Heroine do schránkyPředplatit časopis
Předplatné časopisu

Práce už není jen výplata, ale i okno do komunity

KariéraOsobnostPráce
Spolupráce
| 20. 12. 2021
Práce už není jen výplata, ale i okno do komunity
Foto: Mews

Jak to vidí Jan Meissner, Community Manager ve startupu Mews? „Nemám rád klišé, ale říct to musím: spíš než tučná výplatní páska je v práci důležitá komunita. Ta by pak ideálně měla být otevřená a víc než na zářezy v CV hledět na to, s kým má tu čest.“

Jsem Community Manager startupu, který vytváří digitální systém pro hotely z celého světa. To by možná mohlo svádět k představě, že se naše kanceláře hemží samými robustními chlápky s doktorátem z programování (a nějaké tu skutečně potkáte). Ale uvidíte mezi nimi například i sympatickou lingvistku se zájmem o módu nebo bývalého výsadkáře, který kdysi velel stovce vojáků.

Zájem předčí pracovní úspěchy

I u nás dobře víme, že čím pestřejší tým, tím lépe. Zdaleka nám nejde o to, jestli programujete od školky nebo jestli jste podstatnou část mládí strávili v posluchárně ČVUT. Což samozřejmě neznamená, že u nás nenajdou práci softwaroví inženýři – ale může se třeba stát, že jim bude šéfovat dvaadvacetiletý absolvent Matfyz, protože zrovna ten vede celý tým, který se stará o technologickou platformu.

Zkrátka a dobře, rozhodující není věk, životopis nebo pohlaví, ale spíš ryzí chuť pracovat na produktu a nějaký ten talent. Kdo je má, ten se uchytí, a časem se může vyšplhat i tam, kde by se viděl nejraději. Pomohou mu v tom nejen zkušenější kolegové, ale také třeba možnost publikovat vlastní myšlenky na technologickém blogu (na tom našem se jen za poslední dva roky vystřídalo 30 autorů z různých týmů) nebo přednášet o svých nápadech na různých konferencích a podobných akcích. Bez ohledu na to, zda je matador či junior.

Příležitost dělat něco dobrého

Jsem přesvědčený, že každý je ve svém jádru dobrák a v každém je tak trochu zakódováno, že by měl pomáhat. A myslím, že dobré vedení firmy dokáže tuto niternou potřebu naplňovat. Proto našim lidem pomáháme najít aktivity, ve kterých mohou svůj přirozený altruismus realizovat.

Pár konkrétních příkladů: třetina našich kolegů z tech týmu jsou absolventi MatFyz. Když se proto objevila příležitost stát se strategickým partnerem univerzity, bylo jasné, že do toho půjdeme. Díky tomu vracíme něco našim kořenům. A nejde jen o finanční výpomoc – kdykoliv se objeví šance předat vědomosti na přednáškách, rádi přiložíme ruku k dílu.

Samotné jádro našeho technologického týmu vzešlo ze studentského spolku, těm se proto ve volných chvílích snažíme také pomáhat. Současně jsme aktivní v projektu Czechitas, který se zasazuje o více žen mezi programátory. A nakonec – jak už jsem zmínil – jsou mezi námi samozřejmě i lidé, kteří programování objevili jinde než v posluchárně vysoké školy. Pro podobné nadšence vznikla platforma junior.guru (projekt Honzy Javorka), která dává možnost potkávat se s programátory různých úrovní zkušeností. Díky tomu mohou mentorovat naši jak juniorní, tak seniorní kolegové.

Dost času i na sebe

Pokud je člověk zvídavý, otevřený a přináší nové nápady, můžeme mu dát šanci vyrůst. A současně tím dává možnost vyrůst nám. Což je něco, čeho si jako firma vážně ceníme a chceme to odměňovat, ideálně něčím lákavějším než limonádou v ledničce zdarma.

Proto jsme zavedli takzvané wellness středy, kdy má každý šanci věnovat se místo sezení v kanceláři něčemu příjemnému – někdo jde na brunch, jiný se třeba vydá na výlet nebo si jde zasportovat. Vývojářské týmy si také vybírají jeden den v měsíci, kdy se soustředí i na něco jiného než na vlastní práci. Třeba se podívají do vedlejší kanceláře, napíšou něco na blog nebo si vymění postřehy s kolegy, kteří dělají na jiném projektu. Dalším benefitem je, že všichni máme díky opcím svůj podíl ve firmě. A nakonec to nejlepší: každý si může vybrat přesně tolik dovolené, kolik potřebuje. Protože i od té nejlepší práce na světě je potřeba si někdy pořádně oddychnout.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Šťastné a veselé v posteli!
    Lidi s feministickým pohledem na svět si prý užívají lepší sex než ostatní. Dokážou se totiž vykašlat na představy o tom, co je a není normální, a je pro ně zásadní vzájemný respekt. Heroine představuje první vydání věnované sexu. Buďte bez obav, že bychom chtěli někoho nebo něco soudit. Ať vás tenhle dárek příjemně naladí…
  • „Bylo to jako šlápnout na minu“
    Tak začíná článek Pavlíny, která krátce po 40. narozeninách dala průchod své touze po sexu, po cizích mužských tělech, po potěšení bez závazků. Potřebovala zjistit, kdo vlastně je. Text, u kterého se možná budete červenat, protože naráží na představy o tom, co se může a sluší.
  • Máte rádi áčko?
    Chtějí ženy anální sex, nebo se jen přizpůsobují mužské touze a představám z porna? Na to se v článku ptá Zuzana Kašparová, spoluautorka podcastu Vyhonit ďábla. Vyzpovídala několik žen, pro které je tato praktika důležitým zdrojem slasti, a připomíná, že penetrace není všechno.
  • Komu vadí svobodné ženy
    Na rozdíl od doby před pár lety už dnes v Česku jen málokdo veřejně hlásá, že když žena říká ne, myslí tím ve skutečnosti ano. Ten posun ovšem nenastal sám od sebe. Obrovskou zásluhu na něm má naše cover star, zakladatelka organizace Konsent a neúnavná čeřitelka stojatých sexistických vod Johanna Nejedlová.

a spousta dalšího čtení…