbec se to nedaří léčit. Denně mám v ordinaci odhadem tak tři ženy, které dyskomfort řeší. Takže v gynekologické ambulanci je to běžná záležitost.
Co to vlastně je a proč je to problém?
Vagina je orgán, který není sterilní, je kolonizovaný bakteriemi. Ty bakterie tam normálně žijí a občas se stane, že se některé přemnoží. Další stupeň je, že se to vyvine v zánět. A jsou i takové záněty, kdy se do pohlavních orgánů dostanou mikroorganismy, které tam nemají co dělat, třeba bičenky poševní nebo chlamydie. Na druhou stranu - když k nám přijde žena s tím, že má nějaké pálení, svědění nebo divný pocit v pochvě, tak to ještě neznamená, že má zánět. Kromě gynekologických můžou být i příčiny z jiné oblasti, může jít například o kožní choroby nebo alergie. Svědit mohou dokonce i některé přednádorové stavy. Poševní dyskomfort je zkrátka pocit, kdy v souvislosti se svými zevními genitáliemi zažívá žena nějakou nepohodu.
A často je to tedy svědění, pálení…
Ano. Někdy pocit píchání, bolesti při sexu, zápach, výtok nebo jen dráždění.
Jsou nějaké otázky ohledně jeho vzniku a udržování, které zatím nejsou zodpovězené?
Je to téma, které je někdy těžké uchopit. Obvykle žena přijde, řekne, že ji svědí nebo pálí v pochvě, my ji vyšetříme a zaléčíme. Většinou dostane vaginální čípky, týden je užívá a už je to v pohodě. Ale jsou ženy, kterým se potíže vracejí opakovaně, doslova tím trpí. Mají opakované vaginální záněty, dyskomfort se jim vrací. Děláme jim vyšetření, např. kultivace, ale žádná jednoznačná příčina se nezjistí.
Někdy si nevíme rady a rádi bychom ženám nabídli něco jiného než tu běžnou protiinfekční léčbu. Lidem, kteří mají vleklé potíže, ale v kultivacích nic zásadního neobjevíme, doporučuju, aby zkusili nějaké doplňky stravy nebo bylinné a dejme tomu „alternativní“ způsoby léčby. Různé výplachy a dezinfekční přípravky. Ženy si většinou najdou něco, co jim funguje.
Také hodně doporučuju probiotika, protože si myslím, že střevní zdraví a osídlení těla těmi správnými bakteriemi pomáhá. Nejen v pochvě, ale i ve střevě, protože to spolu souvisí.
U hodně zoufalých lidí mám zkušenost, že docela dobře účinkují antidepresiva. Ale někteří o tom moc nechtějí slyšet…
Existují ambulance, které se na ženy s chronickými potížemi vyloženě specializují, ale je jich bohužel málo. Ty ženy tím potom opravdu trpí, trápí se tím. Byla bych strašně ráda, kdyby bylo k dispozici takových ambulancí pro chronické potíže mnohem víc.
Jinde ve světě je specializace běžná?
To nevím, ale myslím si, že tohle je problém všude. Správná diagnostika těchto problémů je náročná časově i finančně. U hodně zoufalých lidí mám zkušenost, že docela dobře účinkují antidepresiva. Ale někteří o tom moc nechtějí slyšet…
Kdo o tom nechce slyšet?
Některé pacientky mají pocit, že si o nich myslíme, že jsou „blázni“, že si ty potíže vymýšlejí, ale tak to není. Funguje to trochu jako v tom vtipu, kdy přijde pacient k psychiatrovi a ten se ho zeptá, jestli pořád vidí ty bílé myšky. Pacient odpoví: vidím je pořád, ale už mi to nevadí. U některých vaginálních problémů je to podobné. Mám pacientky, kterým to opravdu pomohlo. A to je nakonec ten cíl. Nechci to vůbec shazovat, neříkám, že když ženu něco svědí, tak jí nacpeme „léky na hlavu“ a bude to dobré. Je to spíš taková nadstavba – žena už je tak nervózní z toho, že se jí ty potíže pořád vracejí, že když se zklidní, potíže se zlepší.
