Možná si s tou myšlenkou pohráváte už dlouho: obout dobré boty a vyrazit ven, nechat aspoň na pár dní všechno a všechny za sebou. Jít svým tempem a po své trase, nikomu se nezodpovídat. Co vás vlastně drží? Je to nedostatek zkušeností nebo strach? S tím vám poradí osoba z nejpovolanějších, zkušená cestovatelka s lehkým batohem Viktorka Rys.
Za osmnáct let sólo cestování a trekování po horách jsem zažila hromadu věcí, které přesahovaly moji představivost. Některé řadím mezi nejkrásnější zážitky svého života, jako například blízké setkání s rysem ostrovidem, který se na mě přišel podívat, jak ráno dospávám pod širákem. Jiné zážitky připomínají únikovou hru o život, jako třeba přechod přes arménský Kavkaz v roce 2022, během kterého začaly padat bomby a já se nedopatřením ocitla v zákopech, což venkoncem vedlo k podezření ze špionáže. Jsem posedlá horami a jejich krásou měrou, která je někdy silnější než strach. Mám tedy opačný problém než lidé obracející se na mě o rady, jak se připravit na první sólo trek a kde na to vzít odvahu. Ale dobře si pamatuju doby, kdy jsem se bála každého neznámého zvuku v nočním lese.
Důvodů, proč se lidé vydávají na treky sólo, je celá řada. Nejčastějším je asi svoboda, kterou takové cestování nabízí. Můžete si naplánovat cokoli a jakkoli podle toho, jak to vyhovuje vám. Spontánně se rozhodovat a měnit
plány. Nezávisle vyrazit i tehdy, když přátelé nemají čas. Člověk cestující sám snadněji navazuje vztahy s místními a obvykle toho víc pozná a zažije. Čas strávený o samotě putováním v přírodě nabízí nadstandardní podmínky pro kontemplaci a sebepoznání. Pro mnohé je to také cesta, jak nabýt zdravého a silného sebevědomí. Jak se na to tedy připravit, pokud máte nadšení, ale minimum zkušeností?
Přidejte se k Heroine za 129 Kč měsíčně a získejte neomezený přístup.