Na Žižkově jako v Norrebro? Pět lekcí z dánské čtvrti, kde by chtěl žít každý

Cestování
Design
Hygge
UdržitelnostŽivot ve městě
Anna Urbanová
| 7. 6. 2022 | 12 komentářů | 5 158
Na Žižkově jako v Norrebro? Pět lekcí z dánské čtvrti, kde by chtěl žít každý
Foto: visitcopenhagen.com

Jak vypadá dobrá čtvrť k životu? Kvalitní služby, kultura, čistota veřejného prostoru, zeleň, bezpečnost, možná i sousedská atmosféra. Někdo proti? A přesto se běžný obyvatel velkoměsta musí alespoň části těchto nároků vzdát, jakmile narazí na realitu zákonů brzdících výstavbu, stoupající nájemné, nesoudnost stavebních firem, rostoucí počet aut a nezastavitelnou gentrifikaci. V Praze čeká nejistá budoucnost hned několik lokalit: Holešovice, Vršovice, Žižkov, Libeň… Stanou se z nich skvělá a živá místa, nebo mrtvé zóny plné kanceláří a prázdných bytů? Kodaňské Norrebro, loni vyhlášené „nejvíc cool čtvrtí na světě“, poskytuje pár lekcí.

Žít v prostředí, kde se člověk cítí dobře, je základní životní potřebou. Dánsko je pravidelně jmenováno mezi zeměmi, kde je kvalita života nejvyšší. Nebylo tomu ale tak vždycky. Kodaň si svou krizí, kterou mnohá města pocítila až v devadesátých a nultých letech, prošla o třicet let dřív. Potýkala se s hustou autodopravou, veřejná místa začala zabírat parkoviště, v centru rostly vysoké kancelářské budovy, náklady na život činily hlavní město pro mnohé nedostupným. Architekti městského plánování ve spolupráci s politickou reprezentací města tehdy učinili vědomé rozhodnutí: zachovat město v měřítku „pro lidi a pro život“.

Norrebro bylo v prestižní anketě magazínu Time Out vyhlášeno mezi 27 tisíci dalšími uchazeči jako „nejvíc cool čtvrť na světě“.

Norrebro, chudá industriální čtvrť s vysokou mírou kriminality, těmto snahám dlouho odolávala. Plány na přestavbu narážely na odpor místních, kteří neváhali vyjít do ulic a sáhnout i k násilí. K přestavbě nakonec došlo a vznikly nové domovní bloky i více parků a veřejného prostoru. Až do devadesátých let si ale Norrebro stále neslo pověst čtvrti, kde není bezpečno, kde prostě nechcete vychovávat své děti. Pokud nemusíte.

Skok o třicet let dopředu – a Norrebro bylo v prestižní anketě magazínu Time Out vyhlášeno mezi 27 tisíci dalšími uchazeči jako „nejvíc cool čtvrť na světě“. Nyní by zde, na rozdíl od Českých Budějovic, „chtěl žít každý“. Jaké procesy k tomu přispěly a co si z toho můžeme vzít pro komplikované a kontroverzní otázky městského plánování?

Lekce 1: Lidé by měli cítit, že místu, kde bydlí, mohou dát něco svého.

 

Komunita

Ať se v Norrebro bavíte s kýmkoliv, dřív nebo později tohle slovo zazní. Zjevně nejde o komunitu postavenou na sdílených názorech a postojích, na to je místní prostředí příliš diverzifikované. Žije tu na jednom místě víc než šedesát různých národností. Komunita v tom duchu, jak ji místní vysvětlují, znamená v podstatě „všechny, kdo tu žijí“ a kdo spolu sdílejí veřejný prostor. Cílem je nenásilně propojovat, a to i skrze architektonická řešení, nabízet možnost „usednout“ vedle cizince a dát se s ním do řeči. Najdete tu bezpočet odpočívadel, laviček, veřejných sportovišť, skateparků nebo šachových stolků.

Superkilen

Park Superkilen, dokončený v roce 2012, je zosobnění myšlenky, že čtvrť patří lidem i s jejich osobní historií a původem. Umělecká skupina Superflex přišla s nápadem rozdělit kilometr dlouhý volný prostor na tři zóny – přírodní park, náměstí určené pro setkávání a veřejnou expozici artefaktů a objektů, které reprezentují jednotlivé národnosti. Na křižovatce u metra Skjolds Plads tak stojí stožár typického amerického dineru propagující čerstvé donuty, potkáte zde skluzavku ve tvaru chobotnice z Japonska, plastiku býka z Málagy a mluvící odpadkové koše z Birminghamu.

