Druhá vlna je tady. Co to bude znamenat pro rovnost žen a mužů?

10 386 | Šárka Homfray | 1. 10. 2020 | 1 komentář | Ženy v karanténě

Na jaře jsme se ve velké míře stáhli do svých domovů, změnil se způsob, jakým studujeme, pracujeme, trávíme volný čas nebo nakupujeme. Někdo to možná vítal jako možnost zvolnit a vypadnout z tempa, ale řadě lidí – častěji žen – naopak povinnosti a stres přibyly. Skutečně to tak bylo, nebo jsme jen měly takový pocit? A co si z toho vzít do druhé vlny?

Zdroj: Shutterstock

Jak dopady samotné pandemie, tak přijatých opatření, nejsou neutrální. Na různé skupiny lidí dopadají odlišně a to platí i o mužích a ženách. V této souvislosti je důležité vědět, že v otázce genderové rovnosti si Česká republika v mezinárodním srovnání nestojí příliš dobře – podle Světového ekonomického fóra jsme na 78. místě ze 153 hodnocených zemí.

Při již tak ne úplně dobré situaci je nezbytné být k dopadům na genderovou rovnost o to citlivější. Už někdy v dubnu se objevila varování (např. Sociologického ústavu Akademie věd ČR) před horším dopadem covidové situace na ženy a tam, kde se nepřijala vhodná opatření, se tyto dopady skutečně později potvrdily.

Jako nejdůležitější kulisy na úvodní scéně z jara letošního roku můžeme vnímat přetrvávající rozdělení našeho pracovního trhu na „typicky“ mužské a ženské profese, nerovnoměrné rozdělení péče o děti a další blízké, a nevyvážené dělení neplacené práce (zejména péče o domácnost) mezi ženy a muže. Od těchto skutečností (a dalších s nimi souvisejících faktorů) se pak odvíjejí dopady celé situace.

Práce pro ženy

Míra rozdělení pracovního trhu se v čase mění jen pozvolna. To platí i pro ta povolaní, ve kterých ženy typicky působí nejčastěji. Najdeme je převážně v odvětvích tzv. první linie (typicky zdravotnictví a sociální péče), ale i v odvětvích, která záhy pocítila ekonomické obtíže, např. turismus nebo gastroprůmysl.

Toto rozdělení se ale neprojevuje jen v zaměstnaneckých pozicích. I u osob samostatně výdělečně činných nalezneme podobně dělené obory. Ačkoli podnikatelé převažují mezi muži, jsou v odvětví nejvíce zasažených jarními opatřeními (osobní služby spojené s cestováním, provozem stravovacích a ubytovacích zařízení, pohostinstvím, kadeřnictvím a kosmetikou) více zastoupeny ženy.

Okruh zasažených odvětví, a tím i dopady na zaměstnanost, se liší od toho, co známe z dřívějších krizí. Typicky přicházejí na řadu nejdříve odvětví jako stavebnictví, tentokrát šlo ale úplně o jiné obory – zejména služby spojené s osobní přítomností klientů. Dopady byly poměrně rychle patrné. Míra nezaměstnanosti v dubnu a květnu 2020 prudce vzrostla v porovnání s březnem 2020 a nárůst nezaměstnanosti je větší u žen.

V tzv. první linii pak byly a jsou dopady jiné – vysoký podíl žen ve zdravotnictví byl jedním z prvních ukazatelů toho, že dopady aktuální krize budou genderově zabarvené. Uzavření škol a školek (od 11. března) znamenalo výrazné riziko nedostatku zdravotnického personálu, typicky zdravotních sester. U některých z těchto odvětví také není žádným tajemstvím, že jde o náročné profese, jejíž náročnost zvyšuje mimo jiné nedostatek personálu a nízké odměňování. Teď na podzim se pak projevila další obava, která byla na jaře naštěstí v podstatě odvrácena – rostoucí počty nakažených zdravotníků a zdravotnic.

Druhá směna také pro ženy

S vyšším podílem péče a neplacené práce, kterou ženy vykonávají, a zároveň s tím, že jejich výdělek je obvykle v rodině ten nižší, často i velmi výrazně, se pojí celá řada dopadů. Jedním z nich je skutečnost, že jsou to častěji ženy, které pečují o nemocné dítě nebo z jiných obdobných důvodů čerpají tzv. překážky v práci na straně zaměstnance.

