Zatímco o menopauze už se v posledních letech mluví více, perimenopauza stále zůstává ve společnosti tabu. Ženy, které změnou hladiny hormonů procházejí, ji často chybně zaměňují za stres, a zbytečně tak oddalují návštěvu lékaře, říká farmaceutka a odbornice na menopauzu Leila Zajac. Na co si ve věku okolo čtyřiceti let dávat pozor? Kdy je vhodné příznaky perimenopauzy řešit s lékaři? A kdy je a není vhodná hormonální léčba? Přečtěte si rozhovor na webu Heroine.cz.
Zatímco menopauza obvykle přichází na prahu padesátky, už po čtyřicátém roce věku může žena prožívat příznaky takzvané perimenopauzy. Toto období se vyznačuje změnami v hladinách hormonů a s nimi souvisejícími návaly horka, kolísáním nálad, silným pocením a dalšími nepříjemnými projevy. Leila Zajac, která téměř 20 let působila v oblasti farmacie a regulace léků včetně pozic ve slovenském Státním ústavu pro kontrolu léčiv a společnosti Bristol Myers Squibb, především doporučuje nečekat, až když je vám „opravdu“ špatně. Doporučuje hledat způsoby, jak tělu v náročném období pomoci, a to co nejdříve. Perimenopauza a menopauza nejsou období, která si ženy „musí“ protrpět.
„Nejčastější otázka, kterou dostávám, je: Kdy jsem už v dostatečné nepohodě, abych se mohla obrátit na lékaře? Je to takové typické myšlení žen, že jim musí být opravdu špatně, nedokážou vstát z postele a teprve potom zajdou k lékaři a začnou to řešit. A to jen proto, aby ho neotravovaly se svými potížemi,“ říká Zajac rozhovoru na webu Heroine.cz.
Ženy tak perimenopauzu řeší často mnohem později, než by mohly. Mnohdy ji navíc ani nepoznají. První příznaky si podle farmaceutky Zajac často nepřiřadí k hormonálním změnám. Jsou mylně přesvědčení, že menopauzální příznaky přicházejí až po ukončení menstruace.
„Je tu šedá zóna od přibližně čtyřicátého roku života ženy, u některých i dříve, kdy nepohodu ještě nepřipisujeme hormonálním změnám, ale spíše životnímu stresu. Ženy často slyší: ty jsi ještě příliš mladá na menopauzu. Přitom v perimenopauze můžeme prožít i deset let svého života a je opravdu škoda, pokud je to ve snížené kvalitě kvůli nepříjemným příznakům.“
„Nejprve by se mělo mluvit o tom, co chce žena konkrétně řešit – zda jde o zlepšení současné kvality života nebo o prevenci onemocnění. Lékař nebo lékařka má zmapovat příznaky a zhodnotit, zda se dají ovlivnit i životním stylem, a posoudit rizika pro dlouhodobé zdraví,“ říká Zajac v rozhovoru na webu Heroine.cz. „Některé ženy vstupují do perimenopauzy již se sníženou kostní hmotou – ať už v důsledku onemocnění, užívání některých léků, či dlouholeté nízké hmotnosti – u nich je vyšší riziko osteoporózy. Považuji za důležité podívat se na ženu komplexně,“ dodává.
Kdy je vhodná hormonální terapie? Jaké ženy ji naopak používat nemohou? Proč je pro ženy okolo čtyřicítky důležité prověřit svůj celkový zdravotní stav? A dočkáme se menopauzálních klinik, které už fungují v některých everopských zemích? Celý rozhovor, který vedla Beáta Obradovičová, čtěte na webu Heroine.cz.