Rychlá fakta o Norrebro

visitcopenhagen.com

Ubytování přístupné pro všechny. A dobrá snídaně k tomu.

  • Norrebro je nejlidnatější kodaňskou čtvrtí. Vyslovuje se /:nœrəbro:/ a znamená „Severní Most“.
  • Nachází se severně od centra, se kterým ho pojí tří vytížené dopravní linky. Většina z nich je určená cyklistům. Most Královny Louisy je údajně nejfrekventovanější cyklistickou trasou světa.
  • Uprostřed čtvrti leží hřbitov Asisstents Kierkegaard, rozlehlá zelená plocha, kde se stále pohřbívá, ale která zároveň slouží jako park a místo setkávání. Leží zde slavní Dánové jako Soren Kierkegaard, Nils Bohr a Hans Christian Andersen.
  • V Norrebro se nachází nejvíc vinných barů nabízejících naturální víno z celé Kodaně.
  • Polovině všech obyvatel čtvrti je méně než 29 let.
  • 13.–21. srpna zde stejně jako každý rok proběhne Kodaňský Pride.
  • Norrebro je oblíbenou čtvrtí pro návštěvníky Kodaně, kteří hledají „budget-friendly“ ubytování s rychlým spojením do centra. Síť A&O hostels před dvěma lety v Norrebro dokončila rekonstrukci nového hostelu, který si „ubytování přístupné pro všechny“ dal jako motto. A&O hostely lidé znají především z Německa, postupně se rozšiřují i do severní a východní Evropy a znamenají solidní ubytování s dobrou snídaní. Redakce doporučuje!

Lekce 2: Investice do estetiky a funkčnosti veřejného prostoru přitáhne život tam, kde dřív nebyl.

 

Design pro všechny

Pokud chcete dostat úvod do dánského designu, navštivte Dánské centrum architektury. Kromě současných i stálých expozic vás tu průvodci zasvětí především do myšlenek, které celosvětově oceňovaný design zformovaly: funkčnost, otevřenost a přístupnost. Před centrem tak nestojí socha významného umělce, ale hřiště plné obřích skluzavek, na které v kteroukoliv hodinu řádí děti. V posledních letech má každý velký stavební projekt povinnost otevřít svou část veřejnosti. Že se zde staví s ohledem na udržitelnost, není třeba dodávat, byť místní tišším hlasem dodávají, že to „není tak dobré, jak by mohlo být“ (pohledem Středoevropana je to spíš „mnohem lepší, než my bychom mohli doufat“).

Copenhill

Design je pojímán jako nástroj šířit myšlenky udržitelnosti a otevřenosti i do míst, kde zdánlivě nedávají smysl. Příkladem tohoto uvažování je projekt Copenhill. Nový objekt spalovny na dánské periferii dostalo na starosti slavné architektonické studio BIG (Bjarke Ingels Group), které místo standardní haly celý objekt zakrylo a vytvořilo z něj umělý kopec se sjezdovkou, horolezeckou stěnou a vyhlídkovou kavárnou na vršku. Mrtvá industriální zóna, která spalovnu obklopuje, se už nyní začíná proměňovat, vznikají tu další chytré provozy a sportovní haly.

Lekce 3: Jídlo prochází kromě žaludku i srdcem a spojuje jindy nespojitelné.

 

Nástroj solidarity

Jen máloco vylepší váš well-being jako dobré jídlo na pěkném místě. Norrebro má díky své multikulturalitě unikátní možnost nabídnout na malé ploše všechny chutě světa. Na hlavní ulici a nejfrekventovanější dopravní trase Nørrebrogade potkáte stánky s arabskou, mexickou nebo tradiční francouzskou kuchyní. Určitě ochutnejte zdejší schawarmu, ve které tu každý rok pořádají mistrovství. Dánové mají svou vlastní kuchyni také v úctě a mnohá jídla jsou servírovaná tak, aby se o ně dalo dělit. Klasický smørrebrod, tedy po našem obložené chlebíčky, tu potkáte v mnoha variantách od obyčejných do ruky po gurmánskou variantu v designových restauracích.

