Heroine do schránkyPředplatit časopis 
Předplatné časopisu

Diskuze k článku:

Když vám zemře dítě před narozením, nemusí vám zůstat jen díra v srdci, říká Moje Heroine Klára Svobodová

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Veronika | 4. 6. 2022 21:15

Já jsem o dítě přišla a dokázala jsem se z toho dostat, aniž by mi hráblo. A znám takových žen několik.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Vagina Quest | 2. 6. 2022 9:28

Každé ženě, která přijde o dítě hrábne, tak snad to moc neodnesou její děti. :/

-7
Reagovat | Citovat | Nahlásit


Diskuze k článku:

Iris | 5. 6. 2022 23:48

nějak mi to ustřihlo poslední slovo - netrpěl.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Iris | 5. 6. 2022 23:46

B:
Já myslím, že některé věci s inteligencí nesouvisí.
Moje matka je velmi inteligentní a přesto mě nikdy nemusela - narodila jsem se nechtěně a vychovali mě prarodiče. S matkou se mi nikdy nepodařilo navázat přijatelný vztah - dneska se o ni starám, protože jsem jediná, kdo jí zbyl - beru to jako povinnost vůči jejím rodičům, kteří mě vychovali. Naštěstí má matka dost peněz, tak jsem jí zařídila byt v poměrně drahém, ale příjemném prostředí a 2x týdně jí vozím nákup a uklízím...
Já jsem přišla o druhé dítě na počátku 7. měsíce - byl to nucený porod - těžké poškození plodu.
Moje první dítě mělo tehdy 4 roky. Trvalo mi cca 18 let, než jsem to dokázala vstřebat - taky díky svému okolí, které mě v dobré víře mi pomoct spíš utvrzovalo v tom, další dítě už nemít...
Můj syn naštěstí mým

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Iris | 5. 6. 2022 23:28 | reakce na Vagina Quest - 2. 6. 2022 9:28

Citace - Vagina Quest / 2. 6. 2022 09:28

Každé ženě, která přijde o dítě hrábne, tak snad to moc neodnesou její děti. :/


To je blbost. Není to procházka růžovým sadem a někdy to trvá dlouho než se člověk opět srovná, ale "hrábnout" jí nemusí.
Taky jsem přišla o dítě - nucený porod na začátku 7. měsíce - nic, oč by člověk stál. A rozhodně mi nehráblo.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Veronika | 4. 6. 2022 21:15 | reakce na Vagina Quest - 2. 6. 2022 9:28

Já jsem o dítě přišla a dokázala jsem se z toho dostat, aniž by mi hráblo. A znám takových žen několik.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

B | 2. 6. 2022 10:18

Vagina Quest: Bych teda neřekla, že z toho musí každé hrábnout. Navíc... co je přesná definice hrábnutí? Ono totiž záleží na tom, co s z čeho vezmete. Když jsem hloupej tvor, bude to těžko něco užitečného, ale hlupák dokáže zmrvit všechno. Ostatně už i Goya věděl, co budí přízraky. byl totiž génius na rozdíl od většiny společnosti.:D

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vagina Quest | 2. 6. 2022 9:28

Každé ženě, která přijde o dítě hrábne, tak snad to moc neodnesou její děti. :/

-7
Reagovat | Citovat | Nahlásit

B | 2. 6. 2022 8:20

...a vlastně bych se ani nedivila, kdyby moje máti mou těžce postiženou sestru, která měla prakticky mrtvý mozek, tehdy z milosti zabila. Je trochu divný, že umřela na Vánoce... možná dárek?
Je to tedy jen spekulace, moje máti by to rozhodně nikdy nepřiznala, ona by nikdy nic nepřiznala. I o menstruaci mi kdysi řekla, že si sedla na hřebík a všeobecně se vždycky snaží si před všema hrát na správnou hospodyňku, naprosto normální ženu a velmi si na tomhle svém obrazu zakládá, takže k eutanázii vlastního dítěte by se nepřiznala nikdy nikomu, i kdyby to vážně udělala. Každopádně její smrt vždy zmiňovala jako vysvobození.
Ani nevím, jestli už tehdy nebyla těhotná se mnou. Pokud byla, pak i kdyby ji nezabila, ale jen si její smrt při záchvatu přála, pak je jasné, že mohla mít pocit viny, který pak zřejmě hodila na mě.
No, vinit i z nemožného se mě snažila i pokud otěhotněla až později... já se s ní totiž bavila tak málo (snaha se jí vyhnout už od malička), že neznám přesnou časovou osu. Fakta jsou ta, že má sestra zemřela na Štedrý den, byly jí cca tři roky a byla těžce postižená díky špatně provedenému porodu.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

B | 2. 6. 2022 7:26

Neumím si ani představit, jaké musí být přijít o dítě, nebo mít dítě postižené.
Ostatně to umŕňuje i negativní pocity k mojí matce. Sice je to retard (ona moc inteligentní opravdu není), co mě celé dětství týral a nikoho to nezajímalo, dokonce ani když jsem utíkala z domu, nebo se pokusila zabít...to holt už asi tak děti dělaj, proč hledat nějaký důvod v rodině, že?
Každopádně mé máti umřela první dcera. Byla velmi těžce postižená, protože tehdy asi rodil děti nějaký umělec...ona totiž při porodu utrpěla krvácení do mozku a na pokoji s ní byl chlapeček, co měl to samé, ale "jen oslepl". Sestra pak žila ještě tři roky. Byla slepá, hluchá a prakticky živá-mrtvá. Každopádně nikdo nic ani nevyšetřoval, protože tehdy to bylo všem asi jedno.
Moje máti byla vlastně ráda, když ta malá umřela, protože to tak bylo prostě lepší.

Pak chtěla mít moc dítě, které by bylo zdravé. To dítě jsem byla já, jenže jsem nebyla dítě, co by chtěla. Asi začala věřit, že svým přáním vyvolala něco z jiného světa. Vlastně mi tvrdila, že nejsem její dítě a kéž prý by žila má sestra a byla zdravá a é já.
Bylo to hluboké narušení už předtím nejspíš poměrně labilní a nepříliš inteligentní osoby, která zažila silné trauma. I když mi zničila dětsví a prakticky tím ovlivnila celý život (nejen ona, ale i nulová pomoc od společnosti) nemůžu říct, že bych k ní cítila nenávist, protože si musela projít něčím strašným a nikdo jí nijak nepomohl, nedostala žádnou satisfakci, nic.

Tohle jsou věci, se kterými se těžko vyrovná i hodně inteligentní tvor, natož někdo jako je má matka.

Myslím, že podobných hororových příběhů jsou tisíce. Když umře mimínko, nebo něco podobně traumatizujícího, netrpí často jen matka, ale může se to odrazit i na ostatních členech rodiny a může se to odrážet desítky let. Ostatně i můj otec všechno, co vyváděla nejspíš nehnutě trpěl, protože mu to bylo líto... těžko říct, jestli je to kýžené posílení vztahů, když se lidé trpí z lítosti a zvyku a tak...no pro někoho je to možná ta ideální celoživotní hetero láska, za mě teda ne, protože jsem to viděla.:D

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit