E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium

Nadaní žáci nejsou ideální jedničkáři z první lavice. Učitel hledá cesty, jak nemarnit jejich talent

08. říjen 2022
13 030

Cílem vzdělání má být využití potenciálu každého člověka, školy v tom ale často selhávají. Mnoho nadaných žáků přichází do poradny kvůli podezření, že mají speciální vzdělávací potřeby. Odpovědi na otázku, jak nepromarnit talent dětí, hledá učitel Daniel Pražák při své práci a zaměřil se na to i v debatě na EduFestivalu, který se konal 4. října v Praze.

Bylo to na začátku mé učitelské kariéry. První ročník fakulty, třída puberťáků, kteří byli ještě před rokem mými mladšími spolužáky. Od katedry jsem vyprávěl něco zcela jistě zásadního a (alespoň pro mě) zajímavého, když se ozval ten nejdivnější a nejotravnější zvuk, jaký jsem kdy slyšel. Pátral jsem po jeho zdroji a zjistil jsem, že jeden z žáků – říkejme mu třeba Jenda – stříhá pet lahev. Fascinovaně jsem na něj zíral, on na mě, stříhal dál.

Jak byste si podle tohoto popisu zařadili Jendu? Jakým žákem by pro vás byl?

Veřejné školy v Česku neplní požadavky rodičů. Soukromé alternativy překvapivě volí vysoké procento lidí

Vzdělávání

Podle všech myslitelných kritérií a definic, které k tématu máme, to byl ukázkový nadaný žák. Skvěle mu šla matematika a fyzika, měl fenomenální paměť, vynikal kreativitou, dokázal naprogramovat školní zvonění a přenastavit školní Wi-Fi. Při mých hodinách se však zcela oprávněně nudil. Jako začínající učitel jsem mu nedokázal dát potřebnou podporu nebo úkol, který by ho motivoval a jeho kreativitu nasměroval do něčeho užitečnějšího, než je stříhání lahve. 

Mimořádné nadání učitelé nevidí

Ta vzpomínka na Jendu  s mírnou nadsázkou ilustruje situaci nadaných a mimořádně nadaných dětí v České republice. Mimochodem, proč to vlastně rozděluji? Zatímco mezi „mimořádné nadané“ spadají děti na základě návštěvy a diagnostiky v pedagogicko-psychologické poradně, „nadané děti“ představují mnohem širší skupinu. Mimořádné nadání vykazuje v naší populaci přibližně 2 % dětí, nadání pak 15–20 % podle typu školy. Překvapivé je, že dle poslední tematické zprávy České školní inspekce však základní školy identifikovaly jen 0,1 % žáků s mimořádným nadáním. Proč učitelé a učitelky tyto děti nerozpoznají?

Klíčem je tak trochu Jenda. Mnoho z nás (a bohužel i dost vyučujících) si pod pojmem „nadaný“ či „mimořádně nadaný“ žák představí ideálního „jedničkáře“ nebo „jedničkářku“ z první lavice, jenž má skvělé výsledky, vždycky zná odpověď a je to vlastně takový malý Sheldon (i on však uměl svým pedagogům zatopit). Psycholožka Radka High z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy dodává, že někteří učitelé uvádějí, že nadaného žáka za svou kariéru ani neučili. Právě proto, že si pod nadaným žákem představí výše uvedenou škatulku. 

České školy zjišťují, proč je důležitý wellbeing. Žáci se lépe učí, vyučující nevyhoří, píše učitel

Škola

Z příkladu Jendy (a z výzkumu docentky Lenky Hříbkové, autorky skript Mimořádně nadané děti ve škole a v rodině) však víme, že nadaný žák se může projevovat i jinak. Definice, se kterou operuje vyhláška MŠMT, je také o dost širší. Mluví o nadání „v oblasti rozumových schopností, pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech“. A bohužel, jak ostatně uvádí i inspekce, mnoho nadaných žáků se do poradny dostane původně kvůli podezření, že mají speciální vzdělávací potřeby. 