Jak se často celé rodiny včetně dětí školního a předškolního věku přesunuly mnohem více do domácí sféry, pochopitelně narostl objem práce s tím spojené. Jak uvádí Sociologický ústav AV ČR, je péče o domácnost i blízké osoby u nás výrazně nerovnoměrně rozdělená: „Podle dostupných dat jsou to v 68 % rodin ženy, kdo pomáhá dětem s přípravou do školy, v 92 % případů ženy perou, v 76 % uklízí a v 79 % vaří. O senior(k)y pečují z 80 % ženy a v případě stálé péče opouští zaměstnání ten, kdo má nižší příjem – většinou se tedy výdělku vzdá opět žena.“

Jedním z prvních plošných opatření bylo uzavření škol i naprosté většiny předškolních zařízení. Rodičům často nezbylo nic jiného, než aby alespoň jeden z nich zůstal doma „na ošetřovačce“. Žádostí o ošetřovné z důvodu uzavření škol byly v jednotlivých měsících desítky až stovky tisíc.

Uzavření škol bylo náročné i kvůli nutnosti zajištění vzdělávání ve změněných podmínkách. Toto opatření bylo přijato velmi rychle, školy na něj nereagovaly jednotně, obdobně jednotlivé rodiny neměly stejné možnosti, zejména co se týká příslušného vybavení nebo možnosti rodičů na výuku a přípravu dohlížet. Nejednotnost postupu jednak znamenala pro řadu rodičů vysoké časové nároky, které s největší pravděpodobností dopadaly častěji na matky, jednak mohla pro některé děti znamenat i výrazně zhoršenou možnost absolvovat příslušnou část výuky a přípravy.  Toto může mít do budoucna pro jednotlivé děti i jejich rodiny zásadní dopady – zejména v okamžiku, kdy se situace opakuje.

Matky samoživitelky jako ohrožená skupina

Domácnosti sólo rodičů se nacházejí v obtížné situaci i mimo nouzový stav a 90 % sólo rodičů jsou ženy. Polovina zaměstnaných sólo matek má hrubé měsíční příjmy z hlavního zaměstnání nižší než 21 580 Kč; vzhledem k nižším příjmům mají domácnosti sólo matek menší finanční rezervy, méně osob, na které se mohou obrátit, když peníze dojdou. Častěji bydlí v nájmu a náklady na bydlení pro ně představují výraznou zátěž, takže opatření, která mají za cíl odlehčit lidem při splácení hypoték, jim tedy situaci neulehčí. Jsou statisticky významně častěji zaměstnané tzv. prekérní formou práce (smlouva na dobu určitou, DPP, DPČ) a poměrně často jsou zaměstnány v zasažených odvětvích.

O pětinu nižší platy

Ženy u nás odpracují téměř stejné množství hodin v placené práci, v druhé směně pak neúměrně více. Za to je jim odměnou nižší výdělek – Česká republika se stále v rámci EU umisťuje jako země s jedním z nejvyšších celkových rozdílů v odměňování mezi ženami a muži (gender pay gap), a to na 3. místě s rozdílem 20.1 %. Nezanedbatelný vliv má i skutečnost, že pouze v minimální části českých domácností se dvěma vydělávajícími dospělými má žena vyšší příjem než muž – podle údajů z výzkumu provedeného pro MPSV jde jen o asi 10 % domácností.

To z nich a z jejich dětí činí skutečně zranitelnou skupinu, a nejen z ekonomického hlediska. Míra stresu a zodpovědnosti, o kterou se nemají s kým podělit, je rovněž vyšší v klidných časech, natož když přidáme zavřené školy či školky nebo onemocnění, ať už vlastní nebo v rodině.

Dopady a opatření

Uvést lze celou řadu dalších dopadů. Zhoršená situace panovala v otázce domácího násilí a pomoci jeho obětem. Zhoršila se dostupnost zdravotní péče, včetně péče o duševní zdraví, a to v situaci zvýšené psychické zátěže.  Nikoho nepřekvapí, že ženy v době jarní „první vlny“ pandemie trpěly obavami a stresem z celé situace více než muži.

