Mikuláš není povinný a jde ho slavit bez strachu. Nedovolte, aby se děti třásly před čertem, radí Kateřina Trávníček

„Je naprosto zásadní si uvědomit, že výchova strachem ve skutečnosti není výchovná. Ani na to navázané vyvolávání pocitu viny a zahanbení rozhodně nejsou cestou k podpoře zdravého sebeobrazu dítěte,“ vysvětluje Kateřina Trávníček, influencerka a psychoterapeutka ve výcviku. „Nemusíte zvát čerta domů, a už vůbec nemusíte čerta používat jako výchovný nástroj. Nemusíte ani Mikulášovi do školy a školky posílat seznam hříchů svého dítěte.“

Jak oslavit Mikuláše smysluplně? Kateřina Trávníček doporučuje změnit atmosféru: „Můžeme se rozhodnout pro slavení, kde Mikuláš a Anděl představují laskavost a inspiraci. Místo strašení můžeme volit reflexi chování. Mikuláš, jako moudrý a laskavý starý muž, se dítěte může ptát: „Co se ti letos povedlo a z čeho máš radost?“ nebo „S čím bys chtěl/a příští rok víc pomáhat mamince, tatínkovi nebo sourozencům?“ a hlavně „Který dobrý skutek ti udělal největší radost?“

Můžete se rozhodnout Mikuláše vůbec neslavit, nebo zkusit ve škole či školce vysvětlit a obhájit svou vlastní představu. Vyučujícím je možné například říct: „„Přejeme si, aby Mikuláš nebyl spojený se strachem. Prosím, nepoužívejte strašení čertem ani čtení hříchů.“ nebo „Pokud bude čert, prosím, aby měl klidnou roli a nezasahoval do osobního prostoru dětí.“

Jak na příchod Mikuláše a jeho družiny do třídy připravit své děti? A jak se postavit k další části tradice, kdy vyučující, prarodiče i další příbuzní zahrnují děti obrovským množstvím často velmi nezdravých a nekvalitních sladkostí? Své tipy na komunikaci sdílí Kateřina Trávníček v textu na webu Heroine.cz, kde má pro nás všechny i jedno mikulášské přání: „Nechť jsou naše balíčky plné symboliky, zdraví a příběhů, a ne strachu.“