Iniciativa DYRK

O farmaření ve městě lidé buďto sní, nebo se mu vysmívají. Včelařit na střeše činžáku? Pěstovat zeleninu v pruhu zeminy mezi dvěma ulicemi? Iniciativa DYRK, která byla založena v Norrebro už v roce 2010, si podobně jako jiná podobné sdružení vytkla za cíl zmenšit uhlíkovou stopu a poukázat na jiné způsoby získávání potravin než v místním supermarketu. Jejich zájmem je ale možná víc než kde jinde podpořit společné úsilí a práci a nechat lidi nahlédnout do problematiky lokálního pěstitelství ne přes veřejnou besedu, ale s rukama od hlíny.  

Kantýna Absalon

Na hranici mezi Norrebro a Vesterbro se nachází veřejná jídelna, které zároveň slouží jako komunitní centrum. Absalon funguje jako nízkoprahová kantýna, kde se můžete najíst za zlomek ceny – pokud se ovšem včas na internetu registrujete. Dlouhé stoly je nutné obsadit čtvrt hodiny před začátkem podávání jídla, jinak vás už nepustí dovnitř. Jednoduchá, z většiny vegetariánská jídla připravují kuchaři tak, aby se dala rozdělit mezi šest lidí u stolu – nemalujte si ale, že pokud přijdete v šesti, budete sedět spolu. V kantýně se nehledí na to, kdo s kým přišel, stoly se obsazují rychle a efektivně. Jídlo uvede jeden ze zaměstnanců centra a pak postupně vyzývá zástupce od jednotlivých stolů, aby zezadu donesli jídlo pro ostatní. Je to trochu jako na táboře: bláznivé a stmelující.

Foto: Ari Zelenko
Další fotky v galerii (5)

Lekce 4: Poznej, s kým tu žiješ.

 

Paměť a porozumění

Norrebro nemá idylickou historii a lidé si tu toho jsou vědomi. Paměť města a jeho obyvatel je tu tím, co dává snahám o komunitní život váhu. Kontinuita a porozumění bojům, které vedli ti, co tu žili před nimi, dokázaly Norrebro udržet stranou nejflagrantnějších projevů gentrifikace. Vědomí historie dává porozumět současnosti.

Human Library

Navzdory lehce zneklidňujícímu názvu je Lidská knihovna projektem, který se od roku 2000, kdy byl v Kodani založen, rozšířil do osmdesáti zemí světa. Zajímali jste se někdy o příběhy lidí, které „napsal sám život“, ale nedostane se k nim nikdo jiný než blízcí přátelé a rodina? Co za bohatství ukrývají vzpomínky dříve narozených, kteří na jednom místě prožili třeba šedesát let? Jak se dozvědět o životě lidí z jiné kultury, pokud je nepotkávám jinak než letmo na ulici? Lidé zapojení do projektu se stávají živými „knihami“, které si můžete půjčit a poslechnout. Původně jednorázová akce získala v Norrebro permanentní sídlo a stále rozšiřuje svůj tematický záběr. 

Lekce 5: Dát lidem možnost efektivně a bezpečně se přesouvat po městě tak, aby auta v centrech nebyla potřeba.

Auta do měst – aspoň těch současných – patří. Jsou pro ně navržena, udržována a upravována, jsou na ně brána ohledy v každé nové výstavbě, pohyb po městě je bez nich často složitý, zdlouhavý, a pokud potřebujete něco přestěhovat, tak rovnou nemožný. Kodaň už před desítkami let začala svoje ulice vědomě proměňovat tak, aby sloužila chodcům a cyklistům. Společně s plánem shora přišla odpověď zdola: cykloekonomika kvete, na každém rohu najdete specializované obchody, lidé si pro své potřeby upravili kola tak, aby toho víc uvezla (takže tu běžně potkáte cyklotříkolky s jedním kolem vzadu a dvěma menšími vepředu, mezi kterými je umístěn koš velký dost pro dvě děti nebo nedělní nákup). Pro pohyb po městě je kolo suverénně nejrychlejší dopravní prostředek a lidé ho také tak používají: jezdí rychle, mají přednost před auty a i chodci se musejí pořádně rozhlédnout, než přejdou přes cyklostezku.


