Diskuze k článku:

Druhá vlna je tady. Co to bude znamenat pro rovnost žen a mužů?

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Umfa | 1. 10. 2020 16:37

Proč by vláda měla hledět na genderové dopady svých opatření? U nás je rovnost obou (všech :-)) pohlaví zaručena a není nutné je tudíž dále zohledňovat. Pokud některé ženy a muži vystupují v genderově specifických rolích, je to jen na základě jejich přání a oboustranného konsensu a není tudíž nutné to jakkoliv zohledňovat.

-17
Reagovat | Citovat | Nahlásit


Diskuze k článku:

Petr Scholz | 7. 3. 2021 10:05

Předně bych rád podotkl, že oceňuji styl, kterým jsou články na Heroine psány. Ve srovnání s anglofonními médii je relativně civilizovaný, bez přehnané agrese a vypjatých emocí, které se, zejména v USA, staly normou a pronikly už i do Evropy.

V tomto duchu prosím přijměte i následující postřehy:
Většina hospodářských krizí má větší dopady na muže, neboť typicky nejvíce postižená jsou odvětví, kde převažují muži – výstavba, nákladní doprava, těžba nerostných zdrojů. Toto dokumentuje několik výzkumů, snadno na internetu najdete. Je tedy poněkud nevyvážené, když jedenkrát je to trochu jinak (přitom i tato krize dopadá na muže velmi vážně, takže rozdíl velký není - a to ani nezmiňuji, že muži na COVID umírají častěji než ženy), a najednou je z toho genderové téma a ženám je nutno postkytovat zvláštní pozornost a pomoc.

Práce žen v domácnosti není neplacená. Skrze institut společného jmění manželů získává i žena pracující v domácnosti podíl na příjmech manžela a v případě rozvodu pak i typicky významnou část majetku nabytého v průběhu manželství, byť se o něj nepřičinila prací v zaměstnání. Důvodem pro „oprávněnost“ takového obohacení je, že se předpokládá, že partner přinášející nižší výdělek, bude pracovat více v domácnosti. Další kompenzací jí poskytuje důchodový systém. Vzhledem k tomu, že ženy se v průměru dožívají vyššího věku muži, by správně měly do penze odcházet později než muži, tak, aby poměr doby ekomonicky produktivního života a doby strávené v penzi, byl stejný pro obě pohlaví. Stávající důchodové systémy však tento aspekt nerespektují a typicky nastavují penzijní věk na absolutní věk, shodný pro obě pohlaví. Muži tím fakticky dotují důchody žen a ženy odcházejí do penze dříve, než by bylo spravedlivé s ohledem na vyšší věk, kterého se v průměru dožijí.

Pokud jde o rozdíl ve mzdách mužů a žen, celkové číslo, které v článku zmiňujete, nezohledňuje strukturální rozdíly v zaměstnanosti, skutečný čas strávený prací, ani objem a kvalitu odvedené práce. Onen ukazatel sloučí všechny mzdy v ekonomice, ať už jsou to platy horníků, učitelek, manažerů, lékařek, atd. do jediného čísla. Míchá tedy odměňování kvalitativně různých prací do jediného čísla. Rozhodně tedy není schopen vypovědět nic o tom, zda za stejnou práci dostávají muži a ženy stejnou odměnu. Feministická média často, a domnívám se, že záměrně, prezentují tento údaj nesprávně.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Umfa | 1. 10. 2020 16:37

Proč by vláda měla hledět na genderové dopady svých opatření? U nás je rovnost obou (všech :-)) pohlaví zaručena a není nutné je tudíž dále zohledňovat. Pokud některé ženy a muži vystupují v genderově specifických rolích, je to jen na základě jejich přání a oboustranného konsensu a není tudíž nutné to jakkoliv zohledňovat.

-17
Reagovat | Citovat | Nahlásit