Pacientka s metastatickou rakovinou se může léčit, ale ne vyléčit. Přesto žiju naplno, říká slovenská vědkyně
Už téměř deset let žije s metastatickou rakovinou, která ji podle předpokladů lékařů měla zabít během pár měsíců. Slovenská vědkyně Markéta Derdáková, která zkoumá nemoci přenášené klíšťaty, vychovala dvě děti, založila biofarmu v horách, hodně cvičí a veřejně mluví o své nemoci. „Je třeba odtabuizovat fakt, že rakovina se vrátí přibližně třiceti procentům pacientek a asi šesti procentům z nich ji lékaři diagnostikují v metastatickém stadiu,“ vysvětluje.
Jak pouť s nemocí pro Markétu Derdákovou začala? „Byli jsme tehdy na dovolené ve Francii. Nahmatala jsem si bulku a vylekala jsem se. Neznala jsem nikoho s rakovinou prsu. Pravidelně jsem chodila na preventivní prohlídky i na ultrazvuková vyšetření prsou. Odkojila jsem dvě děti a v naší rodině se rakovina prsu nikdy nevyskytla,“ vzpomíná na rok 2017. První lékaři, s nimiž přišla do styku, její vyšetření poměrně odbyli. Derdáková se naštěstí nedala, navštívila další pracoviště a tam jí byla diagnóza potvrzena.
Původně jí měli vyoperovat jen bulku, během operace ale lékaři objevili další ložiska nemoci a Markéta Derdáková proto přišla o celý prs. Podstoupila chemoterapii, hormonální terapii, a zahloubala se do studia zahraničních pramenů o své nemoci. To ji přivedlo k radikální změně životního stylu: „Stala se ze mě téměř veganka. Jedla jsem to, co se doporučovalo ženám s rakovinou prsu, samé domácí produkty a žádné polotovary. Začala jsem také hodně sportovat. Dočetla jsem se, že ženy, které běhají, mají lepší prognózu. Po chemoterapii jsem si tedy řekla, že začnu běhat. Byla jsem jako Forrest Gump, pořád jsem běhala.“
Derdáková se cítila dobře a měla pocit, že tímto se její setkání s nemocí uzavřelo. Pustila se do budování biofarmy a do své vědecké práce. To, že se jí rakovina vrátila – tentokrát v metastatické formě – pro ni byl proto šok: „Diagnostikovali mi rakovinu ve čtvrtém stadiu a po vyříznutí metastázy z jater mi potvrdili, že jsem neléčitelná. Právě jsme předělávali dům na kopanicích a já jsem si říkala, že v něm máme vysoké schodiště, po kterém nezvládnu chodit, až budu umírat. Blížily se Vánoce a já jsem si kladla otázku, co teď.“
Vánoce ale minuly, s nimi několik dalších let. Derdáková si kolem sebe vytvořila tým lékařů, kteří jí pomáhají i s těžkou nemocí dál žít. O své pouti léčbou rakoviny veřejně mluví. „Pacientku s metastatickou rakovinou lze léčit, ale ne vyléčit. Je třeba odtabuizovat fakt, že rakovina se vrátí přibližně třiceti procentům pacientek a asi šesti procentům z nich ji lékaři diagnostikují v metastatickém stadiu,“ vysvětluje v rozhovoru na webu Heroine.cz, kde se mimo jiné dozvíte i to, jestli se bojí smrti a jak nemoc proměnila její manželství.