Co s tím můžeme dělat? Škola z úvodního příkladu využila Jendových schopností a umožnila mu se rozvíjet – třeba tím, že směl naprogramovat školní zvonění, ale také jinými konstruktivními směry. Někteří učitelé svým žákům zadávají práci navíc nebo jim dávají k dispozici odbornější literaturu. Známe také případy, kdy učitelé takovým žákům umožňují, aby se aktivněji podíleli na výuce – například tak, že pomáhají vysvětlovat látku ostatním spolužákům, nebo dětem v nižších ročnících. To však ani zdaleka nestačí.

Nejen olympiády pro nadané

Nezřídka platí, že ti učitelé, kteří umějí identifikovat nadaného žáka a dobře s ním pracovat, byli sami nadaní, potkali jiné skvělé učitele a chtějí „splatit dluh“. Nebo naopak – sice byli nadaní, ale nikdo s nimi nepracoval, takže chtějí předejít situaci, ve které se sami v minulosti nacházeli. Příliš nepomáhá ani příprava učitelů, i když máme k dispozici příklady dobré praxe v Plzni, v Brně nebo v případě výše zmiňované Radky High na pražské fakultě. Učitelé se ale připravují i jinde než na pedagogických fakultách.

Znáte nějaké mimořádně nadané dítě?

Přestože často rozdělujeme vzdělávání formální (to, co se děje ve škole) a neformální (kroužky, zájmové aktivity), naše i zahraniční příklady ukazují, že pro práci s nadanými žáky je naprosto klíčová spolupráce obou složek. Různé biologické, matematické, chemické a další olympiády jsou často pro nadané děti onou „záchranou“. Jedním z tipů Radky High pro podporu nadaných žáků je to, že učitel by měl mít o podobných soutěžích, olympiádách a letních soustředěních ve svém oboru přehled. 

EduFestival 2022

Festival o úspěchu, talentu a studiu v zahraničí spojuje teenagery a rodiče, kteří se zajímají o téma kvalitního vzdělávání. Na programu byly přednášky, debaty a prezentace škol. EduFestival se konal 4. října v pražském Cubex Centru. Role školy v identifikaci a rozvoji individuálních talentů bylo téma debaty, které se vedle oceňovaných učitelů Daniela Pražáka a Marka Valáška zúčastnil ředitel Pražského inovačního institutu Bob Kartous, inovátor vzdělávání Tomáš Jízdný, mluvčí Informačního centra o vzdělávání EDUin Pavla Lioliasová.

Ani to však bohužel nestačí a často se objeví další komplikace. Není to jen nerovnoměrné regionální rozložení těchto aktivit (zde ovšem vede Morava), ale také genderové aspekty. Není neobvyklé, že se rodiče postaví proti tomu, aby byla jejich dcera astrofyzičkou („To si pak nenajde muže!“) nebo chlapec rozvíjel svůj talent v tanci („Je snad můj syn gay, aby tancoval?“). To jsou zcela reálné příklady z mé praxe. Samostatným tématem jsou pak nadaní žáci z etnických minorit, kterým se bohužel dostává ještě menší podpory (čest výjimkám). 

Přál bych si, aby každý nadaný žák měl možnost navštěvovat takovou školu jako Jenda a potkával lépe připravené učitele, než jsem byl tehdy já. Jako vyučující mám umožnit rozvoj potenciálu každého žáka a každé žačky a snažit se hledat příležitosti, aby měl každý možnost zažít v něčem úspěch. Abych jako učitel nikomu nebránil v rozvinutí nadání. Abych mohl nabídnout další cesty, kterými se může ubírat a být jednou v daném oboru lepší, než jsem já – což je snem každého učitele.

Aktuální číslo

  • Kulturní války režisérky Barbary Herz
  • Může být matka dobrý „vědec“?
  • Jak vychovat odolné děti
  • Rodičovská půl na půl 
Popup se zavře za 8s