Muž na rodičovské je pořád výjimka. Jak na ni dostat víc tátů?

10 722 | Šárka Homfray | 10. 2. 2020 | Táta na rodičovské

„Se synem chceme být v jeho dětství oba. Žádné bariéry jsme neřešili, prostě jsme se tak rozhodli, a všem třem nám prospívá, že ani jeden nepracujeme naplno,“ říká osmatřicetiletý učitel Marek a tátu na rodičovské tak vykreslí jako něco naprosto normálního. Jenže na rodičovskou u nás chodí jen asi 2 % mužů. Vyptávala jsem se několika otců, kteří na „tradiční“ model nepřistoupili, a dozvěděla se, že i když to vždy není jednoduché, jde o skvělé rozhodnutí.

V posledních třiceti letech se matky odkláněly od rychlého návratu do práce spojeného s uložením dětí do jeslí. Mateřská a rodičovská dovolená se postupně prodlužovala, až začala téměř bez výjimky znamenat mnohaletý pobyt matky v domácnosti. Teď ale mluvíme o Česku, jinde v Evropě vypadá péče o děti v nejranějším věku jinak. Délka mateřské a rodičovské se v jednotlivých státech liší, stejně tak dostupnost zařízení pro péči o děti. Rozdíly jsou i v míře zapojení otců do denní péče. Progresivní jsou hlavně skandinávské země, a to nejen díky méně konzervativnímu společenskému nastavení, ale i díky pružným právním úpravám, které umožňují častější střídání rodičů.

Vraťme se do Česka. Když u nás matka nemůže nebo nechce být dlouhé roky doma, jako první alternativa se začnou probírat jesle, babička, chůva nebo soukromá školka. Až jako druhá možnost většinu lidí napadá vystřídání matky otcem, případně kombinace péče a práce u obou rodičů. Otců, kteří se rozhodli zavedený systém narušit, ale pomalu přibývá.

„Hlavní důvod, proč jsem do toho chtěl jít, byla příležitost poznat syna v době, kdy se teprve formuje jeho osobnost a poprvé objevuje svět kolem sebe, a možnost vytvořit si kvalitnější a hlubší vztah, než na základě občasného hlídání o víkendech a po večerech. Nakonec jsme se domluvili na variantě, že manželka bude s dítětem doma do jednoho roku a já druhý rok,“ říká šestatřicetiletý ajťák Pavel a naznačuje tak, že častou motivací k rodičovské bývá pro otce možnost být dětem nablízku od nejútlejšího dětství. „Bylo krásné vidět rozvoj dětí. Užil jsem si to určitě víc, než kdybych v šest večer přišel z práce a v sedm uložil děti do postele. Je smutné, když slyším od známých, že jedna z prvních vět jejich dítěte byla, že táta je v práci,“ dodává pětatřicetiletý projektant elektrických sítí Vojtěch.

Proč jezdit na služební cesty, když můžete být doma s dětmi

Rovnoměrné sdílení péče oběma rodiči podle dostupných zkušeností a výzkumů prospívá všem. „Když se rodiče mohou v péči o dítě vystřídat, má z toho většinou prospěch celá rodina. Děti si užijí víc času s tátou, který k nim má pak později snazší cestu. Tátové zažijí, jaké to je celodenně pečovat, a pár měsíců na rodičovské pro ně může znamenat osvěžující pauzu v kariéře. Mámy se mohou naučit předat péči o dítě, zjistit, že i jejich muž je schopný leccos v téhle oblasti zastat, a zmenší se jejich handicap na trhu práce. Evropské výzkumy z posledních let ukazují, že pokud tátové stráví s dětmi několik měsíců v jejich útlém dětství, rodina je pak stabilnější. Například rodiče na Islandu, kterým se narodilo dítě poté, co stát zavedl další měsíc rodičovské pouze pro otce, měli významně vyšší šance, že jejich manželství vydrží. Efekt bylo možné sledovat i po mnoha letech. Důvodem je možná i to, že světy otce a matky zůstávají blízko a oba spolu sdílejí podobné starosti. Rodina se nedělí na výdělečnou sféru otce a pečující domácí sféru matky,“ říká Eliška Kodyšová, ředitelka spolku Aperio, který se věnuje problematice zdravého rodičovství.

