Nehýbu se moc, ale jsem normálně do pohody. Film o sexuálních potřebách lidí s postižením
„Hledám chlapa. Jsem sama a potřebovala bych trochu lásky a objetí, přitulení, popřípadě i více. Hlavně ať se s tebou dá zároveň i hodit pokec. Píšu pomalu, tak tomu, kdo se ozve, prosím o trpělivost. Nehýbu se moc, ale jsem normálně do pohody.“ Inzerát osmadvacetileté Jany ilustruje jeden z nejbolestnějších problémů života hendikepovaných. Nedostatek tělesných, nejen sexuálních kontaktů. Jak z toho ven? Nejen o tom vypráví silný, dojemný, ale i zábavný dokument Chci tě, jestli to dokážeš, který právě vstupuje do českých kin a na streamovací platformu Dafilms.
Jana Urbanová má diagnózu mozkové obrny a těžké skoliózy. Celý život tráví na lůžku, v horizontální poloze, s tělem pokrouceným a zesláblým v důsledku svého hendikepu. Zdálo by se, že její život musí být monotónní a neveselý. Jenže to by tu nesměla být Martina, Janina matka. Zchátralá, ale přitom stále vitální, energická a charismatická alkoholička se o Janu stará. Krmí ji, obléká a svléká, přebaluje i obstarává. Přitom ale odmítá vnímat ji jako chudinku. „Ona má 28 let, ona je dospělá, víte?“ říká Martina pohoršeným kolemjdoucím na pouti, kde Janě dává ochutnávat místní medovinu.
Dceru převáží vleže na improvizovaném vozíku a snaží se s ní žít maximálně normální život. Líčí jí a hezky obléká, přivádí mezi lidi. Janě ale její neustálá péče už přerůstá přes hlavu, chtěla by se osamostatnit. A také zažít nějaký kontakt s mužem. Ani to pro Martinu není problém, sežene Janě hned několik potenciálních sexuálních asistentů. Nejsou to profesionální asistenti, pocházejí z dost různorodých prostředí, Jana ale díky nim konečně nachází smysl tam, kde ho dosud neviděla.
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
