Markéta Gajdošová popisuje, proč až 75 % žen žije v narušených stravovacích vzorcích, kdy se z jídla stává početní úloha nebo soutěž v sebekontrole. V nové epizodě podcastu Hlas mluví o tom, jak vypadá běžná realita pod tlakem mýtů o zázračném efektu půstu, k čemu je nám vlastně vláknina a jaké „zaručené“ postupy z Instagramu bychom měli ignorovat.
„Výživa je mnohem víc než to, co máme na talíři. Je to i sebepéče a respekt sobě,“ vysvětluje nutriční terapeutka Markéta Gajdošová v nové epizodě podcastu Hlas Heroine. O jídle totiž nikdy neuvažujeme ve vakuu, náš vztah k jídlu odráží, jaký vztah máme sami k sobě.
I když se rodíme s dokonalou schopností číst signály svého těla, postupně je ztrácíme. „Počínaje poznámkami typu ‚neodejdeš od stolu, dokud to nesníš' po multitasking u jídla. Nemáme čas si k jídlu v klidu sednout a vnímat, jestli jíme z pocitu hladu, nebo kvůli tomu, že je prostě čas oběda,“ vypočítává Markéta Gajdošová. „Celé to prostředí je tak narušené, že v tom ztratíme sami sebe.“
Podle výživové terapeutky bychom teoreticky měli být schopní umět regulovat, kolik jídla potřebujeme a kdy. A měli bychom poznat, kdy máme hlad a kdy chuť. „A když je to hlad, jestli je fyzický, nebo emoční. Ale tyhle signály ztrácíme neuvěřitelně brzy.“
„Ideální je dostat se do stavu, který označujeme jako intuitivní stravování,“ ale k tomu, abychom to dokázali, bohužel se nestačí jen říct „poslouchejte svoje tělo“. „Taková ta rada ‚prostě jezte tak, jak tělo potřebuje, a poslouchejte svoje tělo‘, sice zní krásně, ale bohužel pro většinu lidí nefunguje,“ uvědomuje si Markéta Gajdošová. Markéta také pojmenovává jeden z největších problémů: zahlcení radami, které se navzájem vyvracejí. „Věřím, že svět výživy nikdy nebyl přehlcenější, než je teď.“
A právě proto jsou tak populární jednoduchá, až podezřele přesná doporučení. „Obzvlášť na sociálních sítích zní líp nějaká velmi konkrétní informace, kdy lidé mají pocit, že teď stačí, když budou dělat tohle, tuhle konkrétní věc a ono to udělá zásadní rozdíl.“ Jenže výživa je mnohem komplexnější a jednoduché zázračné rady, které tak často trendují na sítích, nás nespasí.
Markéta připomíná, že Vánoce jsou čas, který otestuje naše celkové nastavení. „Obecně je prosincová sezóna testem vztahu k jídlu, protože pro spoustu lidí to znamená období – všechno, nebo nic.“ Ale Markéta Gajdošová připomíná, že to je jen sezóna roku, která naše stravovací návyky vůbec rozhodit nemusí. „Pokud jsou naše návyky stabilní, tak se pro nás nic moc nemění,“ uvažuje. Ale zároveň si uvědomuje, že pro drtivou většinu lidí je to nejnáročnější stravovací období.
V podcastu mluví také o tom, že vůbec není nutné si všechny dobroty odpírat, doporučuje ale dělat vědomá rozhodnutí, co kdy jíst. „A ta vědomá volba vůbec nemusí být založená jenom na tom, že můj level hladu je dostatečný, abych se najedla. Může být založená i na tom, že je pro mě vzácné být s rodinou a že ta vánočka od babičky je moje vzpomínka na dětství.“
Vztah k jídlu je podle Markéty Gajdošové spektrum, na jednom konci je intuitivní stravování, na druhém poruchy příjmu potravy. „Někde uprostřed jsou narušené stravovací vzorce. A ve většině moderních států, se narušené vzorce týkají až 75 % žen.“
To je šokující číslo, které znamená, že mnoho z těchto vzorců už považujeme za úplně normální, protože je vidíme běžně ve svém okolí. Ani maximální disciplinovanost, kterou naše společnost adoruje, nebo absolutní kontrola přitom nemusí znamenat, že je náš vztah s jídlem v pořádku.
„Ta hranice je téměř nepostřehnutelná. Z praxe vnímám, že spousta lidí ji překročí tak jednoduše, že ani nevědí jak. To jsou ti, co pak říkají, že už mají kalkulačku kalorií v hlavě a že se nedokážou na jídlo ani podívat, aniž by automaticky nekalkulovali, co má kolik kalorií. Tohle se odnaučit může být hodně složité,“ upozorňuje výživová terapeutka.
V podcastu mluví také o tom, jakou roli by v našem stravovacím režimu měly mít tolik populární doplňky stravy. A rozebíráme i konkrétní trendy ze sociálních sítí, například okouzlení bílkovinami nebo vlákninou. „Tohle vnímám jako jednu z velmi častých chyb, že se lidi snaží dosáhnout příjmu vlákny skrze ovoce a zeleninu. Abyste obsáhla doporučené minimální denní množství vlákniny jenom ze zeleniny a ovoce, musela byste toho sníst v řádech vyšších kil. A to je téměř nemožné,“ varuje.
Poslechněte si celou epizodu s předplatným Heroine nebo na Forendors.cz/heroine.