Změnu perspektivy spojenou s částečnou nebo úplnou výměnou rolí pozorovali i otcové, se kterými jsem mluvila. Vystihl to třeba jednatřicetiletý softwarový inženýr Adam: „Zažít a pochopit obtíže, které s sebou obě role nesou, nám umožňuje vyhnout se spoustě konfliktů. Případně ty konflikty dokážeme lépe řešit. Dokážeme se tedy lépe vcítit do toho druhého, což je ve vztahu podstatné.“  

Někteří otcové rádi bourají stereotypy

Mohlo by se zdát, že není nic přirozenějšího než společná péče o dítě. Jenže stereotypní uvažování o typicky ženských a mužských úlohách u nás přetrvává, a to i s praktickými důsledky. Přebalovací pulty bývají jen na dámských záchodech a potkávat otce s dětmi na pískovišti jindy než v sobotu je stále dost neobvyklé.

„Při první rodičovské v roce 2009 mě překvapilo, ale spíš úsměvně, že paní z personálního oddělení nevěděla, jak se postupuje v případě, když jde muž na rodičovskou. Byl jsem první z fakulty a třetí z univerzity. Překvapivě je to stejné, jako když jde na rodičovskou žena. V ojedinělých případech jsem se setkával s dotazy typu ‚čím se budete živit?‘ nebo ‚kde se stal problém? (rozuměj profesní), ale to bylo skutečně spíš okrajové a dalo se to přejít úsměvem. Spíš jsem se chlubil, jak jsem moderní," popisuje svá setkání se stereotypy devětatřicetiletý historik Jiří.

Nedovedu si vlastně představit, že by tomu mělo být jinak a starost o dceru by měla mít pouze manželka.

Někteří otcové si ale v rozkládání stereotypů přímo libují. „Hodně mě těší, že některé bariéry můžu bourat. Kámoška mi jednou poděkovala, že chodím s dítětem v nosítku sám po městě. Většina chlapů to prý nedělá, protože se bojí nebo stydí takhle chodit. Já nejsem ten typ, mně jsou pohledy cizích ukradené. Spíš mě těší, že přispěji společnosti alespoň tím, že tenhle typ chování normalizuji,“ říká osmatřicetiletý vědec Miroslav.

Pro změnu veřejného pohledu na táty na rodičovské je důležitá síla známých osobností nabourávajících stereotypy. Ale ani tady bohužel nejsme v Česku dost daleko. Údiv u nás vyvolá i to, když známý sportovec vynechá kvůli narození dítěte jediný zápas, natož skoro celou sezónu, nemluvě o trenérech, kteří partnerkám svých svěřenců rozmlouvají porod v den zápasu.

Na skutečné hvězdy, které by se na delší dobu stáhly „do domácnosti“, si u nás zřejmě ještě počkáme. Je ale dobře, že hned dva ze tří vítězů ankety Genderman pořádané organizací Otevřená společnost jsou na rodičovské. „Moje dcera je pro mě tím nejdůležitějším na světě a je přece jasné, že s ní chci trávit co nejvíc času. Obzvlášť v prvních měsících a letech jejího života, které jsou, jak víme z moderní psychologie, klíčové pro rozvoj našeho vztahu. Nedovedu si vlastně představit, že by to mělo být jinak a starost o dceru by měla mít pouze manželka,“ komentuje samozřejmost svého rozhodnutí historicky první Genderman, instruktor sebeobrany Pavel Houdek.

