Gynekoložka: Rakovina děložního čípku díky vakcíně v některých zemích vymizí, ne ale všude
Gynekoložka Júlia Hederlingová se v bratislavské ružinovské nemocnici věnuje pacientkám s rakovinou. Přestože absolvovala několik podnětných stáží v zahraničí, zůstala na Slovensku. Do její ambulance chodí mladé ženy, často jen třicátnice, s diagnózou rakoviny děložního čípku, kterým se snaží pomoci, aby se vyhnuly radikálnímu řešení – vyoperování reprodukčních orgánů – a mohly ještě v budoucnosti otěhotnět.
Na Slovensku ročně umírá na rakovinu děložního čípku dvě stě až dvě stě padesát žen. Číslo je oproti zbytku Evropy stále příliš vysoké. „Je to smutné, protože je velmi pravděpodobné, že v některých zemích za pár desítek let už toto onemocnění nebude vůbec existovat,“ říká lékařka Hederlingová. Apeluje na očkování proti HPV viru, díky kterému tento druh rakoviny může úplně vymizet.
V rozhovoru s Júlií Hederlingovou se dočtete:
- zda v gynekologii přetrvává převaha mužů-lékařů;
- proč si vybrala onkogynekologii, a ne například porodnictví;
- proč je důležité nechat se očkovat proti HPV viru a chodit na screeningy;
- co se naučila o komunikaci s pacientkami.
Vystudovala jste medicínu a rozhodla jste se pro gynekologii. Proč?
Už na škole, hned po prvních stážích v nemocnici, jsem velmi rychle pochopila, že mě to táhne spíše k chirurgickým oborům, ne k interním. To byl první krok, který mě nasměroval ke gynekologii. Navíc je to velmi široký obor. Specializace je gynekologie a porodnictví a po atestaci může člověk pokračovat dále s různorodým zaměřením od ultrazvukové diagnostiky přes fetomaternální medicínu (týká se plodu a matky – pozn. red.) nebo reprodukční medicínu až po samotnou gynekologii, která má ještě několik podspecializací.
A konečně, měli jsme to v rodině, protože babička byla gynekoložka a byla člověk, kterého jsem velmi obdivovala. I to určitě ovlivnilo mé rozhodnutí.