Do Kodaně se Heroine mohla podívat díky síti A&O hostels.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • KLÁRA SVOBODOVÁ ALIAS PANÍ SPOCKOVÁ
    Předčasný porod, císařský řez, smrt dítěte, život s postižením. To všechno prožila Klára Svobodová – naše coverstar. Na svém blogu Spocklidem popisuje svůj život bez pozlátka. A tak jsme ji pro Heroine nafotili celou ve zlatě, zářící a svítící jako skutečnou hvězdu. Přesně tou totiž Klára podle nás je. Matka bojovnice, která se nevzdává. Z minusů dělá plusy a z hendikepů superschopnosti. Odkrývá tabu a ukazuje odvrácenou stranu mateřství. Inspiruje a dodává sílu. Mění svět kolem sebe. Je to Moje Heroine. Nahlédněte do jejího vesmíru.
  • CHTĚJÍ VIDĚT HVĚZDY A CÍTIT VÍTR
    Pít vodu ze studánky a bydlet ekologicky. Být svobodní. Naše příloha Sustainable tentokrát popisuje alternativní možnosti bydlení. Jaké to je žít v jurtě, domku na kolečkách anebo ve „slamáku“? Příběhy lidí, kteří se rozhodli žít jinak, blíž přírodě i sami sobě.
  • HLAS HEROINE
    Proč po nás gynekologové chtějí poplatky za registraci, i když je to nezákonné, a hlavně proč se je bojíme odmítnout? Proč by o ženském těle měli rozhodovat politici, když v případě mužských těl nikdo podobné nápady nemá? V naší názorové rubrice se dočtete i o tom, jak vychovávat děti v souladu s feministickými ideály a jak ochránit jejich (i naše) duševní zdraví v době, kdy covid vystřídala válka na Ukrajině. Ale nebojte, přinášíme i pozitivní zprávy!
  • VÁLEČNÁ REPORTÉRKA PETRA PROCHÁZKOVÁ
    Petra Procházková momentálně reportuje z války na Ukrajině. Mluvili jsme s ní ještě před odjezdem o tom, co zažívají ženy ve válkách, jaká je etika válečného zpravodajství i jak ve vyhrocených situacích zvládá své emoce. Dostalo se ale i na dilemata, která s sebou nese její vlastní mateřství. A jak se vlastně stalo, že psala diplomku o Čtyřlístku? Petra Procházková je Moje Heroine.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 12 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

umfa | 7. 6. 2022 15:42

V Kodani jsem byl vícekrát, jedno z nejhezčích měst jaká znám. Jedna z věcí které jsem si odtamtud odnesl je odpověď na titulní otázku: Ne, Žižkov takový nebude nikdy. Myslím ten pravý Žižkov, definovaný Husitskou ulicí a jejím okolím. Důvod je překvapivě prostý: Husitská vede do kopce. Lidé po ní nekorzují, nanejvýš tak usilovně pochodují, neprojíždějí se na kolech, nanejvýš drtí převýšení na horském kole a nevozí kočárky s dětmi, nanejvýš je tlačí k nejbližší autobusové zastávce. Obchody se tam sotva ohřejí a zase mizí, ale městská část pořád trvá na fantasmagorické myšlence, že z toho silou mocí vybuduje nákupní třídu, takovou druhou Pařížskou. Jediný důsledek je ale, že je tam málo parkovacích míst, což se odráží na nízkém zájmu o okolní kanceláře (spousta domů je tam předělána na kancelářské budovy, byť i občas neoficiálně), tím pádem nízkých nájmech a tudíž mizerně udržovaných domech. Jediný společenský život tam probíhá v prachu Kostnického náměstí, kde matky z vyloučených etnik venčí své vyloučené děti. Daří se Jarovu (formálně součásti Žižkova), ale to je vilová čtvrť, ta také nikdy nebude jako Norrebro. Možná ještě Nákladové nádraží skýtá naději, ale to je knockoutované zlomyslným prohlášením tamějších plechových barabizen za kulturní památku. Takže bohužel, jestli chceme milou čtvrť, na Žižkov můžeme rovnou zapomenout :-)

+5
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

umfa | 8. 6. 2022 15:22

S Vršovicemi souhlas, jen ta auta si rodina nedopřává, rodina je potřebuje. "Dopřát" si můžu Mercedes tam kde by mi stačila Škodovka, ale samotné auto je nezbytnost, v tom smyslu jako si v Praze nedopřávám splachovací záchod, ale považuji ho za nezbytnost (i když vím, že by to šlo i bez něj).

Jestli to bude trvat, to nevím. Žádný trend poklesu počtu aut už není, dlouho jich v Praze přibývalo, teď je to plus mínus v saturaci a myslím, že to tak i zůstane.

-1
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu