Heroine do schránkyPředplatit časopis
Předplatné časopisu

Vzrušivá součást života jako věc veřejná a politická. Intimitu nás všech ovlivňuje společnost

Ellen Willis
Etické porno
Klitoris
Konsent
Nona Willis Aronowitz
Orgasm gap
OrgasmusPornografieSex
Sexuální revoluce
Sigmund Freud
Simone de Beauvoir
Ženský orgasmus
Anna Kotvalová
| 30. 11. 2022 | 21 komentářů | 7 654
Vzrušivá součást života jako věc veřejná a politická. Intimitu nás všech ovlivňuje společnost
Zdroj: Shutterstock

Co vlastně znamená dobrý intimní život? Nová kniha americké spisovatelky Nony Willis Aronowitz vysvětluje, proč je to, co vzrušivého provádíme v posteli, věc politická. Ani ty nejvíce intimní záležitosti se neodehrávají ve vakuu, ale pod silným vlivem společnosti.

Špatný sex je stále do jisté míry společenské tabu. Převládá názor, že sex je věc soukromá, privátní, individuální. Věc, která se odehrává za zavřenými dveřmi. A nikomu do toho nic není. Druhá vlna feminismu, v rámci které začala i sexuální revoluce, ale tuto myšlenku vyvrací. A naopak předkládá argument, že sex je veřejný, je politický, souvisí s mocí a dominancí. Je to téma feminismu, dotýká se problematiky rape culture i domácího násilí.  

Sice se jedná o vysoce individuální, fluidní a subjektivní prožitek, ten je ale ovlivněný obrovskou škálou společenských a kulturních faktorů. My se učíme, jak mít sex. A pro ty z nás, které byly odmalička socializované jako ženy, společnost ani v této oblasti dlouho nevytvářela férové podmínky. Představy, že sex je zcela individuální záležitost, genderová nerovnost docela boří. Orgasm gap, konsent, ženská anatomie, historie popírání existence klitorisu a klitorálních orgasmů, spousta mýtů a stereotypů, sexualizace, kapitalizace a objektivizace ženských těl, heteronormativita, nedostatek tělesné autonomie a spousta dalších problémů – to všechno jsou otázky spojené se sexem. Jsou společenské, politické a kulturní a je potřeba o nich mluvit, protože ve sdílení a péči je síla. 

V sexuální revoluci nejde o kvantitu 

Nona Willis Aronowitz, autorka knihy Bad sex: Truth, Pleasure and Unfinished Revolution předkládá velice osobním a křehkým způsobem individuální cestu svého sexuálního života. Rozebírá jednotlivé sexuální zážitky, prožitky, partnery, zkoumá svůj vztah k orgasmu a rozpoznává jednotlivé společenské tlaky, které měly na její sexuální a intimní život vliv. Citlivě prozkoumává otázku monogamie, vztah sexu a lásky i téma heteronormativity. Také se ve vzpomínkách vrací ke své matce, feministické autorce a revolucionářce Ellen Willis, čímž osobní sexuální revoluci doplňuje úvahami a poznámkami ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století, kdy ženy kulturní sexuální revoluci započaly.   

Autorka například polemizuje s texty a úvahami známé sexuální průkopnice a sexuoložky Betty Dodson a prozkoumává, jakou roli hráli a hrají muži v sexuální emancipaci žen a jak se muži během svého života učí mít sex. Obě podotýkají, že pro ženy v šedesátých a sedmdesátých letech během sexuální revoluce byl sex spíše zaměřen na prozkoumávaní svého těla, potřeb, tužeb, fantazií a orgasmu. Ženy se zejména učily, že nejsou nástroje či objekty, které mohou muži dle libosti využívat pro svou potěchu, ale že i ony samy mohou být autonomními sexuálními bytostmi (a neztrácet tím na společenském postavení či hodnotě). Zatímco pro muže znamenala sexuální revoluce především změnu v kvantitě.  

Tím, že se téma sexu (mimo manželství) otevíralo, muži se domnívali, že tím pádem jsou oprávněni chtít prostě po ženách více sexu. Jako by měřítkem sexuální revoluce a emancipace byly opět potřeby mužů. S tím souvisí také hnutí známé pod zkratkou WAP, což znamená Women Against Pornography (Ženy proti pornografii), které se zformovalo v USA v sedmdesátých letech. Ženy začaly upozorňovat na to, že pornografie normalizuje sexuální násilí na ženách a participuje na vykořisťování a podrobování ženských těl. V osmdesátých letech se pak zaměřilo na téma obchodu s lidmi.

Časopis Heroine: Speciál o sexu právě vychází

Johanna NejedlováFoto: Standa Merhout

Na obálce nové Heroine je Johanna Nejedlová, která s hnutím Konsent usiluje o osvětu v oblasti sexu a sexualizovaného násilí.

Šťastné a veselé v posteli! Lidé s feministickým pohledem na svět si prý užívají lepší sex. Dokážou se vykašlat na představy o tom, co je a není normální.

Chci to víc než on. Co když mají partneři rozdílné potřeby v posteli? A co když je tím, kdo chce mnohem více sexu, zrovna žena? To se přece nesluší… Nebo ano? 

Máte rádi áčko? Chtějí ženy anální sex, nebo se jen přizpůsobují mužské touze a představám z porna? 

„Bylo to, jako šlápnout na minu“ Tak začíná článek Pavlíny, která dala průchod své touze po sexu, po cizích mužských tělech, po potěšení bez závazků. Text, u kterého se možná budete červenat.

Speciální číslo Heroine věnované sexu je od 30. 11. v prodeji.

Na cestě k orgasmu 

Aronowitz se v knize také zabývá historií ženského orgasmu. Přibližně do osmnáctého století se v západním světě ženský orgasmus považoval za nezbytný k početí. V podstatě se počítalo s tím, že pokud muži musejí vyvrcholit, aby zplodili dítě, ženy musejí také. Bohužel kolem počátku viktoriánské éry doktoři zjistili, že ovulace není závislá na orgasmu, a ženské potěšení tak bylo smeteno ze stolu. V rámci viktoriánských hodnot byly ideální ženy znázorňované jako čisté, křehké, andělské bytosti, které netouží po sexu a sexuálním naplnění. A tak se ženský orgasmus stal obětí plošné sociální prudérnosti. 

Bad sexFoto: Penguin Random House LLC

Kniha Bad Sex vyšla letos v nakladatelství Penguin Random House. Nona Willis Aronowitz je americká autorka a editorka žijící v New Yorku, věnuje se propojení feminismu, sexu, politiky a ekonomiky. Její texty se objevily mimo jiné v The New York Times, Washington Post, The Guardian.

Tato mentalita přetrvávala až do druhé poloviny dvacátého století. Například psychoanalytik Sigmund Freud, který v roce 1905 publikoval Tři úvahy o sexuální teorii, tvrdil, že vaginální orgasmus je ten jediný správný a vyspělý, a odsuzoval klitorální orgasmus na základě předpokladu, že je nevyspělý a že je v nepořádku. A se stereotypy týkajícími se ženského orgasmu se potýkáme dodnes.  

V závěru knihy autorka píše i o své osobní cestě k orgasmu. Ironií je, že Aronowitz popisuje, že se z části „naučila“ vyvrcholit pro potěchu svých partnerů. Často se setkávala s tím, že muži uspokojují ženy proto, aby tak uspokojili svá ega. Cituje přitom francouzskou spisovatelku Simone de Beauvoir, která ve své knize Druhé pohlaví zmiňuje rakouského psychologa Wilhema Stekela: „To make the other feel pleasure means to dominate the other: to give oneself to someone is to abdicate one’s will.“ Neboli způsobovat někomu rozkoš či požitek znamená dominovat, když se člověk někomu odevzdá, vzdává se vlastní vůle.

Je fascinující, že těla, která mají klitoris, tedy doslova jeden orgán uzpůsobený čistě pro potěchu a rozkoš, jsou v naší společnosti vykreslená jako ta, jejichž sexuální život je definován vztahem k muži. Mnoho problémů a nespravedlností v sexuální oblasti přitom jako by ženy zažívaly kvůli tomu, aby si muži napříč historií nepřipadali postradatelní – oni sami nebo jejich penisy.  

Co znamená dobrý sex 

Všichni podvědomě víme, že na otázku, co je dobrý sex, neexistuje jednoduchá odpověď. A jeden ze zásadních problémů naší společnosti je, že hledáme unifikované, plošné řešení. Ani Aronowitz ve své knize neposkytuje ultimátní návod na rovnou a feministickou rozkoš. Základem je ale svoboda a poznání.  

Naše sexuální životy jsou obrovskou měrou produkty patriarchální společnosti a norem, ale současně jsou zásadně ovlivněné tím, zda je konkrétní osoba socializovaná jako žena nebo muž. Nežijeme (a nemáme sex) ve vakuu. Abychom mohli být skutečně svobodní, je nutné se znovu kriticky podívat na to, co si o našem sexu myslíme, a vědomě se snažit oprostit od tlaků na výkon a kvantitu. K tomu patří i etické porno. Dobrý sex není podmíněný tradiční koncepcí krásných těl a neomezuje se na heteronormativní pojetí, tedy takové, které sex chápe čistě v rámci vztahu penis/vagina.  

Ženy nedluží mužům sex a muži nemají přirozené právo od žen cokoliv požadovat. Cesta k dobrému sexu vede přes komunikaci o tom, kým jsme, co chceme, po čem toužíme. Přes poznání našich těl a toho, co potřebují. A její nedílnou součástí je sdílení. Sexuální revoluce totiž neskončila v minulém století. Některé staré výzvy zůstávají a zároveň stále přibývají další.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Šťastné a veselé v posteli!
    Lidi s feministickým pohledem na svět si prý užívají lepší sex než ostatní. Dokážou se totiž vykašlat na představy o tom, co je a není normální, a je pro ně zásadní vzájemný respekt. Heroine představuje první vydání věnované sexu. Buďte bez obav, že bychom chtěli někoho nebo něco soudit. Ať vás tenhle dárek příjemně naladí…
  • „Bylo to jako šlápnout na minu“
    Tak začíná článek Pavlíny, která krátce po 40. narozeninách dala průchod své touze po sexu, po cizích mužských tělech, po potěšení bez závazků. Potřebovala zjistit, kdo vlastně je. Text, u kterého se možná budete červenat, protože naráží na představy o tom, co se může a sluší.
  • Máte rádi áčko?
    Chtějí ženy anální sex, nebo se jen přizpůsobují mužské touze a představám z porna? Na to se v článku ptá Zuzana Kašparová, spoluautorka podcastu Vyhonit ďábla. Vyzpovídala několik žen, pro které je tato praktika důležitým zdrojem slasti, a připomíná, že penetrace není všechno.
  • Komu vadí svobodné ženy
    Na rozdíl od doby před pár lety už dnes v Česku jen málokdo veřejně hlásá, že když žena říká ne, myslí tím ve skutečnosti ano. Ten posun ovšem nenastal sám od sebe. Obrovskou zásluhu na něm má naše cover star, zakladatelka organizace Konsent a neúnavná čeřitelka stojatých sexistických vod Johanna Nejedlová.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 21 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Martin | 1. 12. 2022 10:45

"Ženy nedluží mužům sex a muži nemají přirozené právo od žen cokoliv požadovat."

A naopak, ani muži nic ženám nedluží a ženy nemají právo od mužů cokoliv požadovat. Čili, například řeči o jakémsi orgasm gapu jsou naprosto zbytečné. Pokud ženy orgasmus chtějí, nemají právo ho požadovat od mužů, místo toho nechť si ho zařídí samy.

+3
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Tomek | 30. 11. 2022 12:19

Autorka zna sex jen z knizek (ani se nedivim)..moje praxe je takova, ze cim jsem vetsi sobec, tim vic se dobre holubice vraceji. Zdar a silu!

-4
Reagovat