Poprvé se postavila hrozbě lidstva. Nepotřebovala kulomet ani nahotu. Film Predátor přepsal pravidla

Tento fakt dokázal rozpoutat „kulturní války“ mezi fanoušky žánru; stejně jako v politice ale v reálném světě nejsou ve svém jádru nic jiného než zcela absurdní debatou nad tím, zda ženy patří do veřejného života, nebo ne, a samy o sobě nejsou příliš zajímavé. Samotné nenávistné útoky a komentáře, které se zaměřují na samotný fakt, že žena vstupuje na výsostné pole mužů (tedy do hlavní role akčního filmu), nestojí za velkou pozornost, byť je jejich míra zrovna u tohoto filmu nebývale intenzivní a hnusná. Jde o poslední kvičení, vyprovázející patriarchát na smetiště dějin.

Galerie: Drobná žena dokázala porazit Predátora. Nepotřebovala rotační kulomet ani nahotu: 

Není ničím novým, že se i v akčních a sci-fi filmech začínají objevovat ženy také v jiné roli než jako krásný objekt, který hlavní hrdina zachraňuje. Poslední dekádu a zejména s příchodem streamovacích platforem se takových filmů objevuje stále více; několik posledních akčních hitů Netflixu je přímo postavených na tom, že nepřátele na potkání kosí žena (Anna, SAS: Zrození černé labutě, Kate, Interceptor atd.).

Posvátná série a ikonický Arnold

Proč tedy nový Predátor najednou vyvolal takové vášně? Jde o film z „posvátné“ série žánru, který ho do značné míry definoval. A je to film, který po mnoha špatných pokusech po hodně dlouhé době sklízí dobré recenze, i odpůrci ženských postav jej tedy musejí vnímat jako velmi dobrý. Nelze se také vyhnout přímému srovnání hlavní hrdinky nového filmu Naru a její představitelky Amber Midthunder s absolutní ikonou žánru – samotným Arnoldem Schwarzeneggerem, který byl hlavním hrdinou prvního Predátora a ztělesněním maskulinity.

To u řady lidí vyvolává skřípění zubů a pocit, že něco takového nelze tolerovat. Proto hledají záminky, jak hlavní hrdinku Naru symbolicky „sestřelit“. Převládající směr takových úvah je, že je nerealistické, aby drobná žena porazila Predátora. Beru, že pokud jde o klasický akční film, může mu ledaskdo vyčítat, že akční scény, ve kterých padesátikilová žena přepere deset stokilových mužů po sobě, jsou přitažené za vlasy. Můžeme namítnout, že celý akční žánr je jen pohádka pro dospělé a jako celek z principu přitažený za vlasy; žádný muž přeci neunese rotační kulomet a tisíce nábojů v jedné ruce a nepřežije zásah granátu – o nějaké reálnosti na tomto poli celkově nemůže být řeč. 

Já zjevně patřím k těm, kterým „feministická propaganda“ ve filmu rozhodně nevadí, už jen proto, že si uvědomuji, že ve velké většině ostatních akčních filmů je přítomná neviditelná „patriarchální propaganda“, minimálně na té úrovni, že opakuje a tím posiluje konzervativní vzorce – muž je ten aktivní, který všechno zařídí, a žena je buď pasivní krásný objekt, případně kráska, která muži pomáhá a je ta chytřejší a vynalézavější. 

Na film Predátor: Kořist tvůrci nahotou nelákají. Postava Naru perfektně funguje, aniž by byla stereotypně „ženská“ nebo prvoplánově sexy. Ten nejlepší výraz, který mě pro popis její postavy ve filmu napadá, je prostě normální. Právě v tom vidím ten velký zlom. Pokud půjde kinematografie tímhle směrem, možná se jednou dočkáme doby, kdy se nad ženskou hlavní hrdinkou v akčním filmu nikdo nepozastaví… Bude prostě normální.