Vláda některými přijatými opatřeními reagovala na hrozící dopady a některé se skutečně podařilo zmírnit. Například ošetřovné, zejména jeho navýšení, prodloužení a rozšíření nepochybně zachránilo práci a příjem nejedné matce, programy jako Antivirus pak pomohly zbrzdit nástup nezaměstnanosti. Vše ale ošetřeno nebylo a s ohledem na rychlý sled přijímaných opatření ani ošetřeno být nemohlo. O to důležitější je pak si vyhodnotit, co bylo vhodné a dostatečné, co se osvědčilo pro nastupující vlnu a co bychom si měli ponechat i pro tzv. nový normál. Před koncem prázdnin bylo na toto téma zpracováno několik studií a analýz, formulována i doporučení, a to i od subjektů důsledně zohledňujících genderové hledisko celé situace. Nutnost vyhodnocování genderových dopadů pak akcentovala i Rada vlády pro rovnost žen a mužů ve svém finálním souboru doporučení.

Pro příště…

Kdo se rozhlédne ve své rodině a okolí, musí dopady pandemie vidět jasně i bez studií a analýz. Zasaženy jsou feminizované profese jako je zdravotnictví. Zvýšení domácích povinností dopadá více na ženy, které jich vykonávají nepoměrně mnoho. Ztráta zaměstnání hrozí opět ve feminizovaných odvětvích a ženy jsou často v prekérní pracovní situaci už teď. Samoživitelky se potýkají se stresem i ohrožením chudobou i v klidnějších časech. Oběti domácího násilí, u kterého se dá čekat nárůst, jsou také nejčastěji ženy.

Bez ohledu na to, co si možná část veřejnosti (a bohužel i politické reprezentace) myslí, genderově citlivá formulace veřejných politik a politických opatření není nějaké nadržování ženám – ublíženým, ufňukaným chudinkám. Jde o respektování skutečnosti, že ženy a muži v naší společnosti žijí poněkud odlišné životy, mají odlišné potřeby i problémy. Přijímaná opatření na ně málokdy dopadají stejně. Pokud se toto bude ignorovat, bude politika k velké, často i nadpoloviční, části společnosti nespravedlivá nebo alespoň nešetrná. Dopady necitlivých opatření pak ponesou nejen ženy, ale i jejich rodiny a společnost jako celek.

Požadavek respektu k doporučením odborníků a odbornic ve vztahu ke genderovým dopadům dalších kroků je tedy jeden z těch nejzákladnějších, který bychom měli na politickou reprezentaci vznášet. I kdyby jen proto, aby dopady covidové krize nebyly ještě horší, než být musí.

Autorka pod záštitou Nadace Rosy Luxemburgové zpracovala podrobnou analýzu genderových dopadů pandemie. Analýza je součástí souboru kritických studií k dopadům pandemie a je dostupná na webu nadace.

Šárka Homfray

Šárka Homfray

Právnička a odborářka. Věnuje se zejména pracovnímu a služebnímu právu, zabývá se mimo jiné nerovným zacházením a diskriminací, genderovými aspekty práva a světa... Další články.

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Umfa | 1. 10. 2020 | 16:37

Proč by vláda měla hledět na genderové dopady svých opatření? U nás je rovnost obou (všech :-)) pohlaví zaručena a není nutné je tudíž dále zohledňovat. Pokud některé ženy a muži vystupují v genderově specifických rolích, je to jen na základě jejich přání a oboustranného konsensu a není tudíž nutné to jakkoliv zohledňovat.

-14
Reagovat

Naše další projekty

Peníze

Očima expertů: Trump vs. Biden. Jak volby ovlivní ekonomiku a akciové trhy

Sestřelí výsledky prezidentských voleb v USA finanční trhy? Který z kandidátů je pro světovou ekonomiku přijatelnější? A kdo má větší šanci...

Peníze

Škube vás dodavatel energií? Nebuďte za kavku

Náklady na život rostou, inflace se pohybuje kolem tří procent. Výdaje se dají snížit třeba přechodem k levnějšímu dodavateli energií. Jak...

Finmag

Jestli na vás udělali švindl, suďte se i o prkotinu. Pro obecné dobro

Někdy spadnou Windows, někdy Boeing – a někdy selhává právní stát. S nedokonalostí práva se musíme smířit stejně jako s hrozbou infarktu,...

Finmag

Právo je sebenaplňující proroctví

Právo zjednodušit nejde, jeho složitost vyplývá ze složitosti společnosti. Potřebujeme je ale užívat statečněji, důsledněji a lidštěji,...