Toxická maskulinita

Slovo toxický (doslova jedovatý) se v posledních letech rozšířilo k zachycení jevů, které působí negativně na jednotlivce nebo jeho okolí. Pojem toxická maskulinita neznamená, že každá maskulinita, tj. mužské rysy chování a osobnosti, jsou toxické, ale že existují části maskulinity, které poškozují jak muže samotného, tak jeho blízké okolí, a nakonec i celou společnost. Tento proud maskulinity v sobě nejčastěji propojuje agresivitu a agresi (také její omlouvání či dokonce naopak oslavování), pocity nadřazenosti (nejčastěji nad ženami, ale i obecně nad lidmi), potřebu dominovat a kontrolovat a v případě vztahu k ženám vyzdvihovat vlastní agresivní sexualitu vůči ženské poddajné. Součástí toxické maskulinity je také přehnaná orientace na výkon a status a dále odmítání a potlačování všeho, co je vnímané jako nemužné a slabošské – emoce, dojetí, empatie, soucit. Odtud věty jako "Kluci nepláčou", "Vzmuž se", "Nebuď baba", "Měj koule".

Toxická maskulinita ve svých projevech a důsledcích ubližuje jak ostatním lidem – agresivním chováním, domácím násilím či znásilněním, tak mužům samotným. Aby nebyli vnímáni jako slaboši, muži méně ochotně chodí k lékařům a zanedbávají prevenci. Potlačování emoci, které jsou přirozené všem lidem, zase vede k vnitřnímu napětí a možnému rozvoji různých duševních chorob, které si ale muži odmítají přiznat a řešit je. Muži také častěji umírají na sebevraždu, mj. také kvůli tlakům, které na ně společnost vytváří, aby byli ti "správní mužní chlapáci", jinak selhávají.

patriarchát, Boys will be boys, rape culture, výkon, status, agrese, agresivita, nátlak, dominance, sexuálná násilí