Když dyskomfort přeroste v psychické trápení, tak pak řešíte to psychické trápení.
Ale vždy je potřeba to citlivě vysvětlit.
Ve skupině na Facebooku, která vznikla v souvislosti s článkem o hledání vaginálního zdraví Vagina Quest, je přes 400 žen a stále přibývají. Příspěvky v této skupině jsou často srdcervoucí. Ženy dlouhodobě trpí. V systému to není viděno jako velký problém, ale evidentně je, když máte denně asi deset procent pacientek s podobnými potížemi.
Je to problém. Ta problematika je opomíjená, řekla bych, že je „málo atraktivní“. My v gynekologii věnujeme hodně pozornosti prevencím, péči o těhotné a léčbě benigních i maligních nádorů nebo pánevních zánětů. Neříkám, že je to podřadné téma, ale asi by opravdu pomohla specializace. Léčba chronického vaginálního zánětu je finančně zatěžující a spotřebuje hodně času. Když to pojišťovna neuhradí, tak se gynekolog logicky nemůže hodinu zabývat jednou pacientkou s výtokem.
Zdrojem kvasinkových infekcí i dalších nepříjemností jsou i bazény a koupaliště. Problémem není samotné koupání, ale to, jak se ženy chovají poté. Vlhká, teplá místa v podobě mokrých plavek jsou ideálním místem pro rozmnožování různých bakterií. Respondentky průzkumu společnosti sebamed trpěly kvasinkovou infekcí nebo svěděním, pálením či jiným podrážděním intimních partií nejčastěji v letních měsících. Těmto problémům však Češky umějí poměrně dobře předcházet, 61 % z nich se po každém vykoupání chodí sprchovat. Ovšem v mokrých plavkách po koupání stále zůstává vice než polovina českých žen.
To skoro vypadá, že ten problém je v tom, jak jsou nastavené úhrady.
Trochu. Ale není to tak, že gynekologové neléčí chronické vaginální záněty, protože to nedostanou zaplaceno. Znám hodně gynekologů, my máme své pacienty rádi, většinou se jim opravdu snažíme pomoct. Možná bychom se my měli postarat o to, abychom si ty úhrady líp vyjednali… Ale jsme zase u toho, kdyby se tomu nějaká ambulance mohla věnovat naplno, určitě by to pomohlo. Pojišťovně by se to taky vyplatilo, protože když je žena v pořádku, tak nebude chodit na dvacet vyšetření u dvaceti doktorů.
Chronické potíže jsou nákladné.
Ano. Ale peníze nejsou to hlavní.
Mohou být inspirací i jiné přístupy než západní medicína – ájurvéda, čínská medicína, psychosomatika?
Naší prioritou je to, aby ženy byly v pořádku a spokojené. Podporuju ženy, když mi řeknou, že jim pomohly bylinky nebo čínská medicína. U chronických potíží má západní medicína co dohánět – a v gynekologii zvlášť. Gynekologie je obor, který má kromě porodnictví k dispozici v zásadě tři typy léčby – antibiotika, operaci a hormony. Hrozně ráda bych měla i jiné možnosti. Někdy se musí hodně pátrat, co ženě je. Proto si myslím, že je dobré, když chodí k jednomu gynekologovi, protože už ji zná a dokáže rozpoznat, jestli v tom nehraje roli ta psychická složka nebo onemocnění negynekologického původu.
Protože trápení může být i na začátku potíží…
Jasně. A ty potíže mohou souviset i se sexuálním životem, s traumaty v sexuální oblasti. V ambulanci nemáme vždycky prostor to rozebírat, ale pokud se mi s tím žena svěří, tak to s ní proberu. Když je pro ženu sex traumatizující, tak ji to pak může třeba pálit.
Zažila jste případy, kdy pomohla změna sexuálního partnera?
