„Není to genetikou, ale podmínkami.“ Až třetina nadaných dětí vyrůstá v chudých rodinách, jejich potenciál nikdo neodhalí

„Jedna z věcí, kterou často slýchávám od gádžů, je ta, že já jsem jinej Rom, a že jsem to dokázal, protože mám vejšku. Já ale nejsem jinej, já jsem jenom nepropadl sítem už na začátku,“ říká ve svém videu na Instagramu mladý romský herec a influencer Nick Ferenc. Tvrdí, že jeho životní úspěch nastartovalo i to, že na rozdíl od mnoha dalších nechodil do školy, kde by většinu žactva tvořily děti romské nebo jinak znevýhodněné. „Já jsem ve skutečnosti taková procentuální odchylka. U mě totiž skutečně náhodou statistika vyšla a já jsem byl ten jeden Rom v nesegregované třídě.“

Školy tvrdí, že nadané vidí. Inspekce říká opak

Jestliže nadaní čelí ve společnosti nejrůznějším problémům, nadaní Romové a i sociálně slabé děti majoritního etnika jsou na tom ještě hůř, a to zejména, pokud navštěvují školy, kde se kumulují děti s různým znevýhodněním. Právě školy by přitom v našem vzdělávacím systému měly sehrávat klíčovou úlohu v identifikaci a rozvoji nadaných dětí. Jenže už před třemi lety Česká školní inspekce ve své zprávě kritizovala formálnost přístupu k nadaným dětem u většiny základních škol, které sice prohlašují, že tyto žáky a žákyně vyhledávají a podporují, ve skutečnosti to ale nijak systematicky nedělají.

„Přibližně tři čtvrtiny škol deklarují zapracování rozvoje nadání a péče o nadané žáky ve školním vzdělávacím programu i v dalších dokumentech školy. Na čistou formálnost zpracování ovšem poukazuje již to, že úměrně akcentu deklarovanému v dokumentech nedochází k systematickému poskytování podpory při samotném vzdělávání ani k vyhodnocování této oblasti ve vlastním hodnocení školy,“ uvádějí autoři zprávy.

Až třetina nadaných vyrůstá v chudobě

„Nadané děti  z romských a sociálně slabých rodin se neprojevují stejně jako nadané děti z majority. Tyto děti nemají výhodu podnětného rodinného prostředí, přirozeného přístupu k informacím a podpory ve svém intelektuálním rozvoji. Na první pohled si jich tedy nemusíme všimnout," říká psycholožka Tereza Beníšková z Pedagogicko-psychologické poradny v Kadani. „Nemají obvykle překvapující znalosti ve svých oblíbených oborech, zatím nevyhrávají vědomostní soutěže. Jejich identifikace může být obtížná i kvůli tomu, že například nerozumí běžným pojmům, které děti z majority znají a umějí s nimi pracovat, takže v testech selhávají. Testování intelektu navíc většinou odráží normy většinové populace, až u některých posledních testů inteligence se při tvorbě českých verzí cíleně vybraly i skupiny dětí z romské minority, takže se tím mohou jejich potřeby a postoj ke světu lépe zohlednit."

 I letošní studie centra CERGE-EI pak podrobně rozebírá, kolik nadaných z chudých rodin a z nepodnětného prostředí školy vůbec nerozpoznají, tím pádem s nimi nijak nepracují a děti tak propadnou systémem, aniž by byl jejich potenciál odhalen a rozvíjen.

Studie zkoumala situaci dětí s kvantitativním nadáním, což je výjimečná schopnost v oblasti matematického, logického a abstraktního myšlení, která se projevuje snadným chápáním číselných vztahů, vzorů a řešením komplexních problémů. Jde tedy o děti s mimořádně rozvinutým matematickým a logickým myšlením.

Autoři konstatují, že až třetina dětí s těmito nadstandardními schopnostmi vyrůstá ve znevýhodněných podmínkách, tedy v chudobě a nepodnětném rodinném prostředí. „Mezi kvantitativně nadanými žáky 4. ročníků v Česku jich nemá 30 % vysokoškolsky vzdělaného ani jednoho rodiče a 48 % nemá k dispozici dostatečné množství zdrojů pro domácí učení,“ uvádějí autoři.

Znamená to, že polovina nadaných dětí z chudých a znevýhodněných rodin například nemá doma vlastní stůl na psaní domácích úkolů, klidné místo pro přípravu do školy, nemůžou se obrátit na rodiče a nemají po ruce běžně ani internetové zdroje či encyklopedie. Nedostanou příležitost svoje schopnosti a dovednosti rozvíjet v kroužcích či základních uměleckých školách, protože rodiny na ně nemají peníze. Případně se musí místo docházky do školy starat o mladší sourozence, protože rodiče se snaží udržet rodinu ekonomicky nad vodou.

„Co se týče socioekonomického zázemí, odrážejícího také materiální vybavení domácnosti, je mezi mimořádně nadanými žáky 16 % s podprůměrnými podmínkami a mezi nadprůměrně nadanými dokonce 26 %. Nezanedbatelná část kvantitativně nadaných žáků v Česku tedy vyrůstá v podmínkách, které nejsou pro rozvoj jejich nadání ideální,“ popisují autoři studie, kolik nadaných dětí kvůli rodinné zátěži přichází o šanci svůj potenciál dostatečně rozvinout.

Čím chudší, tím horší výsledky ve škole

Česko patří mezi země, kde se dosažené vzdělání v rodinách dědí, tedy pro výši vzdělání je klíčové, do jaké rodiny se dítě narodí, a méně už záleží na jeho nadání a schopnostech. Většina podpory tak zůstává na rodině a lepší výchozí pozici mají děti rodičů s vysokoškolským vzděláním. To ale také znamená, že nadané děti z chudých poměrů musejí čelit kromě jiných překážek i nižším vzdělávacím ambicím svých rodičů. „Zatímco 91 % vysokoškolsky vzdělaných rodičů v Česku u svých kvantitativně nadaných dětí očekává, že získají vysokoškolský titul, mezi rodiči s nejvýše středoškolským vzděláním je to jen 67 %,“ konstatuje studie. U rodičů se základním či nedokončeným základním vzděláním jsou pak tyto aspirace ještě výrazně nižší.

Zároveň ale výzkumná agentura dlouhodobě poukazuje i na to, že škola může sehrát zásadní roli v narovnání šancí dětí ze znevýhodněného prostředí, jak dosvědčují i příklady Mostu, Otrokovic, Bíliny či Kadaně, kde práce s rodinami a podpora neziskových organizací vedly mimo jiné k lepší školní docházce dětí a tedy i k jejich lepším výsledkům ve vzdělávání, a kde se také v posledních letech zaměřují na práci s nadanými dětmi.
„Celkově jsme v Kadani otevření tomu, že nadaní jsou i v minoritách, i mezi sociálně slabými, a podle toho postupujeme. Počítáme s tím, že poklad nadání se může objevit všude, i tam, kde bychom ho nečekali, a vyplácí se nám to," říká Tereza Beníšková z Pedagogicko-psychologické poradny v Kadani. „Na jedné z kadaňských škol používají screening Invenio a mají s ním výborné zkušenosti. Je to shodou okolností škola, která je na sídlišti, kde zároveň žije hodně sociálně slabých rodin. Ale díky velké snaze paní ředitelky je její škola známá jako škola, která podporuje nadané, a ne jako škola, kde je hodně sociálně slabých žáků."

„Syn je chytřejší než máma“

Ke školám, které se snaží narovnávat nevýhodné startovací pozice svých žáků, patří základní škola v Nerudově ulici v Jirkově na Chomutovsku. V současnosti tady identifikovali deset nadaných žáků, z toho čtyři v oblasti matematicko-logické. Víc než dvě třetiny žáků školy přitom spadají do kategorie sociálně znevýhodněných, jež potřebují od učitelů zvýšenou míru podpory.

„Díky tomu, že jsme před několika lety zavedli do výuky povinně volitelný předmět finanční gramotnost, mohou se děti v této oblasti rozvíjet. Čtyři naši sedmáci získali v okresním kole soutěže 3. místo a postoupili do krajského kola. Je to pro nás obrovský úspěch,“ říká ředitelka školy Martina Meitnerová.