Mateřská, otcovská a rodičovská

Mateřská dovolená: nastupuje se na ni šest až osm týdnů před plánovaným datem porodu, trvá 28 týdnů, v případě dvou a víc dětí 37. Otec na ni může nastoupit také, ale nejdřív od sedmého týdne po porodu, navíc musí s maminkou podepsat smlouvu o převzetí dítěte do péče. Jeho mateřská dovolená bude o 6 týdnů kratší. Během mateřské se pobírá peněžitá pomoc v mateřství. Její výše závisí na výši příjmu, respektive na výši odvodů na nemocenské pojištění. Kdo neplatil nemocenské pojištění dost dlouho, pomoc v mateřství nedostane.

Otcovská: je stejně jako peněžitá pomoc v mateřství dávka nemocenského pojištění. Náleží otci dítěte po po dobu sedmi po sobě jdoucích dnů, které si lze vybrat kdykoli během šesti týdnů od narození dítěte.

Rodičovský příspěvek: od letoška je rodičák 300 tisíc korun – měsíční výši si lze do značné míry volit, nejdéle lze rodičovský příspěvek čerpat do čtyř let dítěte (rodičovská dovolená, během které vám zaměstnavatel musí držet místo, trvá ale nejvýš tři roky). Nárok na něj má každá rodina. Čerpat se dá po skončení mateřské. Pokud mateřská nebyla, tak hned od narození dítěte. Během pobírání rodičovského příspěvku je možné si vydělávat v podstatě bez omezení, pouze s určitými limity pro pobyt dětí do dvou let ve školce nebo obdobném zařízení.

Rodičovská není vždycky jen pozitivní zkušenost

Muž na rodičovské ale může získat i spoustu negativních zkušeností. Podle Ligy otevřených mužů se to třeba stává, když šel otec na rodičovskou spíš pod vlivem vnějších okolností, například ztráty zaměstnání. Pokud od něj v takové situaci žena stále vyžaduje roli živitele rodiny, může dojít k rozklížení vztahu. Manželství stavebního technika Tomáše takovou krizi vydrželo. Jeho zaměstnavatel zkrachoval, manželka měla možnost vrátit se do práce, ve které byla spokojená, a Tomáš tedy nastoupil na rodičovskou. V roce 2013 byl ve svém okolí průkopník, nebylo to vždycky jednoduché a vnímal i nerovnosti ve vztahu, ve kterém se stal „ženou v domácnosti“. Zpětně ale své rozhodnutí hodnotí jako správné, i když o tom na začátku nebyl přesvědčen.

O náročnosti péče by mohl vyprávět i jednatřicetiletý publicista Michal, který se nedávno začal starat o syna své partnerky. Pětiletý chlapec a jeho matka za sebou mají složitou historii poznamenanou domácím násilím, Michal zase před seznámením žil single a neměl žádné zkušenosti s dětmi. Všichni se postupně sžívají a ladí jak praktické každodenní záležitosti, tak celkový vztah, který pochopitelně prochází vývojem. Důležitý je i přístup okolí. „Prarodiče partnerky nás velmi podporují a každá pomoc se počítá. Musím ale říct jednu věc – neměří nám stejným metrem. Od ní očekávají ukázkový servis. U mě nad ledasčím přimhouří oči prostě proto, že jsem chlap. Oceňují už to, že jsem do takového vztahu vůbec vstoupil,“ říká Michal.

Zase jde o peníze

Emoce a stereotypy jsou důležité, ale zásadním důvodem malého podílu mužů na rodičovské jsou stále peníze – rodina si zkrátka nemůže dovolit výpadek vyššího příjmu. K tomu se přidává i kariérní brzda nebo rovnou stopka, kterou rodičovská znamená pro ženu. Firmy uvádějí, že okolo poloviny zaměstnaných žen se po skončení rodičovské do své původní práce nevrátí. Spousta žen taky po rodičovské nastoupí na místo, které by jako bezdětné nepřijaly. Otcům přerušení kariéry obvykle nehrozí, pro uživení rodiny naopak často pracují víc než dřív.