Změna sexuálního partnera může potíže zhoršit i zlepšit, to se děje běžně. Samozřejmé jsou potíže v případě nákazy sexuálně přenosnou chorobou. Potíže ale mohou nastat i po změně partnera, i když o klasickou přenosnou chorobu nejde. Ti dva lidí na sebe nejsou „zvyklí“, respektive nejsou na sebe zvyklé jejich mikroflóry. Je jim to trapné, protože měli první vášnivý sex, a najednou z toho oba mají nepříjemnosti. Ale ještě o tom spolu nejsou schopni mluvit, protože se ještě tak dobře neznají. Nebo se stává, že má žena milence a objeví se jí vaginální potíže. Není to sexuálně přenosná nemoc, ale jen podráždění těmi neznámými bakteriemi. Na druhou stranu existují výjimečně i situace, kdy žena po změně partnera potíže mít přestane.
Kdy se ještě tyto potíže obvykle objevují?
Ženy premenopauzální, menopauzální nebo ženy, které kojí, mají málo estrogenu. Z toho důvodu je sliznice pochvy špatně vyživovaná a je pak náchylná k zánětům. V tom případě pomohou vaginální estrogeny. To jsou hormony, které ale působí víceméně jen v tom místě.
Vaginální mikroflóra je složitě vyvážený systém. Co jej nejvíc poškozuje?
To se přesně neví. U každého jedince v tom mohou hrát roli jiné faktory, některé ženy přesně vědí, co je pro ně rizikové. Někomu třeba vadí návštěva bazénu, jiné nevyhovuje nekvalitní prefabrikovaná strava s přebytkem rychlých cukrů, někomu vadí určitý typ prádla nebo pracího prášku, tampony, sex v premenstruačním období… Prevencí je naopak zdravá a čerstvá strava s obsahem přirozených probiotik. Probiotika jsou hodně důležitá; když člověk dobře jí, tak ani nemusí brát doplňky stravy. Roli hraje i prádlo, umělé materiály to zhoršují stejně jako celodenní sezení u počítače. Také když se lidé málo hýbají, trpí na zácpy a pak se ve střevě přemnoží ty špatné bakterie.
A roli hraje i hygiena.
Někteří lidé se příliš často koupou. Tím, že se pořád myjí, si vyplavují přirozené bakterie a pak jsou náchylnější k zánětům. Píše se to v každé učebnici, léta o tom mluvíme, ale stejně se mi stává, že přijde žena – často mladá –, která má opakovaně kvasinky. A pak zjistíme, že se pořád sprchuje a mydlí. Nechci lidi nabádat, aby se nemyli, ale nesmí se to přehánět. Když se pětkrát denně sprchujete, tak se přirozená mikroflóra poškodí a dlouho trvá, než se to zase vrátí do normálu.
Speciální mýdla určená pro intimní hygienu jsou v pohodě?
Ano. Nebo čistá voda.
Setkáváte se s tím, že se lidé za své potíže stydí?
Ano, ale s ženami je to jednodušší než s muži. Pomáhá i to, že žena má obvykle svého gynekologa, na kterého je zvyklá a s nímž je pro ni jednodušší to řešit. Pro muže to bývá choulostivější, na to téma se bavit nechtějí, ale doktoři, kteří se touhle problematikou zabývají – ať už gynekologové, venerologové, nebo dermatologové – jsou na to zvyklí. Jim nepřijde divné, že tam člověk přijde, svlékne se a ukáže jim zarudlý penis. Nebojte se s těmi problémy přijít hned, když se ještě dají přeléčit jednoduše.
Když mám pocit dyskomfortu, má smysl zkusit nejdřív upravit životosprávu, stravu a pohyb?
Ano. Mám i pacientky, které začaly používat menstruační kalíšky místo tamponů, a také se jim to zlepšilo. Někteří lidé přestanou mít potíže, když vysadí hormonální antikoncepci. Někomu zase nesedí tělísko…
Takže neexistuje jediná odpověď na všechny vaginální potíže.
Neexistuje. Je to zapeklitá problematika. Je potřeba nebát se s tím obrátit na svého lékaře nebo lékařku. Nebo si najít gynekologa, který se tím opravdu bude chtít zabývat.