„Když ukážeš slabost, tvoje přítelkyně si najde někoho jiného. Chlap má být alfa. Bety si nikoho nenajdou, zůstanou samy.“ O manosféře a jejím vlivu na mladé muže se v poslední době mluví čím dál víc. V tom, co to manosféra vlastně je a jak souvisí s incely nebo třeba krajní pravicí, ale pořád často panuje zmatek. Osobní zkušenosti s jejím vlivem navíc sdílí málokdo. Zeptali jsme se studenta, jemuž manosféra rozvrátila osobní život a připravila ho o stabilitu a sebedůvěru.
Petr na první pohled působí jako milý mladík. Ještě před pár měsíci však trávil velké množství času sledováním manosféry na sociálních sítích, tedy obsahu, který propaguje toxickou maskulinitu. Tahle záliba ho téměř stála život: v její nejhorší fázi uvažoval o sebevraždě. Vše začalo loni na jaře, kdy nezískal brigádu na základě psychotestů. „Výsledky, které mi vyšly, vůbec neodpovídaly tomu, jak sám sebe vnímám a jak mě vnímají blízcí. Začal jsem o sobě hodně pochybovat,“ popisuje pro web Heroine.cz.
„Chvíli před evropskými volbami se můj feed úplně zbláznil,“ vzpomíná. „Zaplavila ho videa s Filipem Turkem, která mi posílali kamarádi. S tvůrci jako Andrew Tate a Joe Rogan, kteří prohlašovali, že muži přestali být muži. Že nemáme ukazovat slabost. Když ukážeš slabost, tvoje přítelkyně si najde někoho jiného. Chlap má být alfa. Bety si nikoho nenajdou, zůstanou samy. Jakmile na ně párkrát kliknete, už se z algoritmu nevymaníte.“
Manosféra má ve své současné podobě celou plejádu problematických aspektů. Mezi jejími příznivci se ale často rekrutují mladí muži, kteří jednoduše hledají svoje místo ve světě a vzory, které je k němu mohou dovést – nebo to alespoň slibují. Odvahu sdílet osobní zkušenosti má málokdo, Petr ale doufá, že dokáže pomoci ostatním, kdo se do internetové sítě chytí. Zásadním aspektem celého fenoménu je totiž vliv na duševní zdraví mužů.
„Je to nová problematika, ve všem se teprve snažíme zorientovat,“ říká politoložka Petra Mlejnková. Potkávám se s ní na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde se coby odbornice na bezpečnost riziky spojenými s manosférou zabývá. „Zastřešujícím pojmem manosféra popisujeme skupinu lidí ve virtuálním prostoru, pro něž je typická misogynie a konzervativní pohled na genderové rozdělení rolí. Jinak je ale velmi heterogenní. Nacházejí se v ní různé skupiny od těch, které bojují za práva otců, přes incely (zkratka z anglického involuntarily celibate, nedobrovolně v celibátu, pozn. red.), misogyny motivované páchat násilí na ženách, pick-up artists (muži, kteří ostatním mužům radí, jak sbalit co nejvíc žen, pozn. red.) a řadu dalších.“ Riziko, že takovým vlivům propadne, se podle Mlejnkové v současnosti týká v podstatě kohokoliv.
Kam až Petrova záliba v manosféře zašla a co udělala nejen s jeho duševním zdravím, ale i s jeho osobním životem? Jak vnímá Filipa Turka, jehož postoje a rétorika na manosféru odkazují, jeden z jeho mladých obdivovatelů? A co o manosféře říká odbornice na bezpečnost? Přečtěte si první díl seriálu na webu Heroine.cz.