Někteří zaměstnavatelé si to uvědomují a zaměstnance podporují i v rodičovské roli. Nejde jen o rychlejší zapojení matek zpět do práce, ale i podporu otců v péči o nejmenší děti. „Přibývá firem, které vnímají rodičovství jako hodnotu pro muže i ženy, a své firemní benefity zaměřují nejenom na pečující ženy, ale i otce. Některé firmy u nás dokonce nabízejí šest až deset týdnů plně placeného volna otcům při narození dítěte. Druhý benefit, který s tím souvisí, je nadstandardní volno na péči o nemocné dítě pro muže i ženy,“ popisuje příklady pozitivního přístupu Jana Skalková, manažerka HR programů a Charty diverzity aliance Byznys pro společnost.

Stát absolutně nepodporuje model, kdy oba rodiče zůstávají částečně doma. Myslím si, že by to řešilo hodně problémů.

Přestávka v zaměstnání může být i impulzem pro přehodnocení vlastní pracovní dráhy. To potvrzuje například Pavel, který na rodičovské přemýšlel o směřování své kariéry a po jejím skončení změnil zaměstnavatele. Většina oslovených otců ale potvrzuje, že takzvaná „penalizace mateřství“, se kterou se ve vztahu k práci setkávají ženy, se jich netýkala. V době nástupu na rodičovskou buď neměli kariéru, na které by jim záleželo, nebo v zaměstnání museli tak jako tak skončit. Ve šťastnější variantě se jim povedlo udržet dostatečný kontakt se svou profesí nebo začít něco nového. Přiznávají také, že k tomuto kroku přistoupili tehdy, když si to z pohledu rodinných financí mohli dovolit, případně to bylo dokonce ekonomicky výhodnější.

Když jde o peníze...

Když se docela neorientujete, když se kroutíte z paragrafů, když to ne a ne vyjít –

Peníze.cz to mají spočítané a mají kalkulačku i pro vás:

Penize.cz

Důležitým přínosem částečného nebo úplného nástupu otce na rodičovskou je možnost návratu matky k práci, alespoň na zkrácený úvazek. Vědec Miroslav k tomu dodává: „Je mi strašně líto, že možností, jak můžou oba rodiče zvolnit, je tak málo. Rozumně placených zkrácených úvazků u nás není moc, pokud člověk nedělá vysoce kvalifikovanou práci například v IT. A stát také absolutně nepodporuje model, kdy oba rodiče zůstávají částečně doma. Myslím si, že by to řešilo hodně problémů. Matky by byly spokojenější a klidnější, tatínci by získali skvělou příležitost k vytvoření kvalitního vztahu s dětmi. Nevím, jak velký by o to byl zájem, hodně chlapů jde od maminky k manželce a o děti se nestarají ani o víkendech, ale alespoň části společnosti by to pomohlo.“

Co by se mohlo zlepšit?

Jak zařídit, aby byl táta na rodičovské běžným jevem? Pár nápadů mi nabídnul Lukáš Talpa, lektor a odborný garant Ligy otevřených mužů: „Vnímáme jako velmi důležité, aby táta navázal se svým dítětem blízký vztah co nejdřív. I proto jsme velmi přivítali zavedení otcovské, která mužům poskytuje prostor se do péče zapojit hned v prvních týdnech po narození dítěte. Vnímáme také jako prospěšné, aby se otec zapojil do péče i v rámci rodičovské dovolené. I přesto, že 48 procent otců v našem průzkumu Táta na plný úvazek deklarovalo, že mají zájem na rodičovskou nastoupit, v reálu tak nakonec učiní necelá dvě procenta. Věříme, že většímu zapojení otců na rodičovskou pomůže nová směrnice Evropského parlamentu, kterou bude muset Česko zavést do svého právního systému a která určuje část rodičovské nepřenositelně pro druhého pečujícího, typicky otce. Dalším krokem, který by podle nás táty podpořil v nástupu na rodičovskou, je zvýšení částky rodičovského příspěvku, tak aby pokles příjmu rodiny nebyl tak velký ve chvíli, kdy na rodičovskou nastoupí otec.“

Nová směrnice Evropského parlamentu chce mimo jiné zlepšit podmínky pro vyšší zapojení otců do péče o nejmenší děti. K tomu by mělo přispět zavedení deseti pracovních dnů otcovské, a hlavně nepřenositelná část rodičovské dovolené. A právě tohle opatření u nás vyvolalo bouřlivou debatu. Jde totiž o podmínku, podle které musí být část rodičovského volna v délce alespoň dvou měsíců nepřenositelná na druhého rodiče. Zároveň by tato doba měla být ohodnocena tak, aby zajistila důstojnou životní úroveň. V případě, že nepřenositelnou část druhý rodič nevyčerpá, bude čerpána a placena pouze část odpovídající nároku prvního rodiče. Je na členských státech EU, jakým způsobem k uvedení směrnice do svého práva přistoupí.

Web pro táty

Liga otevřených mužů provozuje nový web na podporu otců tataweb.cz. Najdete na něm inspiraci, poradnu, manuály i kurzy pro různé životní situace.

U nás by se nabízela například možnost, že se k současné mateřské přidá možnost čerpat dva měsíce otcovské za stejných podmínek. Podobně se může upravit varianta čerpání rodičovského příspěvku, který je ale zpravidla nižší než mateřská, a nemusí tak splnit podmínku zajištění důstojné životní úrovně rodiny. Lze si ale představit i radikálnější změny, díky kterým by mohlo být rodičovské volno čerpáno flexibilně, třeba i po dnech, jako je to napříkal v severských státech. Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím svou představu nezveřejnilo, ale směrnici je nutné zapracovat do českého práva až k srpnu 2022. Osobně si myslím, že dítě má právo na čas kvalitně trávený s oběma rodiči už od narození, a že bychom se měli inspirovat dobrými zkušenostmi ze zahraničí.

Jedno je jasné. Cesta k rovnoměrnému rozdělení péče o nejmenší děti mezi oba rodiče je u nás ještě dlouhá. Zahraniční zkušenosti, dostupné analýzy a hlavně osobní zkušenosti řady rodičů ale ukazují, že je to pro všechny prospěšné a má to smysl. Zájem otců o čas strávený s dětmi tu je, v praxi ale naráží na překážky a legislativní nastavení. Pokud se nám to podaří změnit, mohli bychom se na celospolečenskou změnu, jakou si prošli například ve Skandinávii, těšit relativně brzo. Čeští muži by se pak nemuseli na pískovišti stydět a mohli si otcovství užívat stejně, jako si ho celkem běžně užívají tátové jinde.

Šárka Homfray

Šárka Homfray

Právnička a odborářka. Věnuje se zejména pracovnímu a služebnímu právu, zabývá se mimo jiné nerovným zacházením a diskriminací, genderovými aspekty práva a světa... Další články.

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze

Naše další projekty

Peníze

Krize rodí příležitosti. Startupy očima expertů

Jak se daří startupům v době koronavirové? Chopí se dravé firmy příležitosti? Na co se mají připravit ty, které chtějí uspět?

Peníze

Zvýšení důchodů 2021. Spočítejte si, kolik dostanete

Průměrná starobní penze poprvé překoná 15 tisíc. A poprvé poroste o speciální důchodcovskou inflaci.

Finmag

Někdy musí politici dělat rozhodnutí, která nelze opřít o veřejné mínění

Pokud lidé vnímají odborný konsenzus, mění i své chování, říká v rozhovoru pro Finmag sociolog Matouš Pilnáček, který zkoumal proměny důvěry...

Finmag

Matematik ke covidu: Dejte data, nebo volejte věštce

„Jako matematickým modelářům nám zbývají jen oči pro pláč, nemáme data,“ říká matematik Tomáš Fürst. „Fascinovaně přitom hledím na jiné...