Vysoká citlivost není módní výmysl ani slabost, ale rys nervové soustavy, který se až překvapivě často pojí s mimořádným nadáním. Proč ale tolik nadaných dětí i dospělých končí s pocitem, že jsou „vadní“, místo aby rozvíjeli svůj talent? Terapeutka Alena Wehle v nové epizodě podcastu Hlas Heroine vysvětluje, proč tyto děti pod tlakem hloupnou, proč jim autoritativní výchova nedává smysl a jak poznat, že za „zlobením“ se ve skutečnosti skrývá přehlcení a zoufalá snaha zapadnout.
Vysoká citlivost není módní výmysl ani slabost, ale rys nervové soustavy, který se až překvapivě často pojí s mimořádným nadáním. Proč ale tolik nadaných dětí i dospělých končí s pocitem, že jsou „vadní“, místo aby rozvíjeli svůj talent? Terapeutka Alena Wehle v nové epizodě podcastu Hlas Heroine vysvětluje, proč tyto děti pod tlakem nefungují, proč jim autoritativní výchova nedává smysl a jak poznat, že za „zlobením“ se ve skutečnosti skrývá přehlcení a zoufalá snaha zapadnout.
„Žila jsem až do třiceti let s pocitem, že jsem hrozně divná a že je se mnou něco špatně,“ svěřuje se terapeutka a autorka knihy Citlivka Alena Wehle v nové epizodě podcastu Hlas Heroine. Dlouho se trápila tím, že nestíhá tolik co ostatní, přestože se snažila podávat maximální výkony. Až dvě vyhoření ji dovedla k poznání, že její „nedostatečnost“ je ve skutečnosti vysoká citlivost. A právě ta je klíčovým dílkem skládačky i v debatách o nadaných dětech.
Jak totiž v podcastu zaznívá, v populaci je zhruba 20 % vysoce citlivých lidí a podobné procento je v populaci také nadaných lidí. Mozek vysoce citlivého člověka zpracovává všechno velmi do hloubky a intenzivně. Když se to spojí s nadáním, nastává podle Aleny doslova „neurodivergentní jízda“.
Často se ale stává, že okolí si tohoto potenciálu vůbec nevšimne. Protože nadané a citlivé děti (i dospělí) svou energii často investují do snahy nevyčnívat. „Ten člověk si připadá opravdu divně, protože má neuvěřitelně bohatý vnitřní svět,“ vysvětluje Alena Wehle v podcastu Hlas Heroine. „Většinu té svojí inteligence zpracuje na to, aby vůbec zamaskoval, že má ADHD rys nebo že vnímá tak intenzivně,“ popisuje Wehle častý fenomén, kdy se nadání ztratí pod nánosem snahy o normálnost.
Pokud se snažíme tyto děti vést k větší odolnosti a motivovat je tlakem dosáhneme přesného opaku. Alena Wehle varuje: „Vysoce citlivé lidi nejde motivovat tlakem tak, aby byli kreativní. V momentě, kdy jsou pod tlakem, tak se zablokují a začnou dělat chyby.“ Nadané dítě se tak pod tlakem může jevit jako neschopné nebo „zaseklé“.
Rodiče i učitelé přitom často narážejí na to, že tyto děti odmítají slepou poslušnost. „Když jim řekneme, udělej to, protože jsem to řekla, tak to dítě to nechápe a absolutně mu to nedává smysl,“ vysvětluje Alena. Klíčem je vysvětlování. „Těm dětem to musí dávat smysl,“ zdůrazňuje. Když dítěti vysvětlíme přínos, motivace se objeví sama. Pokud ale vidíme jen „zlobivé“ nebo agresivní dítě, často nám uniká, že jde dítě vysoce citlivé. „Málokdo by si tipnul, že je opravdu tak frustrované, že je neustále zahlcené.“
Nejde přitom o to, že by dnešní generace byla přecitlivělá nebo slabá. „Citliví lidé tady byli vždycky. Jenom ta dnešní doba je mnohem náročnější pro citlivé lidi, protože je rychlá, hlučná, uspěchaná. A proto je to víc vidět,“ uzavírá Alena Wehle.
Jak poznat, že máte doma vysoce citlivé a nadané dítě? A s čím se citlivost nejčastěji plete? Poslechněte si celou epizodu podcastu Hlas Heroine o citlivosti a nadání s předplatným na Heroine nebo na Forendors.cz/heroine.

