E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium

10 mýtů o znásilnění a sexuálním násilí vysvětluje policejní psycholožka Ludmila Čírtková

22. listopad 2021
25 940

Sexuální násilí nepatří do vyspělé společnosti a mělo by být náležitě vyšetřováno i tvrdě trestáno. Ač se zdá, že jsme v tomto pozadu, podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové je Česko ve vyhodnocování, vyšetřování i trestání podobných činů zhruba nastejno se západní Evropou. Z velké části proto, že různé mýty a předsudky, které sexuální násilí doprovází, jsou hluboce zakořeněné. „Tyto mýty přitom oběti poškozují razantním způsobem. Způsobují psychické rány, které někdy oběť traumatizují víc než samotný zážitek,“ říká policejní psycholožka a soudní znalkyně.

Foto: Shutterstock
  1. Mýtus o správném znásilnění

Podle Čírtkové jde asi o nejrozšířenější stereotyp spojený ve veřejném povědomí se znásilněním. „Jde o představu, že v případě znásilnění jde zpravidla o cizího pachatele, který je nejčastěji poháněn silným sexuálním pudem, číhá na vhodnou oběť, zpravidla osamělou ženu na odlehlé lokalitě, kde ji záludně přepadává,“ líčí sugestivně. Realita je podle ní jiná a zásadně odlišná. Cizí pachatel má na svědomí pouze 20 procent znásilnění, zbytek mají pachatelé, které oběť zná - z rodiny, přátelského okruhu či nejbližšího okolí oběti a jejích známých. 

Aktuální číslo

  • Kulturní války režisérky Barbary Herz
  • Může být matka dobrý „vědec“?
  • Jak vychovat odolné děti
  • Rodičovská půl na půl 
Popup se zavře za 8s
Prémiový článek

Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!

Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!